Boj o Mánes. „Neprůstřelná“ správní rada čelí ostré kritice za správu slavné výstavní síně

Dlouholetý spor o Mánes se nyní dostal do dalšího dějství. Výstavní síň, která patří Nadaci českého výtvarného umění (NČVU), spravují podle části umělecké scény její majitelé nehospodárně a netransparentně. Petici, aby NČVU vypsala řádné volby do svých dvou rad, podepsalo skoro dva tisíce lidí. Dozorčí rada navíc nově kritizuje tu správní za amatérismus a nekoncepčnost při správě majetku, který měl sloužit výtvarníkům, podle závažných zjištění ale sloužil spíše rodině bývalé ředitelky NČVU Dagmar Baběradové.

Výstavní síň Mánes na prestižní adrese na pražském Masarykově nábřeží patří Nadaci českého výtvarného umění (NČVU). Ta vznikla v 90. letech jako nástupnický subjekt po uměleckých organizacích Dílo a později Český fond výtvarných umění. Měla sloužit uměleckým svazům, začínajícím výtvarníkům a pomáhat jim. Do jejího majetku se také od státu dostala významná díla a nemovitosti v hodnotě stovek milionů korun, zejména zmíněná výstavní síň.

Někteří umělci kritizují NČVU dlouhodobě, protest proti jejímu fungování organizovala iniciativa Mánes umělcům už v roce 2013 a mluví se o „desítkách let nespokojenosti“. Letos v dubnu na jejich aktivity navázal Spolek Skutek, kterému vadilo, že správní rada NČVU odmítla vypsat volby před koncem volebního období všech svých členů, čímž si prodloužila mandát o další volební období. Správní rada podle stanov volí samu sebe, může se tedy „zabetonovat“ ve svých pozicích. Dozorčí radu pak volí ta správní.

Petici Spolku Skutek již podepsalo necelých dva tisíce lidí, kromě umělců jako Krištof Kintera, Kateřina Šedá nebo Jiří Kovanda je mezi nimi třeba ředitelka Galerie hlavního města Prahy Magdalena Juříková nebo kurátorka Edith Jeřábková.

„Přímo nám na petici nikdo nepodpověděl,“ sdělil ČT24 autor petice Jiří Ptáček ze Spolku Skutek. Není to prý poprvé, stejný přístup zvolila NČVU i v minulosti, kdy česká umělecká scéna vyjádřila nesouhlas s jejím vedením. Nadaci ale nově kritizuje také její správní rada za špatné hospodaření, netransparentnost a vyhýbání se vnitřní kontrole.

Nepotismus bývalé ředitelky

Dopis předsedy dozorčí rady NČVU Antonína Janáka totiž už v březnu mluvil o „chamtivosti, neschopnosti a amatérismu“, s nimiž je nadace skrze správní radu a bývalou ředitelku Baběradovou řízena. Dozorčí rada, která podle informací Deníku podala i trestní oznámení, kvůli špatnému hospodaření již dva roky po sobě odmítla schválit výroční správu.

„Budova Mánesu není majetkem správní rady, ani jiných zájmových skupin a už vůbec nemůže být předmětem realitních spekulací. Je to kulturní památka bezesporu národní,“ píše Janák. Budova se podle něj i přes rekonstrukci ocitá v bezútěšném stavu, její protipovodňové zábrany mají být například neúčinné.

„Situace v hospodaření je taková, že správní rada trpí a přehlíží nepotismus ředitelky nadace. Nadaci řídí ředitelka (nyní již rezignovala, pozn. red.), budovu spravuje její syn (Miloš Štorkán, pozn. red.),“ napsal také Janák. Stejně jako Spolek Skutek, i dozorčí rada vyzvala správní radu, aby umožnila změny ve statutu nadace, které by mohla navrhnout výtvarná veřejnost.

