Jaderná elektrárna

Otevírají se nové zakázky spojené s rozšířením jaderné elektrárny Dukovany. Jednání se stavebním konsorciem korejská KHNP sice ukončila, spustila ale tendr na hybridní chladicí věže, které jsou klíčovou součástí elektrárny, jelikož odvádějí přebytečné teplo vznikající při výrobě elektřiny. Smlouvu s vítězem chtějí Jihokorejci uzavřít v první polovině příštího roku. Podle KHNP by se české firmy měly podílet zhruba na 60 procentech celého projektu Dukovan. V souvislosti s výstavbou má do lokality přijít až deset tisíc lidí.

V přímém sousedství Jaderné elektrárny Temelín plánuje ČEZ postavit modulární reaktor od firmy Rolls-Royce SMR. Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo 9. října k tomuto záměru dokumentaci vlivů na životní prostředí (dokumentaci EIA), čímž zároveň odstartovalo třicetidenní lhůtu pro veřejné připomínkování.

Jižní Korea investuje v USA 120 miliard dolarů (asi 2,59 bilionu korun) do výstavby osmi jaderných reaktorů a 22,3 miliardy dolarů (asi 480,1 miliardy korun) do výstavby paroplynové elektrárny, která bude dodávat elektřinu do datových center. Soul a Washington také posoudí projekt výstavby plynovodů a terminálu pro vývoz zkapalněného zemního plynu na Aljašce. Podle agentury Reuters to oznámila jihokorejská vláda.

Vědci v Jihoafrické republice zkoumají, proč se na některých úsecích západního a jižního pobřeží země vyplavují mrtvá nebo umírající hejna sardinek. Jednou z možných příčin je rybí herpesvirus PHV, který byl u ryb zjištěn a pravděpodobně poškozuje jejich žábry.

Maďarské úřady odvádějí vodu do Dunaje a kontrolovaně potápějí dva říční čluny ve snaze zvýšit kriticky nízkou hladinu řeky a zabránit dalšímu uzavření jaderné elektrárny Paks. Informoval o tom server Euronews. Úterý a středa budou pravděpodobně kritické, protože se předpokládá, že hladina Dunaje klesne o dalších 14 až 15 centimetrů. Situace by se však mohla začít zlepšovat od čtvrtka, kdy by srážky v rakouském povodí Dunaje měly začít hladinu řeky zvyšovat, píše Euronews.

Největší francouzská jaderná elektrárna Gravelines musela kvůli přemnoženým medúzám v moři odstavit polovinu ze svých šesti bloků, oznámil v úterý provozovatel zařízení, společnost EDF. Produkci dalších bloků pak bylo nutné snížit na polovinu. Kvůli vysokým teplotám a suchu musela Francie odstavit či snížit výkon bloků i v dalších jaderných elektrárnách.

Maďarsko v neděli poprvé od zahájení provozu elektrárny zcela odstaví jadernou elektrárnu Paks. V sobotu pozdě večer to oznámil premiér Péter Magyar, podle něhož je důvodem další pokles hladiny Dunaje. Země připravuje úsporná opatření, pomoc jí už nabídlo Slovensko.

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.

Čtvrtá letošní vlna veder má v částech Evropy negativní dopady na výrobu elektřiny z jádra. Stejné problémy při předchozích teplotních extrémech přitom zaznamenávaly i jaderné elektrárny na západě kontinentu.

Vysoké teploty mají ve Francii dopad i na výrobu elektřiny. Francouzská společnost EDF podle médií oznámila, že kvůli meteorologickým podmínkám nechala odstavit tři reaktory jaderných elektráren. U dalších osmi pak nechala snížit výkon. Podobná situace nastala již v minulých letech. Francie nyní čelí třetí vlně veder od začátku roku.

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.

Po zásahu dronu vypukl požár ve vnějším areálu jaderné elektrárny Baráka ve Spojených arabských emirátech (SEA), jediné v arabském světě. Ministerstvo obrany uvedlo, že úřady vyšetřují původ útoku. Podle dosavadních informací si incident nevyžádal zraněné ani nevedl k úniku radioaktivity, informovaly tiskové agentury s odvoláním na místní úřady.

V uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny bojují podle ukrajinských úřadů hasiči s rozsáhlým lesním požárem. Ten vypukl ve čtvrtek v důsledku pádu dronu na území tamní rezervace. V pátek se rozšířil na odhadovanou plochu přes tisíc hektarů, práci hasičů ztěžují nárazy větru a obtížný terén. Podle agentury AFP nebyl zaznamenán žádný nárůst radioaktivity.

Na začátku týdne se konal summit Evropského politického společenství (EPC) poprvé na Kavkaze – konkrétně v Arménii. Ta se s Evropskou unií v deklaraci zavázala mimo jiné k evropské orientaci. Podle experta Vincence Kopečka se však nyní přijetí této země do EU neočekává, jde spíše o mentální přiblížení. Tato kavkazská země je navíc energeticky závislá na Rusku, jehož vojáci mají na území Arménie stále dvě vojenské základny.

„Věřím, že se dožiju dne, kdy budou zrušeny emisní povolenky,“ řekl v Nedělní debatě ČT předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD. Analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor je názoru, že systém sice není nastavený ideálně, ale zrušit se nedá. Podle spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské z klubu Pirátů Zelená dohoda prochází změnami. „Potřebujeme ji měnit i ve smyslu podpory průmyslu,“ podotkla. Debatu o emisních povolenkách moderoval Lukáš Dolanský.

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.

Kampaň před maďarskými parlamentními volbami v polovině dubna se z národní politické debaty změnila na geopolitické bojiště. Střety probíhaly především na sociálních sítích. Analytici společnosti Murmur Intelligence, která se zaměřila na síť X, prošli celkem sedm milionů příspěvků a 144 tisíc vzorků dokumentů od 81 tisíc uživatelů. Zjistili, že Maďaři tvořili asi jen procento z uživatelů, kteří se do geopolitických střetů a kulturních válek na sociální síti pustili. Na základě toho lze konstatovat, že dění na síti a tamní zdánlivé rozložení sil, neodráželo skutečné nálady maďarských voličů. Výsledky výzkumu podrobněji rozebrala Zóna ČT24.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podepsalo v pátek memorandum s energetickou společností ČEZ o spolupráci na vývoji modulárních reaktorů v Česku. Zařízení by se v budoucnu měla stát důležitou součástí tuzemského energetického mixu společně s velkými jadernými bloky, plynovými elektrárnami a obnovitelnými zdroji. Vedení ČEZu také uzavřelo smlouvu o provedení přípravných prací s britskou společností Rolls-Royce SMR na vývoj malých modulárních reaktorů.

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.

Stávající jaderné bloky v Dukovanech bude podle analýzy možné provozovat až 80 let, tedy do roku 2067, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nyní mají povolení do roku 2035. Skupina ČEZ pokračuje v diverzifikaci dodavatelů paliva pro jaderné elektrárny. Bude spolupracovat na vývoji palivových souborů nové generace pro reaktory dukovanského typu s francouzskou firmou Framatome a dalšími evropskými provozovateli. V Dukovanech zatím slouží ruské palivo TVEL.

Propagace jaderné energetiky se změní a komunikace už nebude vázána na jednu osobu. V Interview ČT24 to uvedl nový ředitel Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Štěpán Kochánek. Zasadit se chce o to, aby udržel dosavadní dobrou globální pověst této instituce. Moderátor Jiří Václavek s Kochánkem hovořil také o odkazu jeho zesnulé předchůdkyně Dany Drábové, změně přístupu Evropské komise k jádru či dostavbě Dukovan.