České stopy v Cannes nejsou moc vidět, ale najdou se. V Sedmikráskách i portugalském filmu

V soutěži festivalu Cannes Češi ani na aktuálním ročníku zastoupeni nejsou, české stopy se přesto v programu prestižní přehlídky dají najít. Tou nejviditelnější je uvedení digitálně restaurovaného filmu Sedmikrásky Věry Chytilové. Na Česko má návaznost také kameraman Mark Bliss, který přijel s delegací portugalského snímku Restos do Vento. Do platformy Ateliér, vyhrazené budoucím nadějným projektům, byla pozvána režisérská dvojice Petr Kazda a Tomáš Weinreb. Festival pokračuje do 28. května.

Zatímco zástupce současné tvorby ve festivalových sekcích většinou chybí, tituly ze zlatého fondu československé kinematografie se promítají v Cannes v posledních letech poměrně pravidelně. Digitální restaurování umožnilo festivalovému publiku představit snímky Ikarie XB 1, Démanty noci, Lásky jedné plavovlásky a Až přijde kocour.

Letos Národní filmový archiv dovezl groteskní moralitu Sedmikrásky. Režisérka Věra Chytilová natočila surrealisticky laděné vyprávění o dvou Mariích, které se rozhodnou být stejně zkažené jako okolní svět, v roce 1966. Pod scénářem jsou podepsána i další výrazná jména nové vlny: Ester Krumbachová a Pavel Juráček.

„Sedmikrásky jsou legenda. Nejen jako unikátní příklad spolupráce tří silných autorských osobností, ale také jako film s neobyčejně silným etickým podtextem. Paradox Sedmikrásek spočívá v tom, že celé generace diváků a divaček vnímají film jako radikálně svobodný film, kterému není nic svaté, zatímco Chytilová chtěla na příkladu dvou protagonistek varovat před důsledky nezodpovědného lidského chování,“ říká o snímku generální ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.

Uvedení v Cannes otevřelo Sedmikráskám dveře i do francouzské distribuce, v tamních kinech budou k vidění od konce srpna. Do českých biografů vstoupí už 2. června.

Český kameraman Bliss začínal na lodi

Českou stopu lze najít v letošním portugalském úspěchu. Do hlavního programu se dostalo drama režiséra Tiaga Guedese. Jeho název Restos de Vento původem český kameraman Mark Bliss, který snímek natočil, překládá jako Závan minulosti. „Je o souboji jedince, který je odhodlaný postavit se bezpráví, a jakou cenu za to musí zaplatit,“ přiblížil námět.

S režisérem Guedesem spolupracoval Bliss už dříve, nyní ale poprvé na celovečerním snímku. „Zbavili jsme se úplně tradičních postupů, do posledního okamžiku jsme hledali způsob, jakým zachytit kterou scénu. Někdy jsme třeba jednu scénu natočili pouze v jednom jediném záběru a také jsme nezvykle natáčeli celý film chronologicky,“ popsal Bliss spolupráci s portugalským filmařem.

Rodák z Československa se do světa dostal jako námořník. Na lodi pracoval i jako promítač v palubním kině. „V žertu říkám, že to byla moje první filmová škola, protože každý z těch filmů jsem viděl třeba dvacetkrát,“ podotýká. Po emigraci vystudoval v Austrálii skutečnou filmovou školu a točením se začal živit. Kamerou snímal videoklipy, reklamy, dokumenty i hrané tituly – zahraniční i české. Například s Vladimírem Smutným byl kameramanem pohádkového příběhu Jana Svěráka Kuky se vrací.

Nahrávám video

Budoucí Les

S budoucím filmem přijelo do Cannes režisérské duo Petr Kazda a Tomáš Weinreb. Jejich chystaný projekt Les zařadila canneská organizace Cinéfondation do Ateliéru. V něm upozorňuje na pozoruhodné snímky ve fázi vývoje a otevírá jim cestu na další festivaly i k mezinárodní distribuci.

„Pro nás je to splněný sen,“ přiznávají režiséři. „Ač je snímek zatím ve fázi scénáře, účast v Ateliéru zvyšuje možnost uvést v Cannes i hotový film. Jsme v hledáčku. Zároveň Cannes je mekka uměleckého filmu a autoři, s nimiž jsme vyrostli, tam vždy uváděli své filmy jako první.“

Čtyřicátníci Kazda a Weinreb spolupracují už od studií na FAMU, mezinárodně se prosadili debutem Já, Olga Hepnarová. Černobíle natočené drama o poslední ženě popravené v Československu mělo premiéru na Berlinale.

I ve středu chystané novinky Les stojí komplikovaná ženská hrdinka a i tentokrát příběh sleduje střet jednotlivců s událostmi, které je přesahují. Zápletka pojednává o přírodní katastrofě, která navždy změní osud jedné rodiny. Orkán nerozvrátí jen kmeny stromů, ale i dosavadní soužití. „Točíme o krajině, která se mění. A zároveň se mění i společnost,“ prozradili tvůrci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 22 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...