Carmen se neomrzí, po dvaceti letech prožívá v Plzni svou tragickou lásku

Nahrávám video

Melodie, z nichž se staly hity, a silný tragický příběh o lásce a žárlivosti. Od světové premiéry v roce 1875 neztratil příběh cikánky Carmen nic na přitažlivosti. V Divadle J. K. Tyla jej před čtyřmi lety připomněli baletní inscenací, od ledna se na plzeňské jeviště po dvaceti letech vrací i opera Georgese Bizeta.

V Plzni byla Carmen poprvé uvedena už v roce 1885 a od té doby z repertoáru prakticky nezmizela. Současná Carmen je už čtrnáctou inscenací, již plzeňská opera za svou historii uvedla.

V aktuálním nastudování je jednou z představitelek slavné femme fatale Jana Foff Tetourová, která tento part zpívala i při zatím posledním uvedení v roce z roku 2000. „Vnímám ji jako opravdovou ženu se vším všudy, temperamentní, živočišnou, ale zároveň velice citovou,“ popisuje pěvkyně hlavní hrdinku. 

V titulní roli ji alternuje Nina Gracheva a Václava Krejčí Housková. „Tato opera přinesla nové zbourání mých mantinelů, především, tanečních,“ přiznává druhá z mezzosopranistek. Dona Josého, vojáka, jehož Carmen vyprovokuje k žárlivosti, když se zamiluje do toreadora, představuje Philippe Castagner nebo Paolo Lardizzone.

Opera Carmen
Zdroj: Divadlo J. K. Tyla/Martina Root

Příběh nešťastné lásky se odehrává na jednoduché scéně Lukáše Kuchinky, která nechává jednotlivým hudebním scénám dostatečný prostor. Nechybí ani španělské flamenco v podání baletního souboru.

Už druhé hudební nastudování dirigentem Jiřím Štruncem doznalo oproti předchozímu určitých změn. „Dramatická stavba se proměňuje zkušenostmi z jiných oper i životními zkušenostmi,“ upřesňuje dirigent.

„Střídají se scény radostné, taneční i tragické,“ dodává režisér Martin Otava. Premiérové publikum je všechny bude moci, spolu s postavami milostného trojúhelníku, prožít 25. ledna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...