„Českou literaturu skoro nikdo nezná.“ O změnu se pokusil lipský knižní veletrh

Nahrávám video

V Lipsku skončil v neděli knižní veletrh, jehož hlavním hostem bylo po téměř čtvrtstoletí Česko. Současnou českou literaturu přiblížilo návštěvníkům veletrhu pětapadesát autorů a na sedm desítek překladů. Pozornost k tuzemské literární tvorbě přitáhl například Jaroslav Rudiš nebo Radka Denemarková.

Rudiš český a německojazyčný prostor propojuje už od svého úspěšného debutu Nebe pod Berlínem, a to nejen svými texty, ale třeba také prostřednictvím kapely Kafka Band, s níž na veletrhu představil nové album Amerika, vycházející ze stejnojmenného díla Franze Kafky.

Na lipském veletrhu zaznamenal Rudiš úspěch ještě před jeho začátkem, když byl nominován na literární cenu za román Winterbergs letzte Reise (Winterbergova poslední cesta), který napsal a vydal nejprve v němčině. Německojazyčné čtenáře přesvědčil natolik, že prý pochybují o jeho národnosti. 

„Byl jsem teď v Rakousku a říkali mi: Vy jste rakouský spisovatel. To je tak rakouský příběh, ten humor a Thomas Bernhard a Jaroslav Hašek, kteří se v knize potkají,“ popsal reakce na svůj román. On sám dvojjazyčnost vnímá jako něco, co k českým příběhům patří. „Jsem evropský spisovatel, žiju mezi dvěma zeměmi. Mezi Berlínem a Českým rájem. A zároveň žiju už nějakou dobu ve dvou jazycích. Němčina není moje mateřština, ale také to není můj cizí jazyk. Není mi ničím cizí,“ vysvětluje.

O čem vlastně Češi píšou

Ocenění nakonec nezískal, jeho kniha ale byla na veletrhu vyprodaná. Nicméně Rudišův úspěch je spíše výjimkou, upozorňuje překladatel do němčiny Ondřej Cikán. „Českou literaturu v Německu a Rakousku skoro nikdo nezná,“ podotýká. „Myslím si, že je důležité překládat i starší české věci, na kterých je dnešní česká literatura založena, aby německé publikum chápalo, o čem vlastně Češi píšou,“ domnívá se. Přeložil proto třeba Máchův Máj nebo básně Vítězslava Nezvala. 

Pomoci šíření českých děl se snaží i Česko-německý fond budoucnosti. I ten měl na veletrhu svůj stánek. „Jde nám o to, aby němečtí bohemisté, kteří jsou v podstatě jakýmisi advokáty české literatury v Německu, mohli s podporou fondu svoji činnost ještě více rozvíjet,“ vysvětlil jeho ředitel Tomáš Jelínek.

Martin Krafl, programový koordinátor projektu, jímž se Česko v Lipsku prezentovalo, před začátkem veletrhu uvedl, že za úspěch české účasti by se dalo považovat, pokud by se alespoň čtvrtina ze sedmdesáti nových překladů objevila v následujícím roce v edičních plánech nakladatelství v Německu, Rakousku či Švýcarsku. Jak moc tuzemští autoři zaujali, napoví už na podzim největší knižní veletrh na světě ve Frankfurtu nad Mohanem, který se zaměřuje více než ten lipský na obchodní stránku literatury.

České příspěvky k dějinám

Tematicky by německojazyčné čtenáře mohla oslovit například Kateřina Tučková. Na lipském veletrhu představila svou románovou prvotinu Vyhnání Gerty Schnirch odehrávající se na pozadí poválečného odsunu Němců. „Přicházejí za mnou lidé, kterých se česko-německá otázka dodnes týká. Buď mají sami kořeny v České republice, nebo se o ně zajímají jejich potomci. Takže je to téma, které tady nějakým způsobem vzbuzuje pozornost,“ potvrzuje Tučková.

Nahrávám video

Další česká spisovatelka – Radka Denemarková – z němčiny sama překládá, mimo jiné díla nobelistky Herty Müllerové, a zároveň i její romány byly přeloženy do němčiny. Její Příspěvek k dějinám radosti zmínil deník Frankfurter Allgemeine Zeitung mezi sedmi romány, které by návštěvník letošního veletrhu neměl minout. 

Veletrhem ale sbližování české kultury s německojazyčnými čtenáři nekončí. Až do listopadu pokračuje projekt Český rok kultury, který po německy mluvících zemích šíří nejen tuzemskou literaturu, ale i film, divadlo či hudbu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...