Běda mužům, kterým žena vládne? Feminismus nemusí končit totalitou, upozorňuje Hůlová

Kampaň MeToo vygradovala debatu o postavení žen ve společnosti, i když v českých krajích ne s takovou intenzitou jako třeba ve Spojených státech. V tomto kontextu – ačkoliv zároveň nezávisle na něm – vyšla nová kniha Petry Hůlové. Ve Stručných dějinách Hnutí popisuje společnost ovládanou ženami z pohledu bachařky v jednom z převýchovných táborů pro muže. Podle spisovatelky není její dystopický román kritikou feminismu ani obžalobou mužů, má být podnětem k diskusi o rovnosti pohlaví.

Děj románu je neurčitě zasazen do Česka v nespecifikované, ale zřejmě ne příliš daleké budoucnosti. Do doby, kdy se už ženskému hnutí v nemalé části světa podařilo – a neobešlo se to bez radikálnosti a násilí – vybudovat systém, v němž zevnějšek nehraje roli a sexualita se stala jakýmsi muzejním exponátem.

Muži nedobrovolně – ovšem někteří i dobrovolně – podstupují převýchovu, na jejímž konci budou schopni milovat každou ženu, bez ohledu na její věk nebo půvab. Pod dohledem lektorek (bachařek, chcete-li) se jim kýžené změny podaří dosáhnout třeba řízenou onanií nad plakáty starých (či) nemocných žen. Násilí a elektrošoky jsou až poslední možností, ujišťuje Věra, jedna z lektorek a zapisovatelka Stručných dějin Hnutí

„Hnutí vychází z myšlenky, že v naší společnosti je vnějšku ženy přisuzována o dost větší hodnota než vnějšku muže. Když to zjednoduším: Pokud ženská není mladá ani hezká, je to u ní větší problém než u chlapa, což je smutné i v tom smyslu, že, myslím si, ženské mají mnohem menší důvod na sobě intelektuálně makat, protože se to ve výsledku nevyplácí takovým způsobem jako u chlapů,“ domnívá se Hůlová.

Příručka pro ženský režim

Ženy v knihách Petry Hůlové jsou nosnými postavami, ať už autorka píše o jejich niternostech (Umělohmotný třípokoj, Macocha), nebo jejich prostřednictvím nahlíží společnost (Strážci občanského dobra, Čechy, země zaslíbená a koneckonců i debut Paměť mojí babičce), to vše často s ironickým podtónem.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ve svém nejnovějším titulu, na rozdíl od předchozích románů, nenechá čtenáře hlavní hrdinku poznat osobněji. I když se něco málo dozví i o Věřině životě, kniha především zůstává tím, co naznačuje názvem – jakousi příručkou pro život v ženském režimu.

Sama autorka Stručné dějiny Hnutí označuje za feministickou dystopii, která se ale dystopickému žánru v lecčems vymyká. „Pro dystopii je typické jasné rozdělení dobra a zla. Outsider je většinou ten dobrý, systém ten špatný a příběh je vyprávěn zezdola, člověkem bitým systémem. Tady je vypravěčkou spokojená představitelka ideologického mainstreamu,“ upozorňuje Hůlová.

Konec má upozornit na začátek

Muže pod ženskou nadvládou internoval už v osmdesátých letech Vladimír Páral v románu Země žen. Ve filmu Sexmise muži dokonce téměř vymřeli. Zatímco polská komedie i Páralova próza jsou především alegorií totality a končí smířlivě, kniha Petry Hůlové chce spíše vyvolat konfrontaci.

Sexmise (1983, režie: Juliusz Machulski)
Zdroj: ČT24/MFF Praha - Febiofest

„Už jsem se o tohle téma pokoušela jednou,“ přiznává spisovatelka, „ale když jsem text dávala číst několika lidem, řekli mi: ‚Ta kniha je o tom, že každá dobrá myšlenka, když se realizuje do důsledků, skončí jako totalita.‘ Což nebyl záměr.“

Hůlová připouští, že někteří čtenáři Stručné dějiny Hnutí pochopí přesto jako vzkaz, že feminismus je v podstatě totalitní a může vést „k ošklivým koncům“. Podstatnější je ale podle ní nevidět jen výsledek, nýbrž pídit se spíše po příčinách, které k němu vedly.

„To jsou věci, které mě zajímají. Souvisí s nerovností, s orientací na vnějšek, na mládí. Tyto věci jsou v nás hluboko zakořeněné, myslím si, že mají biologické kořeny, a je těžké s nimi hnout,“ obává se Hůlová. „V knize mi šlo o to tyhle způsoby reflektovat.“

Příčina frustrace, která vedla k téhle vzpouře žen, je vlastně to relevantní. Ironizuju totalitní praktiky převýchovy, nicméně ideologii Hnutí natolik neironizuju, protože mi přijde do velké míry podstatné, z čeho vychází.
Petra Hůlová

Fakt, že svou knihu začala psát krátce před začátkem kampaně MeToo, považuje za důkaz, že téma postavení žen zkrátka visí ve vzduchu. V souvislosti se sexuálním obtěžováním, jemuž jsou vystavovány, rovnými příležitostmi i využíváním sex-appealu v reklamní branži. „Ženské tělo slouží k prodeji krámů, to rozhodně není důstojné,“ podotýká Hůlová.

„Převychovat“ potřebují i ženy

A jsou to ženy, kdo v takových reklamách účinkují, čímž k nim dávají souhlas. Spisovatelka proto v knize sahá do svědomí i jim. „Je potřeba také reflexe ze strany žen. Jakým způsobem zacházím se svým vnějškem? Je to něco, co někdy používám? A jak?“ měly by se podle ní ženy ptát samy sebe.

V Hnutí končí na převýchově i ony, aby si uvědomily, že pokud si odpustí potřebu se krášlit, nota bene kvůli tomu, aby se přiblížily ideálům nalajnovaným muži, tím více času jim zbude na rozvíjení své osobnosti či dovedností. Proti pravidlům Hnutí jsou šaty i make-up, o plastických operacích ani nemluvě, všichni se oblékají do uniformně bezpohlavních teplákovek.

Výsledky anticeny Sexistické prasátečko
Zdroj: ČT24

„Ta kniha není o odsouzení feminismu ani neříkám, že chlapy je třeba předělat. Ta kniha je o určitém klinči, ve kterém se nacházíme. V klinči částečně kulturním, zčásti biologickém – a já se ptám: Pokud nechceme jít extrémní cestou, co jiného je s tím možné dělat? Máme tu určitou problematickou situaci, jak jinak ji tedy budeme řešit,“ shrnuje Petra Hůlová, co by ráda, aby si čtenáři ze Stručných dějin Hnutí odnesli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...