Vláda zvažuje snížení či zrušení státní podpory stavebního spoření

Nahrávám video

Vláda začíná hledat úspory na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro Českou televizi připustil, že by kabinet mohl snížit nebo zrušit státní podporu stavebního spoření. To využívají víc než tři miliony lidí. Stát by zrušením podpory ušetřil zhruba čtyři miliardy.

Ministr Stanjura označil snížení podpory stavebního spoření za „jednu z možností“, jak snížit státní výdaje. Na stole je případně i úplné zrušení podpory. „Debata probíhá,“ upozorňuje, že nic není zatím definitivní.

Ministerstvo financí spočítalo, že by díky případnému úplnému zrušení státní podpory stavebního spoření ušetřilo víc než čtyři miliardy korun ročně. O tuto částku by pak klesl celkový schodek státního rozpočtu.

O úsporách bude jednat i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Někteří její členové škrty podporují. „Zrušení nebo snížení podpory stavebního spoření navrhuji dlouho, protože to jsou čtyři až pět miliard korun daňových poplatníků, které jsou dost necílené. Nejsou ani určeny pro zabezpečení na stáří. Velkou část si vezmou banky na velkých poplatcích,“ podotýká sociolog a člen NERV Daniel Prokop.

Opozice: Byla by to katastrofa

„Každé snížení státní podpory by do budoucna znamenalo snížení úspor ve stavebním spoření a přeneslo by se to do nabídky úvěrů od stavebních spořitelen,“ obává se naopak tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý.

Případné snížení či zrušení státní podpory stavebního spoření by ve sněmovně nepodpořily opoziční poslanecké kluby. Podle nich by tento krok omezil přístup k vlastnickému bydlení.

„Lidé už mají dost problém s bydlením, zvyšování úrokové míry u hypoték, konec fixací, zvyšování cen nemovitostí,“ upozorňuje místopředseda SPD Radim Fiala. Za dobrý nápad to nepovažuje ani bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Stavební spoření je poslední kotva, která pomáhá v bydlení, jestli jeho podpora skončí, vidím to jako naprostou katastrofu,“ uvedla.

Státní podpora stavebnho spoření
Zdroj: ČT24/Mnisterstvo financí

Podpora postupně klesá

Za letošek plánuje vláda v tomto programu poslat 4,3 miliardy korun, nicméně podpora stavebního spoření postupně klesá. V začátcích dosahovala až do výše čtyř a půl tisíce ročně. Drobnějším střadatelům stát k jejich vkladům přidával pětadvacet procent. Od začátku roku 2004 tehdejší vláda sociálního demokrata Vladimíra Špidly prosadila snížení podpory na patnáct procent s limitem tři tisíce korun za rok.

Zatím poslední redukci udělala vláda Petra Nečase (ODS). Od roku 2011 až dosud tak platí, že výše příspěvku je deset procent, maximálně ovšem dva tisíce ročně. Před touto změnou Ústavní soud zrušil zákon, který zaváděl zpětné zdanění podpory.

Případné změny projedná koalice v září, než pošle do sněmovny návrh státního rozpočtu na příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 5 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
včera v 20:38

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
včera v 20:13

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.