Předseda správní rady Daniel Netušil však na začátku dubna sdělil, že správní rada volby nyní nevypíše, a to i proto, že nyní končí i mandát dozorčí radě. Nejprve je třeba prý NČVU „stabilizovat“, „zachránit pro budoucí generace“ a až pak vypsat volby, sdělil ČTK zástupce správní rady, která ale nadaci bez výrazných obměn vede třicet let. Těmto komentářům tak podle umělců, kteří situaci kolem Mánesu kritizují, nelze přikládat váhu.

„Z našich zjištění vyplývá, že nesvolá-li předseda správní radu na pokyn té dozorčí, může dozorčí rada podle zákona o nadacích svolat správní radu sama,“ tvrdí Ptáček. ČT24 kontaktovala bývalou ředitelku nadace Dagmar Baběradovou, ta odkázala na Netušila. Muž, který je také programovým ředitelem Výstaviště Praha, ale na žádost ČT24 o rozhovor k aktuální situaci s volbami do správní rady, situaci v Mánesu a plánům do budoucna nereagoval.

Závislost na komerčních nájmech

Ptáček si myslí, že správní rada začíná NČVU „zachraňovat“ až na základě tlaku, který na ni vyvinula dozorčí rada, když začala zveřejňovat informace o velmi špatné správě majetku nadace. Zmíněná ředitelka Baběradová ostatně na konci dubna rezignovala a funkci prý předá dočasně pověřenému nástupci. Nadace také slibuje vyhlášení výběrového řízení. Netušil rovněž vyzval k zaslání nominací do tříčlenné dozorčí rady, jejíž mandát nyní vyprší.

„Podle dosavadního přístupu správní rady soudíme, že si sama zvolí radu, která ji bude dozorovat,“ tvrdí skepticky Ptáček, podle nějž to smí udělat, i když je to „absurdní“. „Byl by samozřejmě zázrak, kdyby si vybrala dozorčí radu, která bude pokračovat v detektivním pátrání té dosluhující. To by byl první náznak, že se 'stabilizací' nemyslí návrat ke starým pořádkům, kdy nikdo nezkoumá, co se v nadaci děje,“ podotýká.

Špatné hospodaření, netransparentnost a vyhýbání se vnitřní kontrole se podle Spolku Skutek propisuje do obtíží se splácením dluhu po rekonstrukci, NČVU je tak víc závislá na pronájmech, ačkoliv byl v uplynulých letech prostor často prázdný. Má pomáhat mladým výtvarníků, to ale prý také nedělá.

„Síň si lze za velké peníze pronajmout v podstatě pro cokoliv. Výjimečně se tam odehraje i výstava umění, ale to bývají megakomerční akce, u kterých se vystavující snaží vytěžit zbytek exkluzivity, kterou má krásná budova na skvělém místě a s mimořádnou historií. Nic proti tomu, i když to často je nakládání s pozlátkem, které má v očích laické veřejnosti vylepšit obraz autorů nebo vystavené tvorby,“ míní Ptáček.

NČVU zbývá zaplatit více než sto milionů korun za opravu, vyvstává tak otázka, zda právě komerční akce nejsou řešením, které by dluh umořilo. Podle Ptáčka nikdo neříká, že komerční akce různého typu jsou vyloučené, důležité ale prý je, aby se komerce dostala do jiného, nejlépe obráceného poměru k naplňování hlavních kulturních funkcí nadace a Mánesu.

„To si ovšem žádá schopný management, ve kterém budou lidé, kteří mají zkušenosti a vědí, kde se finance na kulturu v současné době získávají. Takoví lidé tady jsou, možná by chtěli pomoct. Ale do současné nadace nepůjdou, protože jí nevěří nos mezi očima. Obávám se, že při současném přístupu se dluh komerčními akcemi splatí ve chvíli, kdy Mánesu bude třeba zaplatit další drahou rekonstrukci,“ míní.

