Český film v Benátkách zastoupí deprese ve virtuální realitě i feministická dystopie

Nahrávám video

Snímků s českou stopou, které se objeví v programu letošního festivalu v Benátkách, bude celkem pět. Už dříve oznámené tituly nově rozšířilo drama Běžná selhání a animovaný snímek pracující s virtuální realitou Tmání. Žádný ze zástupců české kinematografie se ale nepromítá v hlavní soutěži.

Běžná selhání natočila rumunsko-maďarská režisérka Cristina Groșanová podle scénáře spisovatelky a scenáristky Kláry Vlasákové. „Feministická dystopie Cristiny Groșanové je varováním o světě, který se záhadně hroutí. Zároveň nás však vyzývá, abychom se apokalyptické závrati nevzdávali a čelili jí lidskou sounáležitostí,“ zdůvodnila výběr filmu umělecká ředitelka festivalu Gaia Furrerová.

Film sleduje příběh tří žen různých generací v průběhu jednoho dne. Každá z nich čelí osobní krizi právě ve chvíli, kdy je město, v němž žijí, zasaženo podivným přírodním úkazem způsobujícím náhodné výbuchy. „Do jejich běžného života zasáhne vnější vliv. A to je právě faktor, který postavy donutí k jednání a k tomu, aby si nějakým způsobem urovnaly svůj život,“ doplnila Beáta Kaňoková, která ve filmu hraje spolu s Taťjanou Medveckou či Vicou Kerekes.

Deprese ve virtuální realitě

Další z českých zástupců – snímek Tmání – řeší spíše vnitřní vlivy. Pojednává totiž o tom, co se děje v hlavě mladého člověka, který prožívá depresi. „Domníváme se, že jsme se tématem trefili do určitého trendu,“ podotýká k výběru do benátského programu producentka Hana Blaha Šilarová.

„Divák se ocitne v mojí hlavě. Dostane se do víru vzpomínek přes metaforickou vesnici, která se jmenuje Tmání, a postupně objevuje, jakým způsobem se ta nemoc v průběhu mého dospívání rozvíjela,“ upřesnil režisér Ondřej Moravec. Výtvarnou stránku projektu vytvořila Bára Anna Stejskalová.

Tmání
Zdroj: Frame Films

Animovaný film byl natočený pro médium virtuální reality. Brýle pro virtuální realitu zatím nejsou běžně dostupné, pofestivalová distribuce počítá tedy i například s promítáním jako součástí výstavy v galerii či školními projekcemi. Tmání totiž cílí především na mladé diváky.

České filmy v Benátkách

Do soutěžní sekce Horizonty se letos dostal celovečerní debut slovenského tvůrce Michala Blaška. Jeho psychologické drama Oběť vyobrazuje život ukrajinské menšiny v Česku. V české koprodukci vznikl i Obzor od rumunského režiséra a scénáristy Mihaie Mincana. Vychází ze skutečného příběhu Rumuna, který se pokusil dostat přes Atlantik jako černý pasažér. Téměř pravidlem je už zastoupení české kinematografie v sekci restaurovaných filmů. Letos padla volba na trezorové Ucho Karla Kachyni.

Žádný ze zmíněných titulů neuvádí hlavní soutěž. Z účasti v ní se tuzemský film mohl radovat v roce 2019, kdy šanci získat Zlatého lva dostalo Nabarvené ptáče v režii Václava Marhoula. Na takový úspěch ale česká kinematografie čekala čtvrtstoletí, před nímž v Benátkách soutěžil Jiří Menzel s komedií Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina.

Hlavní cenu se v historii nejstaršího filmového festivalu na světě podařilo českým, respektive československým tvůrcům získat jen jednou: v roce 1947 Karlu Steklému za drama z dělnického prostředí Siréna podle románu Marie Majerové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...