„Alespoň že je tady ten pylon.“ Komunistům pod nosem stál utajený Palachův pomník

Nahrávám video

V Praze už téměř půlstoletí stojí největší pomník věnovaný Janu Palachovi. Ocelový sloup před vchodem někdejšího Federálního shromáždění míjeli už komunističtí poslanci, aniž by tušili jeho význam. Že jde o upomínku na studenta, který se nedaleko od tohoto místa upálil, totiž kromě architekta budovy Karla Pragera věděl donedávna jen málokdo.

Budova Federálního shromáždění  vznikla rozšířením původního burzovního objektu ze třicátých let. Karel Prager patřil k autorům vítězného návrhu, podle něhož by se dosloužilý prostor Peněžní burzy přeměnil na vhodné sídlo parlamentu. Přestavba začala v roce 1968 a v plánech se už se sloupem počítalo. Původně měl dům dokonce převyšovat. 

Změnu ovlivnila smrt Jana Palacha, právě jemu se architekt rozhodl pylon věnovat. „Víme, že rodinu Karla Pragera tato událost přímo zasáhla, protože jeho syn jel kolem v době, kdy se Palach upálil, a viděl to,“ podotýká restaurátor Antonín Kašpar, který pylon v současné době opravuje.

Zatímco tak na staveništi v roce 1969 točí jeden z klipů třeba zpěvačka Eva Pilarová, Karel Prager chce na Palachovu počest na sloup umístit skulpturu s názvem Plamen. Vytvořit ji měl sochař Miloš Chlupáč. Dochoval se z ní ale jen sádrový model.

Začátkem sedmdesátých let komunisté zhotovení skulptury i návrh na přejmenování sloupu zamítli, dokonce se zvažovalo jeho úplné odstranění. K tomu nakonec nedošlo, ale místo vyhrazené Pragerem v pylonu pro Plamen zabral státní znak.

„Byl z toho celý zkroušený, ale když jsme potom kolem jezdili autem, říkával: ‚Alespoň že tady stojí ten pylon‘,“ vzpomíná architektův syn Jan Prager. Jeho otec zemřel v roce 2001. Proč celý život tajil svůj úmysl věnovat sloup Palachově památce, Jan Prager vysvětlit nedovede.

Pragerův odkaz v krabici

Budova je nyní ve správě Národního muzea, které chce původní architektovu myšlenku zrealizovat. „Až dokončíme rekonstrukci historické budovy, rádi bychom tento památník zkompletovali tak, aby byl podle představ autorů,“ potvrdil náměstek generálního ředitele muzea Michal Stehlík. 

Původně byla v plánu jen rekonstrukce pylonu. Na informaci o Pragerově záměru využít sloup jako Palachův památník se přišlo při té příležitosti v podstatě náhodou. Objevil ji Antonín Kašpar, který má restaurování sloupu na starosti.

„Když jsem kvůli stavbě lešení potřeboval najít výkresy základů, dostal jsem k dispozici krabici dokumentů, kde byly i listiny, v nichž architekt Karel Prager nazývá tento pylon Palachovým pylonem. A po revoluci ještě napsal další listinu, kde předpokládá plnou rehabilitaci pomníku,“ popisuje restaurátor.

Nahrávám video

V dodatečném porevolučním dokumentu Karel Prager konkrétně píše: Při změně politického kurzu v roce 1968 bylo stranickými orgány KSČ a předsedou parlamentu panem Jindrou rozhodnuto odstranit a neinstalovat výtvarná díla připravovaná pro tuto budovu a nahradit je jinými. Rozhodující výtvarná díla byla uchována v depozitářích a galeriích, a je tedy možné provést jejich reinstalaci do původně určených míst a uplatnit jejich ideovou náplň a výtvarný projev.

Zmiňuje jmenovitě tři díla, z nichž dvě ale už našla místo jinde. Povolena tehdy nebyla ani skulptura Olbrama Zoubka nazvaná Milník dějin, která měla stát před budovou, dnes ji lidé najdou v parku Národní galerie na Zbraslavi. A Zákoník, tedy plastika sochaře Vladimíra Preclíka původně zamýšlená pro kuloár Federálního shromáždění, skončil nakonec na Právnické fakultě v Brně.

Palachovy pomníky v plánu: pylon i rodný dům

Skulptura Miloše Chlupáče by se ale měla objevit tam, kam na přání Karla Pragera patří. Zatím muzeum pokračuje v opravách pylonu. Zužující se ocelový sloup měří zhruba třicet metrů, základy přidávají ještě dalších sedm. Aktuální práce ho nejprve jen přiblíží k podobě z přelomu šedesátých a sedmdesátých let, zdůrazněna bude například původní barevnost.

S novým nátěrem a zahlazenými stopami po nechtěných zásazích se Palachův pylon ukáže kolemjdoucím zhruba za dva týdny, kdy dělníci rozeberou lešení. Časem na něm přibude i zamýšlené dílo od sochaře Chlupáče. „Budeme sedět nad rozpočty, nicméně už teď je zjevné, že mluvíme řádově o milionech,“ odhaduje náklady na celkovou realizaci náměstek Michal Stehlík. 

Národní muzeum se navíc pouští i do vybudování památníku z Palachova rodného domu ve Všetatech. K padesátému výročí burcující události ale otevření nové expozice těžko stihne, nedaří se najít stavební firmu, která by se zakázky ujala.

Tajemný JP

Utajená připomínka na Palachův čin stála v Praze ještě jedna – u polikliniky na pražském Pankráci. Ani její význam nebyl pochopitelně doslovný. Plastika nazvaná Aeskulap od sochaře Valeriána Karouška nicméně svým tvarem připomínala písmena J a P, a stala se tak neoficiálním pomníkem Jana Palacha. Na výročí upálení k ní lidé nosili svíčky. Paradoxem je, že socialismus toto dílo přežilo, odstraněno bylo až po revoluci radnicí Prahy 4.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...