Základní úrokovou sazbu snížila ČNB o půl procentního bodu na 6,25 procenta. Zhoršila výhled ekonomiky

Nynější sazba je na nejnižší úrovni od června 2022. Analytici snížení sazeb očekávali, rozcházeli se ale v odhadu, jak výrazný pokles bude.

Guvernér ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci řekl, že pro snížení základní úrokové sazby o půl procentního bodu hlasovalo šest ze sedmi členů bankovní rady. Jeden navrhoval ještě razantnější pokles o tři čtvrtě procentního bodu. Písemný záznam z jednání bankovní rady, včetně toho, kdo ze členů hlasoval pro jaký postup, zveřejní centrální banka 16. února.

Michl uvedl, že v české ekonomice odeznívají nákladové i poptávkové inflační tlaky. Poptávka podle něj zůstává utlumená i kvůli přísné měnové politice a nerealizovalo se riziko vzniku mzdově-inflační spirály. Podle nové prognózy ČNB by tržní úrokové sazby měly v letošním roce rychle klesat. Michl ale zmínil, že v prvním a druhém čtvrtletí budou sazby nad úrovní v prognóze.

Podle něj v ekonomice nadále existují proinflační rizika, jejichž naplnění by znamenalo, že inflace sice klesne, ale nedosáhne dvouprocentního cíle centrální banky. V lednu by pak měla meziroční inflace klesnout ke třem procentům z prosincových 6,9 procenta. Do konce roku podle guvernéra inflace setrvá v horní polovině tolerančního pásma centrální banky, tedy mezi dvěma a třemi procenty.

Na březnovém jednání bude bankovní rada vyhodnocovat nová data z ekonomiky a zhodnotí, zda je trend odeznívání inflace v Česku setrvalý. Bude také vyhodnocovat, nakolik se snížení sazeb přeneslo do úvěrové aktivity, avizoval Michl. „Proces snížení sazeb může být kdykoli přerušen nebo zastaven, nebude-li se inflace snižovat v souladu s naší predikcí,“ zdůraznil.

Podle člena bankovní rady ČNB Jana Kubíčka se Česko zakrátko dotkne inflačního cíle a dodal, že zároveň nemůže říct, zda bude bankovní rada takto snižovat úrokové sazby i nadále. „Je tam spousta nejistot, jedna z nich je jádrová inflace a ovlivní nás také to, co bude dělat Evropská centrální banka v průběhu letošního roku, a předpokládáme, že se rovněž obnoví posilování koruny,“ dodal.

ČNB však zhoršila výhled vývoje ekonomiky. Letos čeká růst HDP 0,6 procenta, v listopadu přitom předpokládala 1,2 procenta. Odhad letošní inflace ponechala na 2,6 procenta. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni HDP klesl o 0,4 procenta. Prognóza ČNB předpokládá letos jen slabé hospodářské oživení, rychlejší růst čeká ekonomiku až v příštím roce. I tam ale centrální banka zhoršila výhled, když nyní předpokládá růst HDP o 2,4 procenta, zatímco v listopadu čekala 2,8 procenta.

Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nově 7,25 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesla na 5,25 procenta.

Analytici snížení sazeb očekávali. Podle nich pro to hovoří útlum ekonomiky i slábnoucí inflace. Údaje o inflaci za leden sice zatím ještě nejsou známy, dosavadní čísla z ekonomiky ale podle analytiků naznačují, že by se měla pohybovat kolem tří procent. V prosinci byla meziroční inflace 6,9 procenta.

„Trhy byly trochu překvapené, protože se nám zhoupla koruna. Já se přiznám, že jsem čekal, že to bude o půl procentního bodu. O 0,75 už by bylo trochu hodně. Myslím, že to rozhodnutí je obhajitelné tak, jak je, tři čtvrtě procenta už by byl hodně odvážný krok a signál velké sebedůvěry,“ uvedl v pořadu Události, komentáře ekonom Miroslav Zámečník, který je hlavním poradcem České bankovní asociace.

Dopad pro obyvatelstvo

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste nominální zhodnocení vkladů na účtech.

