Černý byl dřív mistr okamžiku, ale tak čistá architektura nepotřebuje vylepšování, padlo v debatě o sochách na Máji

Nahrávám video

Dvě několikametrové sochy složené z trupů stíhaček Spitfire a motýlích křídel mají zdobit fasádu obchodního domu Máj na pražské Národní třídě. Památkářům se návrh ovšem nelíbí. Podle vedoucí kulturní rubriky Lidových novin Jany Machalické tato instalace působí spíš jako reklamní poutač, daleko méně jako socha. Náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (STAN) uvedl, že o dočasnosti instalace rozhodne stavební úřad. Kateřina Bečková z Klubu Za starou Prahu varuje, že sochy mají na Máji zůstat už napořád.

Téma se stalo také předmětem sporu mezi autorem díla Davidem Černým a kurátorkou Galerie hlavního města Prahy Marií Foltýnovou, a to v Událostech, komentářích v závěru minulého týdne. Foltýnová mluvila o nejasnosti záměru, Černý s tím nesouhlasil a ptal se, jak může kurátorka kritizovat něco, co zatím neexistuje. 

Podle Machalické současná bouřlivá debata navázaná i na zmíněný pořad vyhovuje Černému a majitelům Máje, protože mají reklamu. Debata by podle ní měla spíš probíhat o tom, jak zacházet s veřejným prostranstvím a zda je v pořádku, že si každý může dělat, co chce.

„Jedna instituce k tomu má zamítavé stanovisko, druhá to povolí. Není tady žádné systémové řešení. To je asi tak všechno, co k tomu říct,“ míní novinářka. Hlaváček uvedl, že Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy považuje za rozumné, aby Černého sochy byl jen dočasnou instalací. 

Standardně by podle náměstka a architekta měla proběhnout veřejná debata, soutěž a rozhodnutí, což se v tomto případě nestalo. Nyní je podle něj důležité, jak se k celé věci postaví stavební úřad - právě na něm prý závisí ona dočasnost. Bečková v ni nevěří. „David Černý počítá s tím, že to tam bude pořád, ne jeden rok. Jak investor, tak sochař počítají s tím, že plastiky tam zůstanou,“ myslí si.

Umění, nebo reklamní poutač?

Umělec David Černý České televizi v pátek sdělil, že žádné oficiální vizualizace soch na Máji neplánuje, na instalaci stále pracuje. Hotovo bude prý zhruba do měsíce. Právě vizualizace Černého plánů uveřejnil Klub Za starou Prahu. Od koho je získal, neuvedl. „Vy dobře víte, že vám to neprozradím. Nechci prozradit zdroj, který nám to řekl,” sdělila Bečková.

Podle ní je špatně, že se materiály tohoto typu skrývají před veřejností, aby se musela „detektivním způsobem“ pídit, co bude ve veřejném prostoru. „Dům samozřejmě patří soukromému majiteli. Jemu patří materie, hmotný substrát, vlastní dům, ale kulturní hodnota, ta patří celé společnosti, je nehmotná. O tu nám jde,“ zdůraznila.

Machalická souhlasila s tím, že na Máj se podobná instalace nehodí, protože jde o stylově čistou stavbu. Diví se autorům, kteří Černému záměr odsouhlasili. Jeden z nich se však nevyjádřil. „Je to úplný nesmysl, ta architektura nepotřebuje žádné vylepšování. V tuto chvíli to působí jako reklamní poutač, daleko méně jako socha,“ prohlašuje.

Za kýč by ale sochy neoznačila - za ten pokládá spíš „příšerné“ sochy umělkyně Anny Chromy, které autorka podle Machalické „recyklovala po všech evropských městech“ včetně Prahy. Hlaváček sdělil, že se to stalo předtím, než Praha měla manuál, jak k takovým záležitostem přistupovat.

Jak se mění Černý?

Obchodní dům na rohu Spálené a Národní vznikl na místě novogotického Šlikova paláce podle návrhu Miroslava Masáka, Johna Eislera a Martina Rajniše z libereckého ateliéru SIAL, který v roce 1968 založil autor ještědského vysílače Karel Hubáček. Máj se zákazníkům otevřel 21. dubna 1975. V roce 2006 prohlásilo ministerstvo kultury dům kulturní památkou. Od května 2022 se dům rekonstruuje, celkové náklady na opravy odhadl developer před rokem na čtyři miliardy korun.

Černý je autor soch a plastik umístěných ve veřejném prostoru. Ve svých dílech často využívá třeba mechanických prvků jako v případě pohyblivé hlavy Franze Kafky na Národní třídě nebo sochy s názvem Brouk. Známý je třeba i klikující autobus, který vyrobil pro londýnskou olympiádu v roce 2012. S pražským panoramatem už jsou spojena Miminka - obří sochy batolat s deformovanými těly, které lezou po žižkovském vysílači.

Podle Machalické ale umělci neprospívá spojení s developery, kdy se podle ní stává více obchodníkem než umělcem a jeho práce má sestupnou kvalitu. „Když byl mladší, byl skvělý umělec a sochař. (...) Byl mistr okamžiku, hravý. Když natřel tank na růžovo, to bylo něco úžasného a to už není. Ono to má logiku, lidé stárnou a invence není předplacená na věčné časy,“ míní žurnalistka.

I Bečková tvrdí, že Černého dříve obdivovala, líbila se jí i jeho určitá angažovanost. Invence a vtip se podle ní ale vytratily. „V motýlích křídlech žádný vtip nevidím a o invenci by se dalo pochybovat,“ tvrdí. Machalická si zároveň nemyslí, že se nesmí sahat na již postavené budovy, musí se to ale prý dělat s rozmyslem. „Přijde mi škoda, že se tady nestaví víc špičkové architektury. Nemáme za posledních 30 let mnoho takových budov, které bychom mohli obdivovat,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 11 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...