Božská hudba, ďábelský konec. Nový film chce porozumět duši skladatele Myslivečka

Nahrávám video

Ve své době byl český skladatel Josef Mysliveček slavnější než Mozart, přesto zůstal téměř zapomenutý. Jeho vášnivý život, který se mu také stal osudným, připomene po více než dvou stoletích hraný film režiséra a scenáristy Petra Václava Il Boemo. Právě italským výrazem pro Čecha byl Mysliveček označován. Často ještě s přívlastkem „divino“ – božský.

Mysliveček (1737–1781) měl jako mlynářský synek pokračovat v rodinné tradici. Vyslyšel ale svůj hudební talent, který ho zavedl z Prahy do Benátek, kde po nuzných začátcích dosáhl hvězdného úspěchu. 

„V druhé třetině osmnáctého století byl Mysliveček jako tvůrce rozhodně slavnější než třeba Mozart. Je to dáno i tím, že Mozart byl o generaci mladší a v době, kdy Mysliveček již dosáhl vrcholu své kariéry, Mozart teprve začínal. Nicméně sluší se zmínit, že zatímco Mozartovi se nikdy nepodařilo, o co celý život usiloval, tedy aby dostával pravidelné objednávky od italských divadel, Mysliveček byl v sedmdesátých letech osmnáctého století nejčastěji hraným skladatelem v neapolském divadle San Carlo, což byla Mekka všech operních skladatelů tehdejšího světa,“ dokládá úspěch českého komponisty Václav Luks.

Právě pod  jeho vedením barokní orchestr Collegium 1704 nahrává hudbu pro filmový příběh. Myslivečkovo operní dílo, doplněné o instrumentální nahrávky a také dosud neuvedené skladby, zaznamenává ansámbl zároveň na album. K posluchačům se dostane letos na podzim.

Collegium 1704  k nahrávce přizvalo operní pěvce, kteří si ve filmu také zahrají. Na plátně se tak objeví Philippe Jaroussky, Emöke Baráthová, Simona Houda Šaturová, Filippo Mineccia či Krystian Adam.

Přes kariérní úspěch zemřel Mysliveček ve věku 43 let prakticky v zapomnění. Téměř do konce se ale přátelil s Mozartem, slavný komponista byl také jedním z mála, kteří ho navštívili v nemocnici. Kvůli syfilidě božského Čecha už nečekalo nic pěkného. „Tu nejlepší hudbu ale skládal v době, kdy byl znetvořený, už neměl nos, skrýval se za maskou, a přesto nebyl zhrzený,“ tvrdí Petr Václav.

V tom si byli s Mozartem blízcí, že rozuměli lidské duši a dovedli ji dát do not. Všechny ty vášně, lásku, nenávist, frustraci, strach, touhu dokázali do hudby přetavit. To ukazuje i na Myslivečkův charakter. Mozart říká, že byl člověkem s nesmírným ohněm. A cítit je to i v hudbě.
Petr Václav

Mozart zasahuje svým způsobem i do chystaného filmu. Petr Václav přiznává, že inspirací mu byl oscarový Amadeus Miloše Formana a také Barry Lyndon od Stanleyho Kubricka.

Myslivečka hraje Jegor Koreškov, cizince Zdeněk Godla

Představitele hlavní role našli tvůrci v ruském herci Jegoru Koreškovovi. „Hledal jsem herce, který by mi nejvíce vyhovoval svojí tváří, hereckými schopnostmi, magnetismem, prostě něčím, co neumíte přesně říct, ale víte, že právě tenhle člověk nejlépe odpovídá tomu, co od herce potřebujete,“ vysvětlil režisér, proč do role Myslivečka neobsadil Čecha. 

Koreškov, který je známý převážně z ruských filmů, třeba kasovního hitu Kiss Them All, se na „převtělení“ do českého skladatele připravuje už několik týdnů. „Snažím se sesbírat veškeré detaily. Učím se hrát na piano, dirigovat orchestr, mluvit italsky a osvojit si italská gesta,“ upřesnil.

Zdeněk Godla ve filmu Petra Václava Nikdy nejsme sami (2016)
Zdroj: Falcon

Z českých herců si ve filmu zahraje Karel Roden nebo Zdeněk Godla, jehož pro kameru objevil právě Petr Václav. „Už jsme spolu natočili tři filmy. Tady bude mít malou, nemluvící roli cizince,“ prozradil o původně neherci, který popularitu získal především seriálem Most!

Film Il Boemo, který má pomoci k znovuobjevení díla Josefa Myslivečka, vzniká v česko-italsko-slovenské koprodukci, podílí se na něm i Česká televize. Natáčet se bude především v Itálii. Do kin by se měl Myslivečkův příběh dostat na konci příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...