Základní příjem ve Finsku zvyšuje štěstí. Na zaměstnanosti se ale vůbec nepodepsal

Finský systém základních příjmů sice nepřiměl nezaměstnané, aby více pracovali na doplnění svých příjmů, ale přispěl k jejich dobrému životu. Tak zněl závěr výzkumníků, když v pátek vláda oznámila první výsledky studie. Programu, který skončil před měsícem, se zúčastnily na dva tisíce náhodně vybraných nezaměstnaných Finů. Po dobu dvou let dostávali od státu měsíční příjem 560 eur – v přepočtu skoro 15 tisíc korun. Tuto částku pobírali bez ohledu na to, zda si našli práci.

Finsko, kde budou v dubnu parlamentní volby, zkoumá alternativy k současnému modelu sociálního zabezpečení. Projekt pozorně sledují i jiné vlády, které vidí v základním příjmu způsob, jak povzbudit nezaměstnané k tomu, aby pobírali i nižší mzdu nebo přijali dočasnou práci, aniž by se obávali ztráty svých dávek. To by mohlo pomoci snížit jejich závislost na státu a srazit náklady na sociální péči.

Finský ministr zdravotnictví a sociálních věcí Pirkko Mattila uvedl, že vliv měsíční výplaty 560 eur na zaměstnanost – soudě podle prvního zkušebního roku, se zdá být malý. Ale ti, kteří se ve studii objevili, byli šťastnější a zdravější než kontrolní skupina. „Hlavní příjemci testovací skupiny vykazovali lepší kvalitu života ve srovnání se srovnávací skupinou,“ citovala agentura Reuters šéfa výzkumu Olliho Kangase.

Třicetišestiletá Sini Marttinen, která se projektu účastnila, například uvedla, že jistota základního příjmu jí poskytla dostatečnou důvěru, aby mohla spolu s dvěma přáteli otevřít restauraci. „Myslím, že tento efekt byl hodně psychologický,“ popsala agentuře Reuters bývalá IT konzultantka. Rok předtím práci neměla, ale pak „vyhrála loterii“ – tedy možnost zapojit se do projektu, jak sama uvedla.

„Máte nápad, máte dva roky a máte jistotu 560 eur měsíčně. To mi dalo jistotu, že mám začít podnikat,“ řekla. Základní příjem byl přitom jen o 50 eur za měsíc více, než byl její příjem pro nezaměstnané. „Ale na druhou stranu se nemusíte trápit s byrokracií na úřadech,“ uvedla.

Původním plánem středopravé vlády bylo po zkušebních dvou letech rozšířit systém základního příjmu. Roky se totiž snaží bojovat s nezaměstnaností. Ta sice loni v prosinci dosáhla 10letého minima ve výši 6,6 procenta, ovšem zejména díky tomu, že byli sankcionováni nezaměstnaní, kteří odmítli pracovat. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Základní příjmy jsou ve Finsku kontroverzním tématem. Šéfové hlavních politických stran jsou opatrní v možnosti nabízet „peníze za nic“. Předseda vlády Juha Sipilä v prosinci uvedl, že to vidí jako prostředek ke zjednodušení finského „extrémně komplexního“ systému sociálního zabezpečení.

Ve čtvrtek pak navrhla vládní strana Finský střed model, v němž by mohli požadovat základní příjem pouze chudí, doplněný sankcemi, pokud nabídku práce odmítnou.

Jedním z problémů finského pilotního programu je, že nezahrnoval žádnou daňovou zpětnou vazbu, jakmile si účastníci našli práci a dosáhli určité úrovně příjmů. V takovém případě by totiž podle výzkumníků byly výsledky více realistické. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj totiž varovala, že daňové systémy v takovém případě by musely být kompenzovány vyššími daněmi.

Samotní účastníci projekt hodnotili pozitivně. Pětačtyřicetiletý novinář a autor knih Tuomas Muraja pro Reuters uvedl, že základní příjem mu umožnil soustředit se na psaní místo vyplňování formulářů nebo navštěvování kurzů pro uchazeče o práci. Během dvouletého zkušebního období tak publikoval dvě knihy. A dodal, že ukončení projektu pro něj znamená, že je pro něj opět obtížné přijmout malé provize při zaměstnání na volné noze.

„Můžu si vydělat jen 300 eur za měsíc, aniž bych ztratil jakékoliv výhody,“ vysvětlil. Z toho podle něho plyne jedno: když se cítí člověk svobodný, cítí se i bezpečněji a pak může být kreativní a produktivní, což přináší blahobyt. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
před 3 hhodinami

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali financování obcí

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 10 hhodinami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 16 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
včera v 18:11

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
včera v 16:30

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026
Načítání...