Výroba elektřiny prochází revolučním přelomem, popisuje pořad Bilance. Projeví se to na ceně

Nahrávám video

Jaká je budoucnost energetiky, zkoumá nový díl pořadu Bilance. Náklady na výstavbu nových solárních elektráren klesly v poslední dekádě o devadesát procent, u větrných turbín je pokles sedmdesát procent. Stejně tak využití velkých baterií pro ukládání přebytků elektřiny zlevnilo exponenciálně a dnes se již ve světě staví velká úložiště, která jsou rentabilní. Výroba energie tak zažívá revoluční přelom, přesto (nebo právě proto) bude zdražovat.

Elektřina z nově postavených obnovitelných zdrojů nyní vychází levněji než v případech, kdy investoři staví nové konvenční zdroje – plynové, uhelné nebo jaderné. Přelom v energetice se už projevil například v Německu, které ohlásilo ústup nejprve od jaderné a posléze i uhelné výroby elektřiny, a musí proto masivně investovat do nových zdrojů.

V roce 2020 Německo vyrobilo 50,5 procenta elektřiny z obnovitelných zdrojů –⁠ 27 procent z větru, 10,4 procenta ze slunce, podíl 9,3 procenta činila biomasa a 3,7 procenta voda. Loňský rok byl kvůli snížení spotřeby způsobené covidem a velké větrnosti k zeleným zdrojům mimořádně příznivý, ale trend je jasný.

Jen za první polovinu letošního roku Němci dostavěli větrné elektrárny o kapacitě 971 MW, což je téměř kapacita jednoho temelínského bloku. Přičemž se jedná pouze o číslo přírůstku zdrojů na pevnině západního souseda. Větrné parky na moři rostou pomaleji, jejich stavba je dražší, ale přihazují pak do celkové bilance zásadnější výkony.

Záleží na počasí

Kapacita obnovitelných zdrojů nicméně není číslo vypovídající o stejných možnostech jako kapacita zdrojů elektřiny, které dokážou běžet téměř nepřetržitě. Jde o biomasu, vodu, jádro, plyn, odpady nebo uhlí.

Výkony fotovoltaiky i větrných elektráren silně kolísají podle počasí či denního cyklu. Jejich celoroční využití je tedy výrazně nižší než u kontinuálních zdrojů. Částečně tedy potřebují nějakou zálohu. Jak v Bilanci upozorňuje místopředseda představenstva ČEZu Pavel Cyrani, paradoxně se soláry a vítr zálohují částečně samy –⁠ v létě je přebytek sluneční energie, v zimě větrné.

Zároveň se často při přechodu studené fronty, kdy je více oblačnosti a soláry vyrábějí minimum elektřiny, zvyšuje větrnost. Člen vedení českého správce přenosové soustavy ČEPS Pavel Šolc k tomu doplňuje, že zálohování bude v nejbližší budoucnosti nejen na bateriových zdrojích, ale především napříč celou Evropou díky propojenosti soustav. 

Pomůžou chytré sítě

Nedostatek větru či slunce na jednom místě kontinentu může být vždy nahrazen dostatkem v jiné části. Aby to ale elektrická síť zvládla, musí se do ní investovat miliardy eur. Evropská unie tyto investice plánuje v rámci Plánu obnovy po pandemii a Modernizačního fondu.

Klíčovou technologií pro zvládnutí velkých výkyvů v distribuci budou podle Šolce také chytré sítě, které budou mít možnost i zastavit spotřebu v době, kdy bude energie nedostatek. Jejich součástí je informace, kolik elektřiny se v danou chvíli vyrábí a spotřebovává, jaká je předpověď a jaká momentální cena. Chytré spotřebiče v domácnosti, jež nepotřebují kontinuální napájení, třeba bojler, pračka nebo elektromobil, si pak podle ceny elektřiny budou vybírat, zda se vypnou, či zapnou. 