Rozhodnutí centrální banky o poklesu sazeb povede k postupnému snižování úročení spořicích účtů a termínovaných vkladů u bank i ke zlevňování hypoték s kratší fixací, myslí si odborníci.

„Situaci aktuálně analyzujeme a samozřejmě pokles sazeb zvažujeme. V řádu dní dáme případně vědět,“ řekla mluvčí Komerční banky Šárka Nevoralová. „Domníváme se, že tato změna se nebude týkat jen těch bank, které mají nastavenou automatiku, ale své sazby upraví i další banky,“ doplnila mluvčí Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová.

Z pohledu hypotečních úrokových sazeb bude mít krok centrálních bankéřů dopad především na kratší fixace, uvedl úvěrový expert společnosti Broker Trust Libor Vojta Ostatek. Zlevnit by podle něj měly úrokové sazby s fixací do tří let.

„Minule už jen náznak možného snižování sazby ze strany ČNB měl za následek přehlídku nabídek nižších hypotečních sazeb ze strany komerčních bank a tento trend pokračoval i po snížení,“ upozornil ředitel společnosti Ownest Martin Machala. Část odložené poptávky, která bobtná už od léta předloňského roku, se podle něho opět přelije přes pomyslnou hráz nedostupnosti hypotéky. „Očekáváme v nastávajících měsících větší zájem o hypotéky a akční sazby od jednotlivých bank,“ doplnila mluvčí poradenské firmy FinGO Jana Vaisová.

Snížení základních úrokových sazeb přináší na trh nemovitostí optimismus ohledně dostupnějších hypoték, souhlasil zakladatel platformy InvestBay Daniel Rajnoch. Je ale podle něj dobré na situaci vždy hledět z obou stran mince. „Vyšší poptávka po vlastním bydlení totiž ve střednědobém horizontu způsobí další navýšení cen realit,“ poznamenal.

Ještě razantnější snížení by mohlo dál snížit cenu hypoték, ale ekonomice by to mohlo ublížit, řekl ekonom z Vysoké školy ekonomické Pavel Řežábek. „Máme jediný faktor, který nám v tom brání, a to je možný dopad na kurz (koruny),“ řekl. „Tady se můžeme dostat pomalu až do střetu: ekonomice by to sice možná částečně pomohlo, ale my přes ten kurz dovážíme ropu, plyn, spoustu dalších komodit, tak paradoxně by se nám tyto vstupy zase zdražily, a to by samo o sobě působilo na vyšší inflaci,“ vysvětlil.

Pokles základní úrokové sazby by měl podpořit i investice firem. Některé české firmy je i kvůli vysokým úrokovým sazbám odkládaly. Podle Asociace malých a středních podniků to byly dokonce dvě třetiny z nich. „A to je v situaci, kdy potřebujeme konkurenceschopnost naší ekonomiky hodně rychle zvednout, aby nám vlak neujel na mnoho let, zásadní problém,“ řekl předseda představenstva Asociace malých středních podniků a živnostníků ČR Josef Jaroš.

Na nižší úroky takto čekal například řídící partner společnosti Aequitas Group Lukáš Weigner. Jeho firma přestavuje nevyužívané budovy na horách na apartmány. „Pokud by to opravdu vyklesalo až někam ke čtyřem procentům, případně dál, tak se můžeme bavit až o minus třetině nákladů, (...) což se logicky odráží i v ceně těch nabízených apartmánů,“ uvedl.

„Je možné, že se ke konci roku úroky sníží až ke čtyřem procentům,“ potvrdil v pořadu Události člen bankovní rady ČNB Jan Kubíček. Dodal ale, že se to v tuto chvíli odhaduje jen těžko. Další pokles by například mohla ovlivnit hodnota koruny. „My počítáme, že v průběhu letošního roku začne koruna posilovat. Pokud by nezačala posilovat, museli bychom snižování úrokových sazeb zpomalit nebo dokonce i zastavit,“ prohlásil.

Koruna oslabila

Koruna přitom v prvních minutách po rozhodnutí České národní banky oslabila o více než půl procenta, a překonala tak hranici 25,10 koruny za euro. Je tak na nejslabších úrovních od jara 2022, poznamenal analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš.

