Jazzový kytarista David Dorůžka nahrál v triu s flétnistou Robertem Fischmannem a hráčem na bicí nástroje a perkuse Martinem Novákem album Gilgul. Novou desku vystavěli na židovské tradici, zároveň se židovskou hudbou nenechali svázat.
Název alba Gilgul si hudebníci vypůjčili z hebrejského výrazu pro koloběh či cyklus. „Podstatným jménem gilgul většinou v hebrejštině rozumíme gilgul nešamot neboli stěhování duší. Tato myšlenka, v židovství mírně kontroverzní, pochází z kabaly. Podle tradice duše putují z těla do těla a plní tak svou roli v rámci tikkun olam, nápravy světa. Jedním z běžných významů slova gilgul je skutečně ‚cyklus‘,“ vysvětlil pro vydavatelství Animal Music Robert Fischmann.
Hudba nahrávky se pohybuje na pomezí world music a jazzu – proudů, k nimž má David Dorůžka blízko i díky rodinným kořenům, jeho otec a dědeček patří k osobnostem hudební publicistiky.
„Můj dědeček psával především o jazzové hudbě, můj táta se specializuje na world music. Pro mě je jazzové hudba také world music. Tu myšlenku jsem ukradl svému dědečkovi, který řekl, že jazz představoval world music ještě mnoho desítek let předtím, než někdo začal mluvit o world music,“ vysvětlil Dorůžka.
Veškerá hudba, kterou jsme nasáli
Skladby na desce Gilgul mají těžiště v odkazu židovských hudebních tradic tak, jak se během mnoha století vyvíjely v různých regionech Evropy i Blízkého Východu. S tradičně znějícím materiálem ale hudebníci pracují s volností. Napomohla improvizace. „Vstupují do toho naše osobnosti a ty obsahují veškerou hudbu, kterou jsme za život nasáli,“ podotýká Martin Novák.
Liturgické chasidské nápěvy z východní Evropy se potkávají s melodiemi ze středověkého Španělska a aškenázské písně v jazyce jidiš sousedí s inspiracemi newyorskou downtown scénou. „Šíře pojmu židovská hudba je tak velká, že každý si pod tím představí něco jiného. Já se snažil vycházet z místní, středoevropské tradice. David je ovlivněný sefardskou nebo orientální melodikou,“ uvedl Fischmann.
Dorůžka ho doplňuje: „Spíš to vnímám jako úsilí rozvíjet různé zvuky a přístupy k melodii, harmonii a rytmu, které mají společného jmenovatele. Zároveň je to celé široké a otevřené a rozhodně s tím nepracujeme puritánským způsobem.“
Na klarinet se nikdo neučil
Nahrávání sice obohatili tradičními nástroji, třeba arabskou darbukou nebo latinskoamerickým cajónem, ale v podstatě si vystačí s bicí soupravou, kytarou a flétnou. Nástroj vnímají jen prostředek, který lze různě využít. „Když chci hrát takzvanou židovskou hudbu, neznamená to, že bych se naučil na klarinet. To mi přijde nezajímavé,“ říká flétnista Robert Fischmann.
Trio vzniklo na sklonku roku 2020 s cílem vytvářet novou hudbu, která by rozvíjela různé židovské hudební tradice. Všichni tři hudebníci se ovšem židovské hudbě věnovali již dříve. Novinka částečně navazuje na nahrávku Davida Dorůžky Autumn Tales, vyznamenané cenou Anděl za nejlepší jazzové album roku 2016.
Gilgul představí trio slavnostně 22. září v pražském klubu Jazz Dock. „Bráníme se říkat tomu křest, původní nápad nazvat to nekřest neprošel, takže zůstáváme u slova uvedení,“ poznamenal Fischmann.
