Bílí heterosexuálové, co jedí maso. Nová inscenace nahlíží na role muže v dnešní společnosti

Nahrávám video

Krizi mužské identity řeší dokumentární inscenace O bílých heterosexuálních mužích, co jedí maso. Provokativním názvem chce režisérka Barbara Herz nahlodat představu o homogenní skupině mužů a ukázat pestřejší obrázek. Hra o tom, v čem spočívá mužská dospělost a jak lze v dnešním světě uchopit službu, měla premiéru v pražském A Studiu Rubín.

Bílý heterosexuální muž, co jí maso, je trochu mýtická postava. Jejího typického představitele ještě nikdo neviděl, ale pořád obchází někde kolem. Je to muž, kterému nejsou odepřena žádná privilegia a bezohledně vládne světu na úkor slabšího pohlaví? Nebo je to zodpovědný strážce ohně a bezpečí, bez něhož by se zhroutil řád? Ani postava spílajícího patriarchy není univerzálním mužem.

O krizi mužství, co pro ně znamená úspěch, ale i prohra, hovořila s dvaceti skutečnými muži během dvou let režisérka Barbara Herz. Očekává, že postava, kterou inspiroval stárnoucí učitel, bude lidi dráždit nejvíc. „Je to kovaný filozof. Věci, které říká, jsou velmi nekorektní, pro spoustu lidi neakceptovatelné, ale zároveň ve vás hlodá červíček, jestli na tom náhodou není něco pravdy,“ říká Herz, která text napsala společně s Annou Hoprich.

Jak hra pokračuje, postav přibývá. Transsexuální řidič kamionu řeší, jak vysvětlit změnu pohlaví synovi, bývalý fotbalista po konci kariéry neví, co se životem. Slovo dostávají také feministé. Hra se zároveň snaží rozkrývat různé polohy otcovství a jeho často přehlíženou důležitost. Jedenáct mužů scénicky ztvárňují Michal Bednář, Hanuš Bor, Pavel Neškudla a Václav Rašilov.

Ostré vymezení i ztotožnění

„Všichni muži, jejichž příběhy v textu zazní, jsou označeni až archetypálně maskulinními profesemi či společenskými pozicemi jako kamioňák, bachař, horník, lovec, sběratel, dobrodruh či hráč, přesto se v každém z příběhů ukáže překvapivý přerod perspektivy a zcela nečekané pointy,“ dodává Herz, jejíž předchozí dokumentární inscenace Jenom matky vědí, o čem ten život je, byla nominována na cenu Thálie a Ceny divadelních novin. O situaci mužů v současné společnosti podle režisérky neprobíhá na rozdíl od otázek mateřství žádná podstatná diskuze.

„Jeden z odborníků, kteří na projektu spolupracují, Tomáš Pavlas z Otevřené společnosti, hovoří o tom, že situace toxického patriarchátu, který v naší společnosti stále přetrvává, škodí nejen ženám, ale i mužům samotným. Nejistota, jak nakládat s tlakem na udržení dominantní pozice, často vede k tomu, že muž pracující jako pojišťovák, co nakupuje na Rohlíku s donáškou do třetího patra, hovoří o přirozenosti lovce mamutů, odlišnostech mužského mozku a nezapomene zmínit, že ženám je vlastní sbírat kořínky,“ míní autorka.

V čím dál hustějším guláši názorů v inscenaci se odpověď po skutečné podstatě mužství ztrácí. Autorky očekávají, že se diváci budou ztotožňovat s různými typy podle svého naturelu a nikdo ze hry neodejde se stejným pocitem. Ironická reflexe autentických příběhů tak má divákům umožnit hluboké ztotožnění, stejně jako ostré vymezení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 20 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...