Vlček: Česko zaostává v technologiích. Pomoci má nová hospodářská strategie

Nahrávám video

Cílem nové hospodářské strategie je, aby se Česko do patnácti let posunulo do desítky unijních zemí s nejvyšším hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) by měla na této strategii panovat obecná politická shoda. Česko potřebuje jasnou vizi, dodal s tím, že současný hospodářský model se podle něj vyčerpává, země zaostává v technologiích a má vysoký infrastrukturní dluh.

V posledních letech Česko podle Vlčka překonalo zásadní krize. „I když se už inflaci nebo energetické trhy podařilo stabilizovat, je důležité nesedět s rukama v klíně a reagovat na měnící se globální prostředí,“ burcuje .

Ve čtvrtek vláda novou hospodářskou strategii schválila, jejím cílem je, aby se Česká republika do roku 2040 posunula do desítky unijních zemí s nejvyšším HDP na obyvatele. Loni podle dat Eurostatu obsadila čtrnáctou pozici. Strategie podle Vlčka definuje konkrétní problémy českého hospodářství a přináší kroky k jejich řešení. Doplnil, že práce na dokumentu trvala přibližně rok.

Projekty ve čtyřech oblastech

Strategie zahrnuje projekty na dalších deset až patnáct let a soustředí se na čtyři hlavní oblasti – rozvoj lidského kapitálu, investice do energetické, dopravní a digitální infrastruktury, výrobu s vysokou přidanou hodnotou a zajištění potřebného financování. Vlček už dříve řekl, že k dosažení dlouhodobého a udržitelného růstu české ekonomiky je ve strategii asi sto padesát opatření.

Český pracovní trh je podle Vlčka zamrzlý, populace stárne a mnohé oblasti trpí nedostatkem kvalitních zaměstnanců. Stát také firmy zatěžuje přílišnou byrokracií, přiznal. U strategické infrastruktury zmínil, že dluh Česka v této oblasti činí několik bilionů korun. „Věřím, že naše vláda v posledních letech tyto věci neříkám, že vyřešila, ale z velké části dohání, a je to doufám vidět i na struktuře státního rozpočtu, ať v oblastech dopravy, nebo energetické infrastruktury,“ vyjmenoval.

Za priority ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) v hospodářské strategii Vlček označil nové jaderné zdroje, modernizaci přenosových soustav nebo přípravu velkých investic. Více pracovat by se podle něj mělo také na snižování administrativní zátěže podnikatelů. Zaměřit se MPO chce i na monopolizační a oligopolní snahy na českém trhu.

Nahrávám video

„Jak to v tržním prostředí bývá, tak trh zpravidla inklinuje k monopolizačním a oligopolním snahám. Je to přirozené, ale od toho je tady role státu, aby tyto tržní asymetrie dokázal regulovat,“ uvedl. „To znamená, že zde bude určitá snaha směrem k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo České obchodní inspekci,“ avizoval Vlček.

Na dokument budou navazovat dílčí sektorové a odvětvové strategie, například ve čtvrtek vláda na svém jednání schválila také polovodičovou strategii. Do konce února chce pak ministerstvo průmyslu a obchodu vypracovat implementační plán pro dosažení jednotlivých cílů.

Největší investice v moderní historii Česka

Rozvoj strategické infrastruktury je jednou ze čtyř klíčových oblastí, na které nová strategie cílí. Vládní dokument ale zdůrazňuje například potřebu věnovat se přilákání důležitých investic. Tou největší v moderní historii Česka je šestačtyřicetimiliardová investice americké společnosti onsemi. Ta v červnu oznámila, že ve svém závodě v Rožnově pod Radhoštěm rozšíří výrobu čipů. „Stále ji připravujeme a čekáme na výsledky jednání s českou vládou a s Evropskou komisí. Budou tam vytvořená nová pracovní místa, takže příležitost pro pracovníky zejména z České republiky,“ řekl jednatel onsemi Josef Švejda.

Samo ministerstvo průmyslu se chce v rámci nové hospodářské strategie soustředit například na výstavbu závodu na výrobu baterií do elektroaut nebo posílení energetické distribuční soustavy a rozvoj jádra. Na kolik ale všechna opatření v rámci nové strategie vyjdou, vyčíslené nemá.

Dolní Lutyně

Továrna na baterie do elektromobilů by mohla vzniknout v oblasti Dolní Lutyně na Karvinsku. „Naši kolegové tam hned v úterý míří, aby tam řešili další projektové věci. Po podvodních tam docházelo k zaplavování. A s realizací projektu by se mělo výrazně změnit i toto, to znamená ochránit území proti povodním,“ řekl Vlček.

„Podporujeme příchod silného investora s přidanou hodnotou, na druhou stranu já jsem deklaroval, že si nejsem úplně jistý lokalitou Dolní Lutyně. Mě hlavně zajímá, jakým způsobem se chce vláda vyrovnat s těmi lidmi, kteří do toho území investovali v domnění, že tam bude kus přírody, na kterou stát nesáhne,“ poznamenal v září hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO).

Kritika a výhrady

Opatření v nové strategii chce vláda financovat jak z veřejných zdrojů, tak pomocí evropských prostředků. Oborové svazy dokument podporují, i když s výhradami. „Je důležité, že Česká republika má po dvaceti letech opět hospodářskou strategii. Největší slabinou je to, že ji vláda představuje necelý rok před koncem svého mandátu, to znamená ta implementace, zda vůbec zůstane v této podobě, je otázkou,“ poznamenal prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Plán na zavedení opatření chce resort vypracovat do konce února. Podle opozice je přitom důležité zaměřit se jen na část priorit, například dokončení jaderného tendru.

Nahrávám video

Například hnutí ANO ale kritizuje projekt jako nekonkrétní a chce připravit vlastní strategii. „Tato strategie je z mého pohledu pouze slohové cvičení na úrovni střední školy marketingu. Třeba v dopravě je v té strategii řečeno, že máme dostavět dálniční síť, že máme postavit vysokorychlostní tratě a že se má postavit víc dobíječek pro elektroauta. Ať se na mě nikdo nezlobí, tohle jsou obecné proklamace, které všichni víme,“ řekl místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO). Hospodářskou strategii už dříve kritizoval první místopředseda ANO Karel Havlíček. Dokument je podle něj ušitý horkou jehlou na poslední chvíli.

Vlček s tím nesouhlasí, vládní koalice prý nechce „sedět s rukama v klíně“ a čekat, jak dopadnou volby. V pořadu 90' ČT24 nicméně zdůraznil, že je důležitá obecná politická shoda. I Kolovratník v tomto pořadu uvedl, že by byl rád, kdyby strategie „neskončila v šuplíku“, v tuto chvíli je ale ohledně možné shody s vládou skeptický.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 5 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
včera v 20:38

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
včera v 20:13

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.