Ahoj Lipsko! Česká literatura se chce seznámit s německými čtenáři

Po téměř čtvrtstoletí je Česko hlavním hostem významného knižního veletrhu v Lipsku. Od 21. do 24. března se v programu přehlídky představuje pětapadesát tuzemských autorů a autorek. Lipsko navíc loni na podzim zahájilo Český kulturní rok. Jak významná je prezentace Česka na veletrhu, přiblížil v rozhovoru programový koordinátor projektu Martin Krafl.

Jakým způsobem se Česko na veletrhu prezentuje?

Ve středu jsme novinářům ukázali naše tři stánky. První stánek ozdobil trabant na nohách od Davida Černého. Tato socha připomíná třicáté výročí revoluce a propojení osudů bývalé Německé demokratické republiky a Československa. Na veletrhu je také dětský stánek a především hlavní, národní stánek, který vytvořil architekt Martin Hrdina a který připomíná loď, což souvisí s naším pozdravem „ahoj“, protože tak se zdraví všichni, kteří jsou někde na vodě.

Večer bylo slavnostní zahájení s ministrem kultury Antonínem Staňkem a s dirigentem Jakubem Hrůšou. Hrály se skladby Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka. Přišla řada významných hostů, nechyběli samozřejmě ani ti hlavní – naši autoři a jejich překladatelé.

Česko připravilo pro veletrh na sto třicet akcí. Každý den by měl být zaštítěn jedním „vyslancem“. Můžete je blíže představit?

Začínáme s Radkou Denemarkovou, která prezentuje téma „literatura ve výjimečné situaci“. Zítra bude na řadě generace 89 a Jaroslav Rudiš, v sobotu se zaměříme na vize v čase krize v Evropě spolu s Jiřím Přibáněm a neděle s Tomášem Glancem je věnována literatuře zneklidnění. Kromě toho máme dva vyslance pro dětskou literaturu: Petra Síse a Ivu Procházkovou.

obrázek
Zdroj: ČT24

Zmínil jste Jaroslava Rudiše, který v Lipsku může získat cenu knižního veletrhu za svůj první německy psaný román. Jaké jsou jeho šance?  

Myslím, že velké. Jeho román má docela dobré kritiky, navíc pozornost je na Jaroslava Rudiše  zaměřena už delší dobu, zejména spolu s Radkou Denemarkovou patří k autorům z nové generace, kteří jsou v německém prostředí nejznámější. Ve čtvrtek také v programu das blaue Sofa, což je jedna z nejprestižnějších mediálních scén na veletrhu, vystoupí Rudiš s doyenem české literatury Pavlem Kohoutem. Včera večer měl Rudiš koncert se svým Kafka bandem.

Podle jakého klíče se vybírali autoři, kteří mohou svou tvorbu na veletrhu prezentovat? 

Autorů se v Lipsku představuje pětapadesát. Vybírala je dramaturgická rada projektu podle tří klíčů. Tím prvním bylo rozhodování o těch, kteří už německé překlady mají, tím druhým bylo povědomí o nových překladech v rámci hostování České republiky a třetím klíčem byl potenciál, který dramaturgická rada viděla u některých autorů, u nichž doufá, že na základě přeložených ukázek ze svých knih v Lipsku zaujmou německy mluvící čtenáře a vydavatele. 

Jak známí a populární jsou vlastně čeští autoři v Německu? A co by bylo úspěchem po prezentaci Česka v Lipsku?

Do roku 1989 jsme měli silnou generaci zejména mužských autorů, sem patří jména jako Pavel Kohout, Václav Havel, Milan Kundera, Bohumil Hrabal. Po roce 1989 přišlo oslabení a ročně se objevilo tak pět překladů na trhu. V generaci spisovatelů, která přichází teď, je pro německé čtenáře objevem i spousta autorek.

Podle mě by bylo úspěchem, kdyby ze sedmdesáti nových překladů alespoň čtvrtina zůstala během následujících dvanácti měsíců v edičních plánech vydavatelství v Německu, Rakousku či Švýcarsku. Zřejmě první náznak toho, komu se to povedlo, už bude podzimní knižní veletrh ve Frankfurtu nad Mohanem. Zatímco ten lipský je zaměřen hlavně na čtenáře, frankfurtský je o obchodu, a proto se domnívám, že tam už bude jasné, o které nové autory se nakladatelé především zajímají.

Už od října Lipsko navíc slaví Český rok kultury. Zahájen byl právě na frankfurtském veletrhu. Jaké jsou zatím reakce na českou kulturu?

Před dvěma dny nám naše PR agentura sdělila, že co se hostujících zemí v Lipsku týče, jsou na Česko ohlasy v Rakousku, Německu a ve Švýcarsku doposud největší. Přímo v Lipsku už od října probíhá celá řada akcí, promítají se tu filmy, byly tu výstavy designu, během veletrhu máme po celém Sasku šest výstav. Mimo jiné se do projektu zapojily Drážďany, kde na hlavním nádraží četli v úterý Radka Denemarková a Josef Topol a kde je po celý březen výstava připomínající osudy občanů NDR, kteří na podzim roku 1989 emigrovali přes ambasádu západního Německa v Praze na Západ.

Linka třicátého výročí událostí roku 1989 je hlavním tématem českého roku. Bude pokračovat i po skončení veletrhu v Lipsku, chystá se třeba velká výstava o Chartě 77 a v Rakousku, ve Švýcarsku nebo v jiných spolkových zemích Německa než v Sasku budou probíhat čtení s autory, kteří mají nové překlady. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...