Animované Myši patří do nebe a nyní i do kin. Téma smrti vysvětlují přívětivě, říkají tvůrci

Do tuzemských kin vstupuje celovečerní rodinný film Myši patří do nebe. Animovaný příběh podle úspěšné knihy Ivy Procházkové vytvořili Denisa Grimmová a Jan Bubeníček. Příběh o nepravděpodobném kamarádství dvou nepřátel zprostředkovává i dětským divákům téma smrti a ztráty. O novinku je zájem i v zahraničí, podle tvůrců potvrzuje, že české animaci se podařilo vzpamatovat z porevolučního útlumu.

Hlavními hrdiny jsou myška Šupito a lišák Bělobřich. Šupito by ráda byla nejodvážnější myší na světě, i když se všeho leká. Za zkoušku odvahy si vybere lišáka Bělobřicha, jemuž se rozhodne vytrhnout pár chlupů z kožichu. Jenže všechno se semele jinak a obě zvířátka skončí ve zvířecím nebi. Čekají tam na ně nejrůznější dobrodružství, ale i nástrahy, při jejichž překonávání vznikne mezi myší a lišákem zvláštní přátelství.

Knihu Myši patří do nebe vydala Iva Procházková v roce 2006, obdržela za ni Magnesii Literu pro nejlepší dětskou knihu a Zlatou stuhu. Příběh o smrti a ztrátě zaujal také filmaře a adaptace do scénáře se ujali Alice Nellis a Richard Malatinský.

„Knížka je výjimečná tím, že o těchto tématech dokáže vyprávět velmi přívětivou formou. Nezlehčuje je a nijak nezakrývá, výsledkem je optimismus a naděje. To je důvod, proč jsme chtěli knihu zfilmovat, a také jsme se to snažili ve filmu dále rozvíjet,“ podotýká spolurežisér Jan Bubeníček.

Animace usnadňuje sdělení

Převést sdělení knížky na plátno pomáhá podle něho právě animace. „Animace je univerzální, umí zobecnit a zároveň může přímočaře hovořit o tématech, která by v hraném filmu třeba působila banálně. V animovaném jsou uměřená,“ domnívá se Bubeníček. Producent Vladimír Lhoták poukazuje také na schopnost animovaných příběhů dobře přenášet emoce.

Představy tvůrců se prý dobře dařilo přizpůsobit požadavkům mezinárodní koprodukce. Film Myši patří do nebe vznikl s přispěním Česka, Francie, Polska a Slovenska.

Nahrávám video

„Evropská koprodukce je určitě jeden z nástrojů, jakým je možno v evropském prostředí vyrobit náročný film, což animovaný film pro děti bezpochyby je. Koprodukci jsme dávali dohromady možná pět let, ale ve výsledku to byla velmi plodná spolupráce. Koprodukce neznamená jenom sdružování finančních prostředků, ale vyhledáváte i partnery, kteří vám dokáže pomoci i po kreativní a technické stránce, a to se nám, myslím, povedlo,“ míní producent.

Návrat české animace

Dodává, že animovaný snímek o zvířecím nebi patří na filmovém trhu za poslední dobu k nejprodávanějším. Koupili ho zájemci z více než pětadvaceti teritorií.

„Animovaná tvorba je obecně univerzálně srozumitelná, dokáže překonávat snáze hranice. Dalším aspektem je určitě to, že jsme film natáčeli v angličtině a paralelně vznikly během koprodukce další čtyři jazykové verze. Loutky mluví, otvírají pusu, ale adaptovatelnost do různých jazyků je určitě snazší než u filmu hraného,“ vysvětluje producent Lhoták.

Pomohlo také, že novinka měla premiéru na prestižním festivalu animovaných filmů ve francouzském Annecy. Na stejném ročníku uspěl i jiný snímek českých tvůrců – příběh z Afghánistánu Moje slunce Mad obdržel Cenu poroty. Navíc tento počin režisérky Michaely Pavlátové byl po osmadvaceti letech prvním majoritně českým filmem v hlavní soutěži francouzského festivalu.

Režisér novinky Myši patří do nebe Jan Bubeníček je rád, že se daří opět navázat na dobrou pověst české animace. „Poslední dobou se česká animace hodně zvedla po několikaletém útlumu způsobeném pomalým krachem velkých studií ještě z předrevoluční éry. Mnoho českých filmů získává ceny na festivalech a dostávají se čím dál tím více do světa,“ všímá si.

A dodává: „Myši jsou momentálně špička toho ledovce, takže je to určitě závazek, ale máme za to obrovskou radost, protože jsme se snažili mnoho let, abychom mohli české filmy pouštět v zahraničí, aniž bychom museli nějak zdůvodňovat, proč jsou takové, jaké jsou.“

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...