„Až za 20 let uvidíme, jestli o tom někdo uvažoval.“ Landscape festival vyhlíží přeměnu pražských nádraží

Nahrávám video

Instalace ukazující odstín pražského vzduchu, nová vyhlídková věž nebo pocta Hrabalovi vznikly v hlavním městě jako součást Landscape festivalu. Akce se snaží opakovaně rozproudit debatu o úrovni veřejného prostoru mezi veřejností, architekty, developery, politiky i umělci. Prostřednictvím umělecko-architektonických intervencí zaměřuje letos pozornost na proměnu čtyř dopravních uzlů metropole. Důležitým tématem je také ekologie.

Nákladové nádraží Žižkov, Palmovka, území kolem Florence a nedalekého Masarykova nádraží i smíchovské nádraží jsou lokality, které zažívají zájem developerů i aktivistů. Landscape festival chce o ně vzbudit i větší zájem veřejnosti.

„Jednotlivá díla a intervence nejen oživují veřejný prostor, ale přinášejí do některých míst i interaktivní prvky a mnohdy také upozorňují na aktuální témata života ve městě, mezi kterými vévodí v letošním roce oblast ekologie,“ uvedl Dan Merta, ředitel pořádající Galerie Jaroslava Fragnera.

Nová čtvrť na Žižkově, stroj času na Florenci

Například kolem bývalého žižkovského nákladového nádraží, jehož centrem je památkově chráněná budova, má vzniknout během dekády čtvrť pro zhruba dvacet tisíc obyvatel. Představovat si proměnu areálu můžou návštěvníci v Perspektivní bublině, kterou pro ně vytvořili MÓD architekti zpřístupněním jinak uzavřeného kolejiště.

Petr Písařík, jenž má v zatím nevyužívaných objektech svůj ateliér, nabízí příchozím možnost zapojit se do tvorby jeho nejnovější sochy. „Architektura je tu zachovaná, nic tu není pobořené. Bylo by fajn, kdyby se všechno takto zachovalo,“ líbilo by se mu.

Proměnou má projít i nejkomplikovanější dopravní uzel v Praze – nádraží Florenc. V jeho blízkosti vzniká v budově zvané Krenovka centrum, o které se stará Unijazz a Tanec Praha, ideou je propojit dolní Žižkov s Karlínem a Prahou 1. Vyzkoušet si takové propojení nabízí částečně už několik let provizorní dřevěné schodiště, které vzniklo před několika lety právě pro Landscape festival.

Nákladové nádraží Žižkov
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Na ignorované změny v životním prostředí upozorňuje Vzduchohledna. „Stroj času, který ukazuje, co nám není úplně příjemné, protože nedýcháme, co bychom měli dýchat. Ale alespoň si to uvědomíme,“ podotýká Merta k interaktivní instalaci. Různé barvy naznačují, jaký odstín má pražský vzduch v zimě či při inverzi.

Na dno řeky i na kopce zeminy

Křižovatku na Palmovce označují pořadatelé za městskou džungli čekající na svůj urbanistický rozvoj. Letošní intervence často odkazují ke spisovateli Bohuslavu Hrabalovi, s nímž je tato oblast spojena. Dominik Lang upozorňuje slunečníkem na budoucí náměstí Bohumila Hrabala a sochař Čestmír Suška vytvořil industriální poctu Hrabalově příteli, „něžnému barbarovi“ Vladimíru Boudníkovi.

Lidé si také můžou všimnout kousku dlažby, která tvarem a strukturou připomíná dno řeky či potoka. Richard Loskot tak upozorňuje na čím dál běžnější vysychání vodních toků v důsledku globálních změn klimatu.

Dočasné zásahy v lokalitě smíchovského nádraží naopak vedou pozornost veřejnosti spíše vzhůru. Kamil Mrva Architects tu postavili Drobnou rozhlednu a po setmění je možné ze Smíchovské lávky pozorovat nasvětlené křivky kopců ze zeminy, která je průvodním jevem masivní výstavby právě v okolí bývalého nákladového nádraží.

Příklad pro všechny? Uvidíme

Vedle instalací a výstav pořadatelé počítají také s debatami o budoucnosti pražských nádražních lokalit. Všechny zmíněné jsou podle nich spojeny s očekáváním, zda budou příkladem kvalitního urbanistického rozvoje v metropoli.

„Může se zdát, že v těch místech už je všechno naprojektováno, ale já si myslím, že to tak není. Teprve za deset dvacet let uvidíme, jestli o tom někdo uvažoval,“ domnívá se Dan Merta. K zamyšlení přivádí Landscape festival veřejnost až do začátku října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...