Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.

Zkušební program spustilo Irsko v roce 2022, aby pomohlo umělcům vzpamatovat se po pandemii covidu-19 z dopadů, které na jejich živobytí měla všelijaká omezení.

Tehdejší místopředseda vlády Leo Varadkar mluvil o tom, že se program zařadí po bok zákazu kouření a zavedení poplatku za igelitové tašky. Vládní politici přitom zdůrazňovali, že se nejedná o podporu ve smyslu sociální, ale o platbu jako „uznání tvůrčí a umělecké práce“.

Loo Varadkar a Patrick O’Donovan na snímku z roku 2023
Zdroj: Reuters/Brian Lawless/Pool

Podobné pilotní projekty se zkoušely v amerických městech San Francisco a New York, ovšem s žádným, případně jen částečným příspěvkem z veřejných peněz. Irsko ale podle ministra kultury Patricka O’Donovana nyní zavádí první trvalý program svého druhu na světě. „Jedná se o obrovský krok vpřed, který jiné země nedělají,“ poznamenal. Předpokládá, že tato změna „odliší Irsko od ostatních zemí v tom, jak si ceníme kultury a kreativity“.

„Pilotní projekt prokázal jak pozitivní dopad na příjemce podpory, tak i to, jak obtížné je pracovat jako umělec v Irsku vzhledem k nejistotě příjmů, která v tomto odvětví převládá. Následný program pomůže udržet kariéru umělců a zachovat jejich talent v uměleckém odvětví,“ věří O’Donovan.

Opravdu trvalý příjem?

Přesnější podrobnosti, jak žádat a jaká kritéria splňovat, ministerstvo kultury doplní v dubnu. Zatím jsou jasná základní pravidla, která se příliš neliší od těch pilotních. Náhodně vybraní žadatelé budou dostávat platby po dobu tří let, po jejich uplynutí již nebudou mít nárok na další tříletý cyklus. Po této tříleté pauze ovšem mohou znovu požádat.

Irský hudební web Nialler9 soudí, že tím pádem nejde o trvalý základní příjem, ale spíše o časově omezenou dotaci. Program tedy nejenže nemá naplnit své ambice, ale s jeho podobou zůstává i nejistota pro umělce, protože po třech letech o příjem zase přijdou.

To vadí už i části příjemců z pilotního programu, který v únoru končí, píše The Irish Times. Aliance, sdružující asi šest desítek z nich, vyzvala k zachování podpory pro „zkušební“ umělce. Její zrušení označují za „plýtvání investicemi státu a uměleckým zápalem“. Podle opoziční, sociálnědemokratické političky Sinéad Gibneyové staví nejistá budoucnost pilotní umělce před „finanční propast“.

Navíc podpora byla a je zamýšlená pro dva tisíce umělců, tedy přechod na trvalý systém tento počet nenavýšil. Zájem nabídku znatelně převyšuje, v pilotním programu se o pravidelný týdenní příspěvek ucházelo více než osm tisíc žadatelů. V nové výzvě to zřejmě nebude jinak.

O’Donovan by rád časem počet příjemců zvýšil. Také zástupce hnutí Národní kampaň za umění (The National Campaign for the Arts, NCFA) Peter Power doufá, že u stávajících mantinelů se podpora nezastaví. Ale že se rozšíří tak, aby „v příštích letech zahrnovala všechny způsobilé umělce a pracovníky v umělecké oblasti“. NCFA zavedení trvalého základního příjmu spolu s ministerstvem kultury oznamovala.

Přináší peníze, umění i duševní pohodu, uvádí analýza

K zavedení trvalých plateb přistoupilo Irsko na základě analýzy. Z ní vyplynulo, že za každé euro investované do pilotního projektu se vrátilo 1,39 eura. Vládní investice do umění totiž mají pro společnost pozitivní přínosy: od ekonomických přes rozvíjení kreativity a inovací až po „duševní pohodu“, uvádí resort.

Analýza vyčíslila hrubé náklady na pilotní projekt v letech 2021 až 2025 na zhruba sto čtrnáct milionů eur. Bezmála čtyřicet procent těchto nákladů ale kompenzovaly vyšší daňové příjmy od umělců a zároveň úspory ve vyplácení sociálních dávek, bez nichž se výtvarníci či spisovatelé s jistými penězi obešli.

Závěr experimentu ukázal, že pravidelný příjem snížil obavy umělců, že budou nuceni žít v nouzi, a jejich existenční závislost na vedlejších příjmech. Větší spokojenost se odrazila na zvýšené tvůrčí produktivitě.

„Umělci zapojení do programu trávili více času tvorbou a méně času v nesouvisejících zaměstnáních, která jim měla zajistit přežití, a mnozí z nich se tak stali schopnějšími uživit se pouze svou prací,“ ocenil Power z NCFA, sám skladatel a výtvarník.

„Tento program byl reálným testem toho, co se stane, když lidé dostanou stabilitu namísto nejistoty,“ dodal. Zavedení trvalého příjmu přivítala třeba také irská organizace spravující autorská práva k hudbě (IMRO) s tím, že dlouhodobě volá po spolehlivých nástrojích, které by umenšily nejistotu hudebních tvůrců.

Je 325 eur dost?

V pilotním programu byla částka základního příjmu stanovena na 325 eur (7879 korun), ve stejné výši zůstává i při trvalé podpoře. S výplatou se začne před koncem roku, počáteční rozpočet činí 18,27 milionu eur (přes 440 milionů korun).

Britský list The Guardian poznamenává, že v této výši ani trvalý příjem problémy umělců s pokrytím nákladů na život a bydlení nevyřeší. Podotýká, že nájemné v Dublinu se od roku 2013 zdvojnásobilo.

Zrcadlový pavilon irského umělce Johna Gerrada ve městě Galway (2020)
Zdroj: Reuters/Clodagh Kilcoyne

Opozice souhlasí, vládě ale vyčítá chyby v systému

Se zavedením trvalých plateb umělcům souhlasí i vládní opozice, ač ne bez výhrad k samotnému provedení. Levicově nacionalistická strana Sinn Féin postrádá například záruky, že umělci s handicapem nepřijdou s výplatou základního příjmu o nárok na jiné dávky. Což prý pilotní program nezohlednil.

„Fine Gael a Fianna Fáil (současné vládní strany – pozn. red.) v podstatě žádají umělce se zdravotním postižením, aby si vybrali mezi rozvíjením svého uměleckého potenciálu a zachováním nezbytných potřeb, na které jsou závislí, přičemž jim není dovoleno dělat obojí,“ tvrdí Sinn Féin.

Za šťastné její členové rovněž nepovažují, že mezi ukončením pilotního programu a začátkem toho trvalého vzniká několikaměsíční pauza, kdy umělci zůstávájí bez těchto prostředků.

Ze stejného důvodu vládní pomoc umělcům označuje za chaotickou i opoziční sociální demokracie. „Příští měsíc se ministři budou spoléhat na irské umění a kulturu, aby jim otevřely diplomatické dveře, když budou cestovat po světě na svátek svatého Patrika – ale zároveň zavírají dveře před irskými umělci doma,“ nechala se slyšet Gibneyová.

Sociální demokraté čekají, že se vláda zamyslí, jak program rozšířit i do dalších oblastí kreativního sektoru. Zatím prý přišla spíš s kopií pilotního provozu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...