Volkswagen, BMW a Daimler čelí podezření, že se potají domlouvaly na emisích

Rozvoj technologií pro snížení emisí osobních aut mohly brzdit utajené dohody tří velkých německých automobilek Volkswagen, BWM a Daimler. Podezřením se nyní zabývá Evropská komise.

„Komise vyšetřuje, zda se BMW, Daimler a VW dohodly, že si nebudou navzájem konkurovat při vývoji a zavádění důležitých systémů pro snížení škodlivých emisí benzinových a naftových osobních vozů,“ uvedla eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Ze skupiny Volkswagen se vyšetřování týká hlavních značek Volkswagen, Audi a Porsche.

Výsledek možné dohody mezi automobilkami mohl postihnout spotřebitele. Zákazníkům totiž mohla být odepřena možnost koupit si méně znečišťující auta, přestože tuto technologii měli výrobci k dispozici.

Zahájení formálního vyšetřování ještě nepředjímá výsledek. V tuto chvíli také Evropská komise nemá informace o tom, že by se firmy domlouvaly na používání nelegálních zařízení, která měla pomoci při podvádění při emisních testech.

Volkswagen a Daimler uvedly, že s komisí spolupracují. Obě firmy mají ve vyšetřování status udavače, který jim umožňuje vyhnout se případné pokutě. Automobilka BMW sdělila, že bude i nadále podporovat úřady EU, uvedla agentura Reuters.

Mohlo jít o nedovolenou kartelovou dohodu

Komise již v souvislosti s podezřením loni v říjnu prohledala kanceláře automobilek BMW, Daimler, Volkswagen a Audi v Německu. Šetření má zjistit, zda se automobilky zúčastnily jednání, na kterém hovořily o vývoji a zavádění technologií pro omezení škodlivých výfukových emisí aut.

Zvláště pak chce Evropská komise zjistit, zda se firmy dohodly, že omezí vývoj a zavádění některých systémů pro kontrolu emisí v EU, a zda svým chováním mohly porušit unijní pravidla, která zakazují kartelové dohody a omezují obchodní praktiky, včetně dohod o omezení či kontrole technického vývoje.

Zákonem není určen termín, kdy by mělo být vyšetřování ukončeno. Doba vyšetřování bude záviset na množství faktorů, včetně složitosti případu, míře spolupráce firem a uplatnění jejich práva na obhajobu. Pokud se prokáže, že firma porušila pravidla EU, může dostat pokutu ve výši až deseti procent jejího globálního obratu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 5 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
včera v 20:38

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
včera v 20:13

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.