Výdaje na dávky v nouzi byly loni nejnižší za osm let

Výdaje na dávky v hmotné nouzi minulý rok dál klesaly. Loni stát lidem v tísni vyplatil zhruba 4,41 miliardy korun. To je nejméně za posledních osm let. Proti předloňsku se suma snížila téměř o pětinu, proti letům 2013 až 2015 je pak zhruba 2,5krát nižší. Výrazně ubylo i těch, kteří peníze od státu pobírají. Jejich počet se dostal pod sto tisíc. Vyplývá to ze zpráv o vyplacených dávkách, které zveřejňuje ministerstvo práce.

Úřad teď navrhuje zpřísnění poskytování dávek a další sankce za nedodržování stanovených pravidel. Současně předložil ale i návrh na zvýšení životního minima, které hraje roli při stanovení nároku na pomoc od státu. Po růstu výdělků a penzí na ni totiž řada lidí už nedosáhne.

V Česku se vyplácejí tři dávky v hmotné nouzi, a to příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Výdaje i počet příjemců se loni snížily u všech těchto podpor.

Pod sto tisíc klesl počet lidí, kteří peníze od státu dostali, v červnu loňského roku. Pod stotisícovou hranicí se pak udržel. V prosinci úřady práce poskytly 94 700 dávek. Bylo jich tak meziročně o 15 procent méně. Lidem v hmotné nouzi stát loni vyplatil téměř 4,41 miliardy korun, což je o 18 procent méně než v předchozím roce. Tehdy výdaje činily přes 5,35 miliardy.

Výdaje a počet příjemců byly loni nejnižší od roku 2012, kdy agendu dávek převzaly od radnic úřady práce. Tehdy poskytly lidem v tísni celkem 188 300 příspěvků na živobytí, doplatků na bydlení a dávek okamžité pomoci za celkem 7,75 miliardy korun. V dalších dvou letech kvůli krizi suma rostla. Nejvyšší byla v roce 2014, kdy činila 11,29 miliardy. Od té doby se každoročně snižuje. Klesá také počet příjemců.

Nízká nezaměstnanost i růst mezd

Za snižováním výdajů je rekordně nízká nezaměstnanost a růst mezd a penzí. Méně lidí tak podporu potřebuje. Méně lidí na ni ale také dosáhne. Stanovená výše příjmu, která je při posuzování nároku na dávky rozhodující, se totiž od roku 2012 nezměnila. Ministerstvo práce navrhlo, aby se životní minimum zvedlo od března o 13 procent. 

V posledních letech se také u některých podpor pravidla vyplácení zpřísňovala. Resort teď chystá další změny se zpřísněním a sankcemi. Navrhuje například sloučení dvou nynějších dávek na bydlení do jedné.

V praxi by to podle expertů na sociální problematiku znamenalo úplné zrušení doplatku na bydlení pro lidi v hmotné nouzi. Rodiny by navíc mohly nový přídavek na bydlení ztratit na půl roku kvůli záškoláctví dětí. Nezaměstnaným má hrozit ztráta dávek až na devět měsíců, pokud si nebudou hledat místo a spolupracovat s úředníky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 15 mminutami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
03:34Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
včera v 08:21

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.