Cenu Jindřicha Chalupeckého dostaly Bochanová, Kalousová a Kolektiv Prádelna

Laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 se staly Julija Bochanová, Tereza Kalousová a ženský Kolektiv Prádelna. Zvláštní uznání od poroty obdržela skupina Stop Genocide in Gaza za své umělecké intervence s politickým významem. Ceny ve čtvrtek Společnost Jindřicha Chalupeckého udělila v pražském Divadle X10.

Šestičlenná mezinárodní porota, složená ze tří domácích a tří zahraničních členů, ocenila ženský Kolektiv Prádelna za dlouhodobé a soustavné aktivity. Kolektiv se zkušenostmi s bezdomovectvím se zabývá problematikou sociálního vyloučení, marginalizace a chudoby prostřednictvím svébytného uměleckého vyjádření.

Rovněž dílo běloruské umělkyně Julije Bochanové (Bokhanové) vyniká podle poroty existenciálními tématy, mezi něž patří sociální vyloučení a úzkost s odkazy na historii malířství. Tvorba Terezy Kalousové se soustředí na deformace, přičemž propojuje objekty s architektonickým viděním a s videoinstalacemi.

Oceněné byly poprvé pouze ženy

Ředitelka Chalupeckého společnosti Tereza Jindrová upozornila na to, že letos ocenění obdržely pouze ženy. Stalo se to při udělování cen od roku 1990 poprvé. „S ohledem na strukturální překážky, jako je pay gap (rozdíl mezi odměňováním mužů a žen), ale mnohem častěji na společenské předsudky, s nimiž se ženy v rámci své kariérní cesty i dnes často potýkají, to vnímám jako důležitý moment v historii,“ prohlásila Jindrová. Společnost vede druhým rokem.

Porota aktuálně rovněž udělila zvláštní uznání skupině Stop Genocide in Gaza. Chalupeckého společnost a porota k tomu v tiskové zprávě uvedly, že přihláška skupiny „vynikla politickým poselstvím v reakci na mlčení kulturních institucí tváří v tvář genocidě v Gaze“.

O Chalupeckého cenu se podle pořadatelů ucházel letos vůbec největší počet zájemců, značná byla účast mimopražských umělců. Kolektiv Prádelna vznikl v roce 2019 s cílem narušovat stereotypy vůči lidem bez domova. Činí to prostřednictvím textů, kreseb, filmů i živých akcí. Účastnil se více hlavních výstav. Nyní kolektiv sestává z šesti žen, jeho součástí je i fenka.

Bochanová, narozená v roce 1998, studovala v Brně a v Minsku. Vytváří multimediální díla na pomezí obrazu, objektu a instalace. Kombinuje v nich odkazy na duchovní a historické motivy s osobní, existenciální a psychologickou reflexí.

Její vrstevnice Kalousová působí mezi Prahou a Amsterdamem jako vizuální umělkyně i architekta. Studovala v Praze i v Nizozemsku, ve výtvarném díle ji zajímají mezní situace, pohybuje se na mezinárodní scéně.

Společnost pojmenovaná po teoretikovi a kritikovi výtvarného umění a literatury i filozofovi Jindřichu Chalupeckém vznikla v roce 1990, kdy také zemřel. Na založení se podíleli malíř Theodor Pištěk, básník a výtvarný umělec Jiří Kolář, historik a teoretik výtvarného umění Jiří Šetlík a dramatik a exprezident Václav Havel. Letošní ročník Chalupeckého ceny se uskutečnil po sedmatřicáté. Ceny už nejsou omezeny věkem do 35 let, laureátky a laureáti ani nemusejí mít státní občanství, mají ale v tuzemsku působit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...