Český lingvista zachraňuje jazyk a fala. Pro místní vytvořil první týpí a první slovník

Nahrávám video

Na celém světě se mluví zhruba sedmi tisíci jazyky, čtvrtině z nich podle OSN hrozí, že zcela vymizí. Nejohroženější jsou ty, které postrádají písmo. K zanikajícím jazykům patří i a fala z regionu u španělsko-portugalských hranic. Jeho mluvčí se nemohou opřít o oficiální gramatiku ani žádný pořádný slovník. První s podporou místních sepisuje lingvista Miroslav Valeš z Technické univerzity v Liberci.

Jazyk a fala, který má ještě tři varianty, je možné slyšet ve třech španělských vesnicích v regionu Extremadura pár kilometrů od portugalských hranic. I když někteří považují a fala za dialekt galicijštiny nebo portugalštiny, Miroslav Valeš v Časopisu pro moderní filologii upozornil, že většina mluvčích vnímá a fala, tedy svůj mateřský jazyk, jako samostatný, nikoliv dialekt.

Přestože a fala mluví kolem čtyř tisíc lidí, řadí ho lingvista ke středně velkým jazykům. „Ze zhruba sedmi tisíc tisíc jazyků na světě dva a půl tisíce má míň než tisíc mluvčích, to znamená, že a fala se nachází někde v horní polovině jazyků, kdybychom je řadili podle mluvčích,“ vysvětluje. „Čeština nám někdy připadá jako relativně malý jazyk, ale my se pohybujeme v první stovce,“ dodává pro srovnání.

Doma ano, ve škole ne

Blízkost španělštiny a a fala přirovnává k podobnosti češtiny a slovenštiny. Španělé svým krajanům mluvícím a fala víceméně rozumí, záleží na kontextu a obecnosti tématu. Stejně tak všichni ze zmíněných vesnic mluví španělsky, španělštinu potřebují pro dorozumění na úřadech, ve škole a všude mimo svou komunitu. Doma ale většinou „přepnou“ na „svůj“ jazyk.

„A fala se předává v rodinách, mluví jim i malé děti, což je v případě minoritních jazyků docela unikátní. Někdo hovoří i o tom, že se jedná o nejvitálnější minoritní jazyk Evropy, což je těžké prokázat,“ upřesňuje Valeš.

Nicméně i když je a fala v domácnostech běžně slyšet, je podle Valeše „jazykem vysoce ohroženým“. V citovaném článku z roku 2016 upozorňuje, že se jím mluví stále méně. Příčinu vidí v odchodu zejména mladých lidí za lepšími příležitostmi, zároveň do dříve poměrně izolovaných vesnic zasahuje globalizace. Nijak také nepomáhá, že se a fala nemluví na úřadech či ve školách.

225 tisíc slov

V regionu Extremadura pobývá momentálně i Miroslav Valeš. A fala začal studovat před osmi lety, posledních pět pracuje na slovníku. Oceňuje vstřícnost místních lidí ke své práci. „Zvlášť mi pomohlo, že tím jazykem mluvím, protože oni jsou na něj hrdí,“ podotýká. Osvojení a fala mu usnadnilo, že už mluvil jiným románským jazykem, konkrétně blízkou španělštinou.

Miroslav Valeš
Zdroj: ČT24

Potřebný materiál získává z rohovorů s obyvateli „afalských“ vesnic, na základě nahrávek vybudoval databázi 225 tisíc slov. Z nich sestaví slovník, dosud největší pro tento jazyk. „Existovaly slovníčky, které měly kolem třech a čtyř tisíc slov, zatímco tento bude mít třináct tisíc slov a bude také výrazně přesnější, protože vychází z primárních dat a odráží i variaci jazyka,“ doplnil.

Nejasný původ

Odborný zájem o a fala se podle Valeše objevil v osmdesátých letech minulého století, přitáhl spíše historiky, méně už lingvisty. Postupně se zmínky o menšinovém jazyce začaly objevovat i v tisku. Zvědavost vzbuzoval především původ a fala, kde má kořeny, totiž stále není jasné.

„Ačkoli je otázka původu jistě zajímavá, její řešení nesouvisí se současností tohoto jazyka ani se snahou o vytvoření pravopisného standardu,“ upozorňuje ale Valeš v citovaném článku v Časopise pro moderní filologii.

Píše slovník, abychom mohli psát

Každopádně zvýšený zájem napomohl tomu, že před dvaceti lety byl a fala prohlášen autonomní vládou za kulturní dědictví regionu Extremadura. V prohlášení je mimo jiné zakotven princip, že „jazyk patří jeho mluvčím“ a jen oni mohou rozhodovat, jak ho chtějí používat. Snahou institucí, na základě přání mluvčích, by pak mělo být rozšiřovat znalost a fala a přispívat k ochraně tohoto jazyka.

Šíření jazyka, například jeho užívání ve školách, se neobjede bez pravopisné kodifikace. Valeš si uvědomuje, že stanovení gramatických pravidel u jazyka, jenž se předává ústně, může napáchat víc škody než užitku v případě, kdy mluvčí gramatiku navrženou lingvisty nepřijmou.

Každopádně podchycení a fala českým jazykovědcem má v tamní komunitě podporu. „Píše slovník, abychom my mohli psát,“ zaznívá například v reportáži, kterou o a fala natočil španělský televizní kanál La Sexta. Miroslav Valeš, o němž místní před kamerami mluví jako o „Mirovi“, je v regionu svým způsobem celebritou. Reportáž ho označuje za „bezpochyby nejslavnějšího obyvatele“.

Studoval indiánské jazyky a postavil týpí

„Místní mě někdy neberou úplně jako lingvistu,“ připouští Valeš, který kromě sběru materiálu pro slovník také lisuje olej ve vlastním olivovém sadu. „Postavil jsem v něm nejdříve indiánské týpí, které tady viděli poprvé v životě, a potom dřevěnou chatičku a dřevěné stavby tady také nemají tradici. Mému kamarádovi se líbila natolik, že teď vyrábí její kopii, a já ho trošku učím tesařině,“ prozradil Miroslav Valeš, čím si své sousedy mimo jiné získal.

Týpí v olivovém sadu Miroslava Valeše
Zdroj: ČT24/Archiv Miroslava Valeše

Stavba týpí nebyla zřejmě úplně náhoda, Valeš totiž studoval i indiánské jazyky, pobýval v ekvádorské Amazonii. Žádný slovník tam ale nenapsal, osvojit si šuarštinu přece jen prý bylo o dost těžší než se naučit a fala.

Slovník tohoto ne příliš známého jazyka plánuje v tištěné podobě dokončit do prázdnin, všech téměř třináct tisíc slov by mělo být volně dostupných i elektronicky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...