Čechoslováci museli jíst jinde než Američané a všude byli tajní. Pamětníci natáčení Amadea přijeli do Prahy

Nahrávám video

Je to přesně čtyřicet let, kdy Miloš Forman natáčel v Československu Amadea, film oceněný osmi Oscary. U příležitosti tohoto výročí se v Praze sešli ti, kteří u natáčení byli. Dorazili i někteří členové štábu ze Spojených států včetně herečky Cynthie Nixonové.

V roce 1983 se emigrant Miloš Forman po letech vrátil do rodné země. Komunistický režim mu nakonec díky vidině dolarů povolil Amadea natáčet. „Od roku 1977, kdy jsem se stal americkým občanem, jsem několikrát žádal o vízum, ale vždycky marně. Československá vláda mě odmítala vpustit do země, byť i jen na kratičkou návštěvu,“ komentoval to Forman ve své biografii.

Režisér v souvislosti s Amadeem musel slíbit, že nebude vyhledávat disidenty. „Tak jsem říkal, no, tak já vám na to ruku dám, že já nebudu vyhledávat disidenty. Ale vy mi dejte ruku na to, že když si oni vyhledají mě, že se ani nám ani disidentům nic nestane,“ vzpomínal.

Cynthii Nixonové, dnes známé herečce i díky seriálu Sex ve městě, bylo tehdy sedmnáct let. Teď přijela do Prahy po čtyřiceti letech a na tehdejší atmosféru nezapomněla. „Víte, my jsme byli z New Yorku a byli jsme dost hlasití. Dobře si pamatuji, jak jsme přecházeli přes ulici a všichni ostatní stáli tiše na rohu. Nejezdila žádná auta. Bylo vidět, pod jakým tlakem tu lidé žili a jak velký strach v nich byl,“ myslí si Nixonová.

Štáb nepřetržitě kontrolovala Státní bezpečnost při práci i v soukromí. „Řidiči a překladatelé museli policii každý týden hlásit naši činnost. V hotelových pokojích jsme měli mikrofony,“ vzpomíná producent Paul Zaentz. Tajná policie stála Zaenztovi za dveřmi, když v hotelu promítal zakázané filmy.

Kantýna rozdělená napůl

Bizarní situace nastávaly i kvůli stravování. „Jednou týdně jezdilo auto do Vídně nakoupit jídlo. Vozilo čerstvé potraviny, ovoce a tak dále,“ říká producent Bertil Ohlsson. „Chtěli jsme, aby čeští členové štábu jedli stejné obědy, jaké jsme měli my. Československá vláda ale protestovala, proč by štáby pracující na Amadeovi měly mít lepší jídlo, když štáby u jiných filmů ho nemají,“ dodává Zaentz.

Jídelna se tak musela rozdělit napůl, což bylo pro Zaentze nepochopitelné nařízení. Čeští spolupracovníci si ale museli zvykat i na americký způsob výroby filmů, kdy i v Česku pracoval vedle hlavního štábu druhý, pomocný štáb. Choreografie některých scén se ladily i několik měsíců.

Zaentz po čtyřiceti letech přiznává, že na natáčení Amadea se zapomenout nedá. O hollywoodské produkci, která se půl roku pohybovala v části staré Prahy a na níž se podílely stovky místních komparzistů, se v tehdejším tisku vůbec nemohlo psát, natáčení se ale přesto před veřejností nepodařilo utajit.

Ideální lokace

Praha byla pro natáčení historického projektu ideální. Ve starých uličkách drahé Vídně zářily neony, filmařům nevyhověl mozartovský archiv v Salcburku a ani v Budapešti nenalezli jedinou stylově čistou ulici. Forman říkával, že Praha začátku 80. let, se svými zanedbanými malostranskými uličkami dlážděnými kamennými kostkami, nedotčenými válkou ani turismem, byla tehdy jako lokace ideální.

Klíčové scény vznikly také ve Stavovském divadle, kde Mozart roku 1787 dirigoval světovou premiéru Dona Giovanniho. Točilo se také na bohnickém hřbitově, kde je Mozart v závěru snímku pohřben, nebo ve Valdštejnské zahradě. Honosné bály či sídla panovníků Forman umístil do malostranských či hradčanských paláců – Buquoyského, Valdštejnského nebo Arcibiskupského. Pro závěrečnou scénu, v níž Salieri projíždí chodbou sanatoria pro duševně choré, si filmaři vybrali Invalidovnu v Karlíně.

Při svém pražském pobytu Forman zaměstnal spoustu Čechů včetně kameramana Miroslava Ondříčka, architekta Karla Černého nebo výtvarníka kostýmů Theodora Pištěka. Amadeus měl v USA premiéru v září 1984, v březnu následujícího roku následovalo osm Oscarů a teprve v roce 1986 jej měli možnost vidět diváci v Československu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...