„Reakce byla prudká, přestože již dříve bylo centrálními bankéři naznačeno, že by mohlo dojít k rychlejšímu snižování sazeb,“ míní analytik XTB Tomáš Cverna. Důsledkem slabší koruny mohou být podle něj vyšší ceny importovaného zboží.

Vzhledem k očekávanému agresivnímu snižování úrokových sazeb může letos česká koruna oslabovat i dále, vyloučen není ani pohyb kurzu nad 25,50 koruny za euro, upozornil analytik Purple Trading Petr Lajsek. V takovém případě však již může ČNB zakročit ve prospěch koruny pomocí devizových rezerv. Příliš slabá koruna by totiž mohla opět rozvířit inflaci, podotkl.

Samotná ČNB v nové prognóze nezměnila odhad letošního průměrného kurzu koruny k euru, očekává ho na úrovni 24,60 koruny za euro. Vývoj kurzu podle Michla nehrál roli ani při rozhodování o nastavení sazeb. V příštím roce očekává ČNB mírné posílení koruny na průměrný kurz 24,30 koruny za euro.

Trh čekal menší snížení, říká Matesová

„Oni říkají, že mají odhad inflace za leden, který jim vychází asi tři procenta, a že historicky se jejich odhady liší od skutečnosti nejvýše plus minus o půl procentního bodu. Pokud by lednová inflace skutečně byla tři procenta, tak byl ten pokles asi adekvátní,“ myslí si k rozhodnutí ČNB ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová. „Trh ale evidentně čekal spíš čtvrt procentního bodu,“ dodala v pořadu Interview ČT24 s odkazem na následný pokles ceny koruny.

Matesová považuje za důležitou informaci, že se jádrová inflace bude podle ČNB držet po celý rok výše, než by si banka zřejmě přála. „Pro chod ekonomiky, aby se v ní dalo plánovat, aby se v ní dalo optimalizovat, aby firmy vyráběly tolik, kolik opravdu bude trh chtít, a nasadily si ve svých plánech ceny, za které potom budou opravdu schopny prodat, tak na to je skutečně potřeba, aby inflace byla co nejblíže dvěma procentům, odspodu i shora. Čili nad tři procenta by pořád bylo hodně, ani tři procenta nejsou optimální,“ prohlásila. Jinak ale souhlasí s bankovní radou ČNB v tom, že v domácím, ale hlavně mezinárodním prostředí je mnoho velkých rizik, která mohou způsobit, že inflace opět vystřelí nahoru.

Jedna věc, která by české ekonomice mohla pomoct, jsou investice firem, myslí si Matesová. Právě ty by mohlo rozhodnutí ČNB lehce nastartovat. „Soukromé investice jsou neobyčejně silný tahoun ekonomiky. Jenže dokud inflace opravdu není pod kontrolou a podniky se pořád bojí, že by mohla zase vystřelit, tak nebudou ve velkém investovat, protože je velmi těžké naplánovat optimální investice,“ řekla. V investování jim podle ní brání špatný trh práce, drahé úvěry a nejistota z inflace.

Odhady letošního vývoje české ekonomiky se horší kvůli velkému zhoršení globální ekonomiky a všech problémů v ní, dodala také. „Naplňují se ty scénáře, které se nám před dvěma roky zdály tak černé, že jsme doufali, že nenastanou. Jádrem toho všeho je, že se nepodařilo dost rychle dostat ruskou armádu z území Ukrajiny,“ řekla. „Kdyby se to bylo podařilo a rychle, tak můžeme doufat, že by se neosmělilo mnoho dalších potenciálních agresorů a nezačali dělat totéž, což ale bohužel začali,“ uvedla. V trzích to tak vyvolává nejistotu, protože se v očích obchodníků zvyšuje dříve téměř nulová šance, že do zemí, se kterými obchodují, vtrhne agresor s cílem je ovládnout nebo zničit. Podle mnoha analytiků jde o nejhorší situaci od druhé světové války a letošek bude z tohoto hlediska těžký, uzavřela Matesová.