Brněnské Bolero přemýšlí o smrti, genderu i překážkách ve vztazích

Nahrávám video

Tři tvůrce, tři choreografie a tři rozdílná pohybová vyjádření spojuje nová baletní inscenace v Národním divadle Brno. Novou sezonu zahájil brněnský balet komponovaným večerem Bolero, nazvaným podle skladby Maurice Ravela. Tématem jednotlivých choreografií jsou vztahy, základní otázky lidského bytí i otazníky nad vlastní identitou.

Choreografii s názvem Mountain Call vytvořil na míru brněnskému souboru jeho bývalý demi-sólista Dan Datcu z Rumunska. „Oslavuje kulturní identitu, v kontextu rumunského folkloru se věnuje třem tématům, a to je život, manželství a smrt,“ vysvětlil.

Z rumunského folkloru vychází i hudba k choreografii. „Protože je hudba tak plná barev a má tak silnou identitu, rozhodli jsme se, že vše na pódiu zůstane černobílé. Vše, co se týká výpravy a kostýmů, zůstane zcela minimalistické,“ popisuje Datcu.

Nezodpovězené otázky

Choreografie uměleckého šéfa brněnského baletu Mária Radačovského se věnuje hledání genderové identity a souvisejícím tématům, která jsou sice intimní, ale přesto plní veřejný prostor. „Pohybujeme se na tenkém ledě, protože tyto otázky vyvolávají vždycky hodně emocí a vášní,“ připouští.

„Chtěl jsem, aby to byl velmi esteticky ztvárněný duet dvou téměř nahých mužů na scéně. Chtěl jsem, aby to bylo umělecky estetické, ale aby to nebylo na hranici perverznosti,“ dodal Radačovský ke své choreografii nazvané Unanswered Question.

Walking Mad (z představení Bolero)
Zdroj: Národní divadlo Brno/Ctibor Bachratý

Na hudbu Ravelova Bolera, které dalo název celé inscenaci, vytvořil choreografii Walking Mad švédský choreograf Johan Inger. Scénu rozděluje pohyblivá stěna, která umožňuje různé členění a interakce. Symbolizuje například překážky, které si lidé vzájemně vytvářejí ve vztazích. Do repertoáru brněnského baletu se choreografie Walking Mad vrací v obnovené premiéře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...