Bardem či Osbournová se přou o bojkot izraelských filmových institucí

Přes dvanáct set lidí pracujících v zábavním průmyslu podepsalo otevřený dopis, jímž protestují proti bojkotu izraelských filmových institucí. K němu začátkem září vyzvaly stovky herců a filmařů. Na jedné či druhé názorové straně stojí Sharon Osbournová, Gene Simmons, Susan Sarandonová či Javier Bardem.

Otevřený dopis, zveřejněný 25. září, označuje bojkot izraelských filmových institucí za diskriminační a antisemitský. „Nemůžeme mlčet, když se z (vyprávění filmového) příběhu stává zbraň, když se lži vydávají za spravedlnost a když jsou umělci sváděni k šíření antisemitské propagandy,“ uvádí se textu publikovaném na stránkách nevládní proizraelské organizace Creative Community for Peace (Kreativní společenství pro mír).

„Izraelské filmové instituce nejsou vládními subjekty a často jsou nejhlasitějšími kritiky vládní politiky,“ stojí dále v dopise. Svůj podpis k němu připojili například herec Liev Schreiber, herečka Mayim Bialiková, vdova po britském zpěvákovi Ozzy Osbournovi Sharon či baskytarista skupiny Kiss Gene Simmons.

Bojkot izraelských institucí

Kritický dopis je reakcí na výzvu, kterou zveřejnila 8. září skupina Film Workers for Palestine a kterou původně podepsalo na dvanáct set herců, hereček a filmařů, například Mark Ruffalo, Javier Bardem, Susan Sarandonová, Tilda Swintonová, Liam Cunningham, Aki Kaurismäki či hudebník Brian Eno. Posléze se k nim připojili několik tisíc dalších a nyní je pod touto výzvou podepsáno na pět tisíc lidí, kteří se zavázali, že nebudou spolupracovat s izraelskými institucemi ve filmovém průmyslu.

Ve vysvětlení k této výzvě k bojkotu se mimo jiné uvádí, že se nezakazuje spolupráce s izraelskými občany, ale jen s institucemi. „Velká většina izraelských filmových produkčních a distribučních společností, obchodních zástupců, kin a dalších filmových institucí nikdy neuznala plná práva palestinského lidu,“ uvádí text. Vyjmenovávají se v něm také organizace, které označily chování Izraele v Pásmu Gazy za genocidu. Takové obvinění izraelská vláda odmítá.

Signatáři se údajně nechali inspirovat iniciativou Filmmakers United Against Apartheid (Filmaři proti apartheidu), která vznikla v roce 1987 na popud Jonathana Demmea, Martina Scorseseho a dalších významných filmařů. Odmítli tehdy promítat svá díla v Jihoafrické republice v době apartheidu.

Zářijový dopis není jedinou podobnou iniciativou v zábavním průmyslu z poslední doby. Už letos v létě, v době festivalu v Cannes, někteří herci a filmaři podepsali otevřený dopis, ve kterém odsoudili mlčení filmového průmyslu o izraelské vojenské kampani v Pásmu Gazy. Mezi signatáři byli Joaquin Phoenix, Pedro Pascal, Juliette Binocheová či Guillermo del Toro.

Cena za Moře

Minulý týden vzbudila pozornost izraelská nominace na příští americké Oscary. Tou se stal snímek Ha'yam  (Moře), jemuž izraelská filmová a televizní akademie udělila Oriforu cenu. Vypráví o palestinském chlapci z vesnice u Ramalláhu na Izraelem okupovaném Západním břehu. Izraelská armáda nepustí dvanáctiletého Khaleda při školním výletu do Tel Avivu přes kontrolní stanoviště. Khaled se přesto pokusí do Izraele dostat, aby mohl vidět moře. Producent filmu Baher Agbariya uvedl, že snímek je o „právu každého dítěte žít v míru, základním právu, kterého se nevzdáme“.

Izraelské ministerstvo kultury v reakci na ocenění oznámilo, že izraelské akademii zastaví finance na udílení této ceny. „Občané Izraele si zaslouží, aby peníze z jejich daní šly na důležitější a hodnotnější místa,“ vyjádřil se tamní ministr kultury a sportu Miki Zohar. Podle něho ocenění Moře „plive do tváře hrdinným izraelským vojákům“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...