Banality jsou někdy fatální. Nadějný filmař Adam Martinec chystá celovečerní zabijačku

Nahrávám video

Objevem loňské filmové sezony se stal Adam Martinec. Za krátkometrážní příběh inspirovaný skutečnou tragédií posbíral zásadní tuzemská filmová ocenění. Student FAMU nyní připravuje svůj celovečerní debut, který bude zároveň jeho absolventským snímkem na katedře režie. Točí se kolem zabijačky.

Původně měl jednatřicetiletý filmař v plánu pustit se do dalšího krátkého titulu, ale díky úspěchu nazrál čas pro celovečerní počin. Filmařské ceny podle něho nejsou jen pozitivním impulsem pro štáb, že jejich práce měla smysl, ale také pomáhají při financování dalšího natáčení.

„Film je drahá věc, někdo ho musí zaplatit a toho někoho musíte přesvědčit a cena je docela dobré razítko, že už se to povedlo. A také všichni herci i lidé ze štábu najednou víc věří tomu, že jste schopný dát něco do kupy. Je důležité obklopit se tou energií, protože film sám neudělám,“ upřesnil Martinec.

Rituál zabijačky ve vykořeněném kraji

Stejně jako k předchozím dvěma snímkům, i k celovečernímu debutu si píše scénář. Vychází totiž z rodného česko-polského pohraničí. Nový příběh se odehrává na Osoblažsku, Martinec tamní kraj popisuje jako vykořeněné místo v bývalých Sudetech.

„Často se tam vracím. Periferie Osoblažska mi přijde fascinující, nevytěžené prostředí, je to prostě ostrov uprostřed ničeho. Je daleko z Česka i z Polska. Lidé odtamtud buď odjíždějí, nebo tam umírají, moc nového se neděje, přitom je to krásný kraj a žijí v něm krásní lidé,“ vysvětluje.

Do tohoto prostředí zasadil příběh o zabijačce. „Během jednoho dne se po dlouhé době setká celá rodina, všechny ty světonázory do sebe naráží,“ vysvětlil, proč si vybral zrovna tento námět. „A navíc rituál zabijačky je ohromně zajímavý. Rituály jsou obecně zajímavý fenomén, který bychom měli opečovávat,“ dodává.

Anatomie češství

Martincův předchozí snímek, oceňovaná Anatomie českého odpoledne, byl vnímán jako skupinový portrét češství. Jak přesně se mu naši povahu a postoj ke světu povedlo vystihnout, si režisér uvědomil, když dvacetiminutový příběh pustil svému známému – cizinci, který dlouhodobě žije v Česku.

„Byl nadšený, říkal: ‚Vždycky jsem měl problém popsat lidem u mě doma, kdo ti Češi jsou, teď mám skvělý portrét toho, kdo jste.‘ Na jednu stranu mi to udělalo radost, protože o to tak trochu šlo, na druhou stranu jsem byl zoufalý, že to opravdu takhle cítí,“ přiznává Martinec.

Nicméně soudí, že i když jeho film nevyznívá pro Čechy jako dobrá vizitka, tak jakákoliv traumatická zkušenost, jedno jestli kolektivní, nebo individuální, může lidi posílit. Pokud se s ní dobře popasují.

Zmíněná Anatomie českého odpoledne z takové zkušenosti vycházela. Opírala se o skutečnou tragickou událost z roku 2018, kdy v jezeře Lhota utonuli dva chlapci. „Tématem je určitě lhostejnost,“ připouští režisér, „ale i další patologické prvky chování ve společnosti, s nimiž mám problém, jako nedostatek respektu, sounáležitosti, ochoty pomoct, obecně slušnosti. Myslím, že se na mnoha místech naší společnosti, a někdy i na těch nejvyšších, bohužel vytrácí.“

Ovlivněn Formanem i Hrabalem

Jako režisér netrvá na doslovném dodržení scénáře. Beru ho spíše jako návod pro porozumění. „Ale když se točí, je ohromné dát prostor hercům, a úplně nejlépe nehercům, kteří se svým jazykem a svou energií zachovají autenticky,“ poznamenává. Pravdivost podle něho nenapíše nikdo lépe než sám život.

Kombinování herců s neherci (do prvního studentského snímku obsadil třeba svého otce), prostor pro improvizaci a mísení tragiky s komikou bylo vlastní i Miloši Formanovi. Mladý filmař přiznává, že je ovlivněný československou novou vlnou i hrabalovskou poetikou.

„Kdy se zachycuje život ve své košatosti tak, že banality někdy vedou k absolutně fatálním důsledkům, kdy se setkává něco velice jemného, prchavého a každodenního s něčím, co je naprosto zásadní pro lidský život, jako je smrt, narození, láska,“ upřesnil.

Cukr a sůl v životě i ve filmu

Taková byla už jeho krátkometrážní prvotina Cukr a sůl. Příběh o partě stárnoucích chlapíků a jejich nevyrovnání se se smrtí měl premiéru na festivalu v San Sebastianu, v Karlových Varech ho označili za jeden z nejvtipnějších snímků daného ročníku.

„Smrt a způsob, jakým odcházíme ze světa, jsou celkem tabuizované, přestože to je skoro přirozenější než narození,“ domnívá se Martinec. „Život je smutný i veselý v jednu chvíli a podle mě, když i film je takový, že nabízí na jedné ploše co nejširší paletu barev, tak pak je teprve zajímavý,“ nepochybuje.

Nahrávám video

Film mě naplňuje

Už za Cukr a sůl si vysloužil nominaci na Českého lva, za Anatomii českého odpoledne dokonce dva získal a k tomu přidal Cenu české filmové kritiky. Na FAMU ho přitom paradoxně přivedly neúspěchy při studiích na jiných školách.

„Ale velice rychle jsem pochopil, že je to něco, co mě ohromně fascinuje, že mě to naplňuje a že pokud bych se mohl věnovat filmu celý život, tak bych byl nejšťastnější člověk na světě,“ uzavírá Martinec. Zatím má dost práce i nabídek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 23 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...