České umělecké sklo je unikát a světový pojem. Výstava ukazuje, co dokážou mistři

Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze zve na novou výstavu, která představuje výběr toho nejlepšího z české sklářské tvorby. Expozice nazvaná Plejády skla 1946–2019 připomíná, že  české umělecké sklo je světový pojem a někteří tvůrci jako Stanislav Libenský, Jaroslava Brychtová či René Roubíček patří mezi mistry této disciplíny.

Expozice prezentuje tu část sklářské tvorby z druhé poloviny 20. a začátku 21. století, pro niž se vžil název autorské sklo. To může mít formu objektů, skulptur, plastik, vitráží, instalací, prací v rámci architektury a může existovat i v podobě site-specific instalací.

Název Plejády skla si autoři výstavy půjčili od názvu souhvězdí, z něhož lze pouhým okem pozorovat devět až jedenáct hvězd, celkem jich je ale kolem pěti set. Výstava potrvá nejméně rok a ještě letos ji doplní velké skleněné instalace zasahující do architektury nebo ty určené pro světové výstavy, upozornila ředitelka muzea Helena Koenigsmarková.

Nahrávám video

Architektura expozice se inspiruje hranami křišťálu i atmosférou uliček městské aglomerace. Návštěvník prochází kubistickými formami tohoto pomyslného města sestávajícího z osmi pyramid a postupně uvidí více než 120 děl a objektů. Ty nejstarší pocházejí z druhé poloviny 40. let minulého století, nejnovější vznikly relativně nedávno.

Autorské sklo, nazývané také studiové, individuální, tvorba solitérů nebo umění ve skle, je dílem umělců-sklářů, která není zamýšlena pro masovou ani manufakturně zpracovanou výrobu. Jde o experimentální projev, který překračuje pomyslnou hranici mezi užitou tvorbou a volným uměním.

Umělecká revoluce

Autoři expozice do sklářského vesmíru zařadili třeba díla Aleše Vašíčka, Václava Cíglera nebo Reného Roubíčka. Sklo se do poloviny minulého století používalo jen jako průmyslový materiál, manželé Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová ale způsobili revoluci, když k němu začali přistupovat jako k uměleckému materiálu.

„Využili toho, že je sklo transparentní. Udělali negativní reliéf uvnitř a vy pozorujete něco, co byste v jiném materiálu vidět nemohli, protože tam průsvitnost není,“ říká kurátorka Sylva Petrová.

Podle kurátorů Milana Hlaveše a Sylvy Petrové tato tvorba vznikla po druhé světové válce ve specifickém kontextu bývalého Československa jako východisko z rozporu mezi vysoce vzdělanými sklářskými výtvarníky a nemožností využít jejich schopnosti ve spolupráci s výrobou.

Výroba stagnovala, a tak se do produkce dostával jen zlomek návrhů výtvarníků, kteří nebyli jako designéři dostatečně využiti. Výjimku tvořily velké zahraniční státní výstavy, které odstartovalo XI. trienále v Miláně v roce 1957. Jejich vliv se však doma neprojevil. Skláři se proto dali na tvorbu autorsky zaměřenou, s níž ihned prorazili v zahraničí.

Tehdejší ředitel Uměleckoprůmyslového muzea Emanuel Poche začal tuto tvorbu sbírat v době, kdy začala vznikat. Další generace v tom pokračovaly, a vznikla tak sbírka čítající kolem 6500 kusů.

Sklo nás spojuje!

Dlouhodobou expozici Plejády skla 1946–2019 v současnosti doplňuje menší výstava, která představuje Mezinárodní sklářské sympozium v Novém Boru. Na jediném místě a ve stejném čase se už více než tři desítky let v pravidelných tříletých intervalech schází špičkoví sklářští výtvarníci z celého světa i studenti uměleckých škol.

V Uměleckoprůmyslovém muzeu jsou nyní k vidění výsledky zatím posledního třináctého ročníku sympozia, které se uskutečnilo loni v říjnu. Výstava nazvaná Sklo nás spojuje! potrvá do 19. května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...