Berlinale uvádí podobenství o totalitě. Sencov ho natočil během svého věznění

Ukrajinský režisér Oleg Sencov měl strávit většinu života ve vězení za údajný terorismus. Na Krymu narozený filmař si protestní hladovkou vymohl pozornost světových celebrit a nakonec byl propuštěn. Ještě za mřížemi ale zrežíroval na dálku nový film. Snímek Nomera (Čísla) je podobenstvím společnosti a podle režiséra vypovídá o transformaci postkomunistických společností. V premiéře film, který vznikl s účastí České televize, uvádí festival Berlinale.

Námět ke scénáři našel Sencov ve své vlastní divadelní hře. „Předlohu jsem napsal už dávno, někdy před deseti lety. Ten nápad ležel na mém stole a čekal, až přijde jeho čas, protože mnozí té předloze nevěřili. Ale já jsem věřil, že je dobrá. Její čas přišel, když jsem byl ve vězení a kamarádi se rozhodli, že mi pomůžou. Byla zfilmována kvůli tomu, abych se ve vězení zaměstnal a samozřejmě také proto, aby se k mé osobě upoutala pozornost,“ mluví o podnětech k natáčení Sencov. 

Spolurežisérem filmu se stal Achtěm Sejitablajev. Na rozdíl od Sencova mohl být přítomný na place. „Jediné, co jsem měl, byly dopisy a obrázky, které mi mohli posílat. Psal jsem k nim svoje komentáře. Videa mi ale posílat nemohli. Proto jsem mohl kontrolovat pouze přípravy, ale samotné natáčení už ne. To už dělal Achtěm – a on vycházel ze své vlastní představy o mé hře a z doporučení, která jsem mu dával,“ přibližuje filmař, do jaké míry odpovídá výsledek jeho režisérské představě.

Podobenství totality

Snímek se odehrává v kulisách odkazujících na divadelní prostor. V utopickém světě žije skupina lidí označených jen číslem a pod diktátem pravidel. Když se začnou pídit po jejich smyslu, může přijít svoboda, ale také rozpad.

„Je to příklad části naší společnosti, zejména té postsovětské, která zažila totalitní režim, ale tento příklad můžeme přirovnat i k jiné zemi, která se pohybuje stejným směrem a snaží se najít nějaké východisko,“ interpretuje svůj scénář Sencov.

V první řadě umění?

Diváci i kritici ve snímku hledají podobnost i s tvůrcovým příběhem a vězeňskou zkušeností. „Pro mě je to v první řadě umění,“ namítá režisér. I když prý chápe, že ne všichni jeho dílo nahlížejí bez politicko-společenského kontextu autorova osudu. „Já vnímám vznik tohoto filmu jako morální a profesní podporu autora, který sám do značné míry ztělesňuje boj proti totalitě,“ přiznává například vedoucí filmového centra ČT Helena Uldrichová.

Na Berlinale svou novinku Sencov uvést nepřijel. Dal přednost naplánované cestě do Gruzie. Tu dlouhodobě podporuje, protože má stejnou zkušenost s ruskou okupací části území jako Ukrajina. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 21 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...