Arcidiecézní muzeum v Olomouci po rekonstrukci zpřístupní další historické prostory i moderní expozici

Nahrávám video

Po dvouleté rekonstrukci se v pondělí 24. dubna otevře veřejnosti Arcidiecézní muzeum včetně románského paláce biskupa Zdíka. Poprvé v novodobé historii budou zpřístupněna všechna čtyři ramena gotické křížové chodby se středověkými nástěnnými malbami, návštěvníci si navíc budou moci díky nově vybudované lávce projít celý ochoz paláce. V podkroví najdou novou expozici zaměřenou na kulturně-historický vývoj svatováclavského návrší od pravěku do současnosti.

Rozsáhlá rekonstrukce začala v polovině roku 2019, náklady včetně stavebních úprav vyšly dohromady na devadesát milionů korun. Podle ředitele muzea Ondřeje Zatloukala je významným momentem znovuotevření zpřístupnění paláce biskupa Jindřicha Zdíka. „O tom dlouhodobě snily generace architektů, uměleckých historiků, památkářů a archeologů, a to zhruba od poloviny devatenáctého století,“ podotkl Zatloukal.

Nové vybavení a rekonstrukce svatostánku

Více než 35 milionů korun z evropských dotací stály vybavení Arcidiecézního muzea a návštěvnická infrastruktura, jejíž vylepšování má pokračovat i v příštím roce. Konkrétně šly peníze do vybavení nové stálé expozice v podkroví, bezpečnostního kamerového systému, osvětlení či zabezpečení klimatizace pro nejchoulostivější části muzea.

Dalších 55 milionů korun stály stavební změny, jež zahrnují i půdní vestavbu kapitulního děkanství. Za projektem stojí vlastník objektu, tedy Metropolitní kapitula u svatého Václava.

„Projekt se vztahuje i k samotné katedrále, zahrnuje kompletně zrekonstruovaný svatostánek v kapli svatého Stanislava, kompletně jsme zrekonstruovali také dvě biskupské berly a v současné době probíhá rekonstruování plastik křížové chodby. Díky projektu se nám podařilo i zmodernizovat prostory depozitáře metropolitní kapituly v sakristii,“ vyjmenovala manažerka projektu ITI Olomoucké aglomerace Dominika Doláková.

Arcidiecézní muzeum Olomouc po rekonstrukci
Zdroj: Luděk Peřina/ČTK

Herní vizualizace či faksimile rukopisu ukradeného Švédy

Nová expozice s názvem „Zde se nacházíte“ shrne historii svatováclavského návrší od pravěku do současnosti. „Některé exponáty jsou až šest tisíc let staré,“ upozornil vedoucí Arcidiecézního muzea Miroslav Kindl.

Historii ukazuje muzeum za pomoci moderních technologií, například virtuálně herní vizualizace přiblíží prostor svatováclavského návrší v období pravěku, středověku a novověku. Expozici doplní komiks z dílny Martina Šinkovského a Petra Nováka aka Ticho 762. Vypráví o chlapci, který se shodou okolností stane cestovatelem časem, zažije tak na vlastní kůži proměny svatováclavského návrší.

K nejzajímavějším exponátům patří faksimile takzvaného Olomouckého kolektáře z první poloviny dvanáctého století. Ilustrovaný rukopis zahrnuje na 161 listech pergamenu kolekci liturgických textů potřebných k denním modlitbám.

„Je to jeden z nejvýznamnějších rukopisů, který vznikl ve skriptoriu biskupa Jindřicha Zdíka, to znamená, že vznikl přímo zde v Olomoucí, s největší pravděpodobností na svatováclavském návrší,“ uvedl Kindl. Kodex se stal kořistí švédské armády během třicetileté války, a originál je tak dodnes uložen v Královské knihovně ve Stockholmu.

Nová stálá expozice
Zdroj: Luděk Peřina/ČTK

Mandaly ve větru

První krátkodobá výstava se věnuje duchovnímu umění tibetského buddhismu. Pod názvem Mandaly ve větru si návštěvnici budou moci prohlédnout na sto padesát předmětů, především malby, drobné obrázky a plastiky.

„Jsem velmi rád, že můžeme znovuotevření Arcidiecézního muzea zahajovat právě touto výstavou, neboť naplňuje jednu z výstavních linií, na kterých jsme se domluvili s arcibiskupstvím. A to, že prostory Arcidiecézního muzea budou představovat také věci z mimoevropských duchovních kultur. V minulosti jsme takto podnikli již dvě sondy, kdy jsme se věnovali japonskému duchovnímu umění a kultuře judaismu,“ uvedl ředitel muzea Ondřej Zatloukal.

Muzeum očekává, že pondělní otevření doprovodí velký zájem návštěvníků. Počítá proto s otevírací dobou prodlouženou až do půl deváté večer.

  • Muzeum bylo založeno v roce 1998 ve spolupráci s olomouckým arcibiskupstvím jako první muzeum v České republice orientované na duchovní kulturu.
  • Zpřístupněno veřejnosti bylo poprvé 1. června 2006.
  • Od roku 2015 je muzeum držitelem titulu Evropské dědictví, který získalo jako první v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 13 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...