„Nedůvěra ve spolčování“

Spolek Skutek se chce dál zajímat o plán reforem, které by správní rada měla mít. Mánes by pod jiným vedením mohl fungovat třeba jako vídeňský Pavilon Secese, za jehož založením, řízením a programem od roku 1897 stojí Asociace výtvarných umělců. I Mánes se totiž od jiných veřejných a soukromých galerií odlišuje tím, že do jeho chodu mluví sami umělci a umělkyně.

„Zároveň se nejedná jen o výstavní prostor, ale i pro další společenské aktivity. V Mánesu jsou k dispozici další prostory a kanceláře. Budova by mohla být centrem současného umění se vším všudy. Může mít jinou organizační strukturu, ideálně napojenou na větší sdružení, chcete-li asociaci osobností, které se v oblasti výtvarného umění aktivně pohybují. Tím nemyslím Spolek Skutek, ten si takové ambice nedělá. Také proto jsme v kontaktu s jinými organizacemi sdružujícími výtvarné umělce a další profesionály z této oblasti,“ míní Ptáček.

Současný stav je podle něj důsledkem „zpackané, divoké privatizace“ již zmíněných socialistických organizací na začátku 90. let, zmiňuje ale i současné „příznaky doby“, mezi nimiž je prý „nedůvěra ve spolčování“, kterou po sobě zanechaly organizace z dob státního socialismu. I to je podle Ptáčka jeden z důvodů, proč na Nadaci českého výtvarného umění není vyvíjen soustavnější kolektivní tlak. A zatímco na výstavbu výstavní síně přispěl i prezident Masaryk, současné politické reprezentaci prý většinou chybí vůle „prát se“ za kulturu.

Syn Baběradové měl získat byt za zlomek ceny

Problémy, do nichž se nadace dostává, jsou však nyní možná ještě dramatičtější. Deník N v několika textech popsal ono „špatné hospodaření“, které podle všeho nemá s posláním nadace nic společného. Dozorčí rada NČVU upozornila na nevýhodný pronájem penzionu ve Starých Splavech u Máchova jezera synovi ředitelky Baběradové Štorkánovi, který pro nadaci zároveň pracuje.

Do loňského podzimu platil Štorkán pronájem 200 tisíc korun za sedm měsíců roku od dubna do konce října. V chladné části roku se o rozsáhlé rekreační zařízení opět starala nadace. Podle Janáka dozorčí rada déle než rok marně tlačila ředitelku Baběradovou i správní radu, aby na nevýhodný pronájem penzionu vyhlásily výběrové řízení. Baběradová zareagovala až letos v lednu poté, co jí to dala správní rada za úkol.

Deník N také popsal případ Galerie Zlatá lilie na Malém náměstí v srdci pražského Starého Města, kterou si nadace pronajímá za cenu z roku 1992 od pražského magistrátu a výrazně pod cenou ji dále poskytuje firmě Debut Prague. Ta zde prodává designové předměty. Magistrát dal nedávno NČVU výpověď z nájmu.

Nadace se pod vedením Baběradové údajně nevýhodně zbavovala i dalšího majetku. V roce 2016 prodala bytový dům v pražských Nuslích za 28 milionů korun, ačkoliv podle posudku, který si sama nechala vypracovat, měl hodnotu 46 milionů a ročně na nájemném generoval tři miliony. Kupec následně přeprodal jeden z bytů Štorkánovi za pouhých 130 tisíc korun, píše Deník N. Ostatní byty rozprodal za miliony.

Netušil na konci dubna pro ČTK uvedl, že připravuje nezávislý audit, který se zaměří zejména na otázky týkající se právě prodeje některých nemovitost nebo pronájmů prostor v Mánesu. Tato slavná funkcionalistická budova od architekta Otakara Novotného, na jejíž stavbě se podílel i Josef Gočár, a kterou zdobil Emil Filla, byla dříve spravována spolkem, mezi jehož zahraniční členy patřili Henri Matisse, Pablo Picasso nebo Le Corbusier.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 22 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...