Ceny kritiky: Nejlepším filmem 2019 jsou Staříci, tím porevolučním Kolja

Ceny české filmové kritiky odhalily nejlepší tvůrce a tituly roku 2019. Tři ocenění, včetně titulu pro nejlepší film, si odnesli Staříci spolutvůrců Ondřeje Provazníka a Martina Duška. Nejlepšími herci byli vyhlášeni Jiří Schmitzer a Tereza Ramba. Zvláštní anketu o nejlepší český porevoluční snímek vede Kolja.

  • Nejlepší film:
    Nabarvené ptáče – producent Václav Marhoul
    Staříci – producent Jiří Konečný
    Vlastníci – producent Marek Jeníček
  • Nejlepší dokument:
    Dálava – Martin Mareček
    Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie – Karel Vachek
    Sólo – Artemio Benki
  • Nejlepší režie:
    Václav Marhoul – Nabarvené ptáče
    Martin Dušek, Ondřej Provazník – Staříci
    Jiří Havelka – Vlastníci 
  • Nejlepší scénář:
    Bohdan Karásek – Karel, já a ty
    Martin Dušek, Ondřej Provazník – Staříci  
    Jiří Havelka – Vlastníci 
  • Nejlepší herečka:
    Jenovéfa Boková – Karel, já a ty
    Eliška Křenková – Tiché doteky
    Tereza Ramba – Vlastníci
  • Nejlepší herec:
    Alois Švehlík – Na střeše
    Ladislav Mrkvička – Staříci
    Jiří Schmitzer – Staříci
  • Audiovizuální počin:
    Nabarvené ptáče, kamera – Vladimír Smutný
    Nabarvené ptáče, výprava – Jan Vlasák
    Tiché doteky, kamera – Gregg Telussa
  • Mimo kino:
    Bez vědomí – Ivan Zachariáš, Ondřej Gabriel
    Dcera – Daria Kashcheeva
    Most! – Jan Prušinovský, Petr Kolečko
  • Objev roku:
    Jiří Havelka – Vlastníci
    Bohdan Karásek – Karel, já a ty
    Daria Kashcheeva – Dcera

Nejlepší film loňského roku Staříci (více o filmu) vznikl v nejlepší režii, o níž se – stejně jako o scénář – podělili Martin Dušek a Ondřej Provazník. V road movie o pomstě se role emigranta a invalidy, který se vrací vyřídit si účty se systémem i vlastním svědomím, zhostil s vervou Jiří Schmitzer. Za svůj výkon před kamerou byl pasován na nejlepšího herce. Na stejné ocenění byl nominován i jeho filmový „parťák“ Ladislav Mrkvička. 

Nahrávám video
Zdroj: CinemArt

Jejich počin vstupoval do finálového večera jako jeden ze dvou favoritů. Obdržel pět nominací, shodně s dalším loňským celovečerním debutem – Vlastníky (více o filmu) od Jiřího Havelky. Havelka, známý divadelník a občasný filmový herec, byl oceněn za nejlepší scénář. Jeho hořká komedie je komorní sondou do jedné domovní schůze a zároveň české společnosti. 

Schůzi vede aktivní matka tří dětí, která by ráda jednání nesourodých partají dovedla ke vzájemné shodě, což se ukazuje jako prakticky nemožné. Tuto roli ztvárnila Tereza Ramba – podle filmových kritiků nejlepší herečka loňského roku.

Nahrávám video

Vlastníci a Staříci byli zároveň ve finálové trojici nejlepších loňských filmů, spolu s Nabarveným ptáčetem (více o filmu). Černobílé adaptace kruté novely Jerzyho Kosińského se režijně i scenáristicky ujal Václav Marhoul. Za kameru se postavil Vladimír Smutný, jemuž kritici udělili cenu za nejlepší audiovizuální počin. Tímto oceněním myslí i na další filmařské profese, jež nemají vlastní kategorii. 

Nahrávám video

Titul objev roku 2019 náleží scenáristovi a režiséru Bohdanu Karáskovi. Jednačtyřicetiletý tvůrce si ho vysloužil vztahovou tragikomedií Karel, já a ty (recenze).

Nejlepší dokument loni natočil Martin Mareček. Jeho Dálava (recenze) je poetickým intimním portrétem otce a syna, kteří se vydají na cestu do Ruska za částí své rodiny.

V kategorii mimo kino uspěla studentka FAMU Daria Kashcheeva, filmařka původem z Ruské federace. Její krátkometrážní loutková Dcera (více o filmu) sbírá ceny po celém světě, týden po Cenách české filmové kritiky se dozví, jestli k nim nepřibude i Oscar. Autobiografický příběh o vztahu otce a dcery za sebou v ocenění kritiky nechal thrillerový seriál z dob sametové revoluce Bez vědomí a seriálový hit o české nesnášenlivosti a omezenosti Most! 

Nejlepší film „svobody“ je Kolja

Desátý ročník filmového ocenění se ohlédl také za třiceti lety svobodné porevoluční kinematografie. Součástí večera tak bylo i vyhlášení nejlepšího filmu od roku 1989.

Každý z padesátky členů Sdružení české filmové kritiky nominoval deset titulů, z nichž vzešli vítězové. Přívlastek „nejlepší“ ve výběrové desítce získal Kolja rodinné a autorské dvojice Jana a Zdeňka Svěrákových. Z jejich dílny se do výběru dostala ještě Obecná škola. Až na dvě výjimky byly všechny vyzdvižené tituly natočeny v devadesátých letech.

Kolja
Zdroj: ČT

Předávání ocenění v pražském Divadle Archa moderoval herec Miroslav Hanuš. Slavnostní večer Cen české filmové kritiky za rok 2019 v přímém přenosu odvysílala ČT art. Jako koproducent se Česká televize podílela na třech oceněných titulech. 

  • Kolja (1996, režie: Jan Svěrák)
  • Kouř (1991, režie: Tomáš Vorel st.)
  • Dědictví aneb Kurvahošigutntág (1992, režie: Věra Chytilová)
  • Návrat idiota (1999, režie: Saša Gedeon)
  • Obecná škola (1991, režie: Jan Svěrák)
  • Pouta (2009, režie: Radim Špaček)
  • Pelíšky (1999, režie: Jan Hřebejk)
  • Lekce Faust (1993, režie: Jan Švankmajer)
  • Protektor (2009, režie: Marek Najbrt)
  • Je třeba zabít Sekala (1998, režie: Vladimír Michálek)
Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...