Svaz moderní energetiky odhaduje, že v Česku mohou obnovitelné zdroje pokrýt i více než třicet procent spotřeby elektřiny, a to už za deset let. Záleží ovšem na postoji vlády. Ta po roce 2011 zastavila podporu výstavby nových čistých zdrojů elektřiny. Důvodem byl nezvládnutý solární boom v letech 2009 a 2010, který dodnes stojí státní pokladnu devětadvacet miliard ročně. Více než polovina těchto nákladů se státu a obcím nicméně vrátí na daních a poplatcích.

Postupný konec uhlí

Státy Evropské unie se nicméně dohodly, že chtějí omezit svůj podíl na globálním oteplování a sníží emise skleníkových plynů v příští dekádě o pětapadesát procent oproti roku 1990. Tento závazek znamená nutnost masivně investovat do bezemisních zdrojů energií.

Uhelné zdroje se budou postupně vypínat. Podle odborníků kvůli tomu pomalu skončí vývoz elektřiny z Česka, který dnes dělá kolem patnácti procent její produkce. Přechodovým zdrojem by měl být plyn, který při pálení produkuje téměř o polovinu méně oxidu uhličitého, nicméně zároveň je jeho těžba a skladování spojena s úniky ještě nebezpečnějšího skleníkového plynu metanu.

Téměř veškerá odborná veřejnost v České republice také počítá s nutností výstavby dalších jaderných bloků, které mají zajišťovat spolehlivou a nízkoemisní dodávku elektřiny.

Transformace energetiky může stát miliardy, možná biliony korun

Odhady nákladů na celkovou transformaci energetiky se liší podle různých zdrojů. Státní operátor na trhu s elektřinou OTE odhaduje, že celkové investice do obnovy a rozvoje elektráren přenosové a distribuční infrastruktury do roku 2050 se mohou pohybovat mezi 1,8 a 3,1 bilionu korun. Tyto náklady částečně zaplatí investoři, částečně spotřebitelé a stát.

Odhady nutné státní podpory pro bezuhlíkové zdroje elektřiny jsou výrazně nižší. Například Deloitte ČR odhaduje, že v příštích deseti letech bude stát muset klíčové změny ve výrobě elektřiny i tepla podporovat částkou do třinácti miliard korun ročně.

Levněji už bylo

V každém případě je doba levné elektřiny pryč, náklady na transformaci zcela jistě ponese i spotřebitel. Ceny elektřiny v Evropě prudce vyrostly už v průběhu podzimu 2021. Jedním z důvodů byl také růst ceny emisních povolenek na trhu. Ty musí v Evropské unii nakupovat každý výrobce elektřiny, který vypouští do ovzduší skleníkové plyny. Evropa tímto systémem před šestnácti lety zatížila znečišťující zdroje, aby zvýhodnila investory do úspor a bezemisní energetiky.

Zároveň výnosy z prodeje povolenek posílá právě na snižování spotřeby – například v Česku jde o dotační program Zelená úsporám. Do ceny elektřiny z fosilních paliv se tak poprvé v historii začaly promítat i dosud skryté společenské náklady na těžbu a pálení uhlí. Jde o škody, které uhlí způsobuje na zdraví a majetku obyvatel, stejně jako na životním prostředí a klimatickém systému. Podle ekonoma Milana Ščasného z Univerzity Karlovy jen v Česku dosahují tyto externality sto miliard korun ročně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 4 hhodinami

Vyšetřování dotací pro Agrofert zůstane v rukou evropských žalobců, rozhodlo NSZ

Vyšetřování údajně neoprávněně vyplacených dotací pro holding Agrofert zůstane kompletně v rukou Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), rozhodlo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Podle rozhodnutí NSZ se tak EPPO má ve věci zabývat jak evropskými, tak i národními dotacemi dohromady, dle NSZ jde o jeden neoddělitelný celek. Rozhodnutí je konečné. Na webu NSZ o tom v pondělí informoval mluvčí instituce Petr Malý. EPPO bude dle mluvčí Tine Hollevoetové podle tohoto rozhodnutí dále postupovat.
10:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
před 21 hhodinami

Na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) peníze na opravy silnic nižších tříd. Regiony podle něj mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
včeraAktualizovánovčera v 16:08

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
15. 8. 2026

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
15. 8. 2026

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
14. 8. 2026

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.