Autor sci-fi žije už 20 let na planetě Coraab. Všechno musí být promyšlené do puntíku, vysvětluje

Rozsáhlou mytologii, stovky postav, a dokonce vlastní jazyk vytvořil Jakub Hussar pro fiktivní vesmír, ze kterého chce udělat evropské Hvězdné války. Do propracovaného vesmíru vtahuje čtenáře ve svém prvním sci-fi románu 0 Tu, neomezuje se ale „jen“ na literaturu. Psaný příběh propojil mimo jiné se svou zálibou ve skládání elektronické ambientní hudby.

Jako svůj literární vzor uvádí Jakub Hussar finského spisovatele Miku Waltariho. Ústřední postavou zamýšlené ságy je významná vládkyně těžařské kultury Talů. Její vesmírná pouť na planetu Coraab a kolonizaci nového domova je ale jen částí velkého světa, který Hussar staví už dvacet let.

„Planeta Coraab je skládkosvět, podivná toxická planeta, na které se souhrou okolností vyvinula kultura, která je velmi pestrá, etnická a má podobné problémy jako my na Zemi, takže je to realistický, živoucí svět, jehož dějiny pořád pokračují,“ vysvětluje autor stručně.

Říman má mluvit latinsky

Příběh se odehrává ve starověku fiktivního světa. V textu se Hussar nebál použít ani slova z jazyka, který vznikl speciálně pro planetu Coraab. „Možná fajnšmekři, znalci Star Treku si řeknou: trochu klingonština. Je to i trochu mongolština. Myslím si, že ten jazyk je hodně drsný a znělý a dá se v něm normálně hovořit,“ upřesňuje.

Vlastní řeč hrdinům ságy vymyslel, protože chce, aby jeho historická science fiction byla co nejautentičtější. Stvoření nového světa do podrobností uvěřitelnosti pomáhá.

Nahrávám video

„Pokud vyprávím o nějaké kultuře, tak ta kultura musí být do puntíku promyšlená. Jsem fanoušek opravdu dotažených věcí, dám příklad: když Mel Gibson natočil film Apocalypto, byl ve starém jazyce Aztéků, to mu dodalo tu vážnost. Když se točí seriál o Římanech, jakmile mluví Římani latinsky, je to obrovsky silné, protože Říman prostě nemluví britskou angličtinou,“ vysvětluje.

Také hudba, film a hra

Hlouběji do příběhu má čtenáře vtáhnout také hudba, přístupná skrze QR kódy. Také tu složil sám autor. „Pokud se snažím čtenáře situovat do děje, že hrdinka je uzavřená v prostorách lodi, která někam letí, tak chci, ať ta loď je slyšet, ať tam hučí ty motory, až se čtenář dalším smyslem naladí na tu atmosféru, protože si myslím, že je to celé především o atmosféře,“ říká Hussar.

Hudba a literatura jsou jeho koníčky, vystudoval ale film a živí se jako režisér a idea maker. Podobu planetě Coraab dal už v roce 2007 ve svém absolventském filmu Skeletoni. Propleteným sci-fi světem je inspirována i počítačová karetní hra.

„Jsem člověk hravý a vizuální, ale troufnu si říct, že nejsilnější zážitek asi zatím je přes literaturu,“ přiznává Hussar. „Člověku pracuje mozek úplně jinak, když čte psané slovo, než když na něco jenom pasivně kouká.“

Zároveň dodává, že knižní zpracování svého sci-fi universa nepovažuje za konečnou stanici. „Určitě bych se rád posunul dál, aby z toho prostředí vznikaly nové, řekněme, produkty, ať už komiks, či adult TV seriál. Počítám s tím, že o Coraabu snad ještě uslyšíme,“ plánuje.

Zatím je jisté, že rozšíří literární příběh. V polovině června by měl vyjít druhý svazek 0 Tu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 13 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...