Chci, aby čeští autoři byli součástí světového repertoáru, říká nový hudební ředitel Královské opery

Nahrávám video

Od září 2025 se hudebního vedení Královské opery v Covent Garden ujme teprve druhý Čech. Téměř pětašedesát let po Rafaelu Kubelíkovi dostal a přijal tuto nabídku Jakub Hrůša. „Znamená to velkou výzvu a velkou zodpovědnost, Královská opera v Londýně je jednou z nejlepších oper světa,“ uvědomuje si jednačtyřicetiletý dirigent. V rozhovoru pro Události, komentáře uvedl, že česká hudba v repertoáru tohoto významného operního domu chybět nebude, jako hudební ředitel se ale nechce nechat ovlivnit tím, odkud pochází.

„Kvalita, kvalita – a kvalita,“ shrnuje Jakub Hrůša, čím podle něho Královská opera vyniká nad ostatní podobné instituce. V Covent Garden se setkávají ti nejlepší z oboru. K nim nejen pozicí hudebního ředitele patří i Hrůša.

„V operních domech jde často v ideálním smyslu o něco ohromně krásného, ale v reálu je to někdy těžké dosahovat, protože kolos opery je soukolí, které musí být skvěle řízeno. A v Covent Garden funguje systém, který umožňuje kvalitu dennodenně,“ vysvětluje.

Nároky a důvěra

„Tam nevládne nesmyslný a bláznivý režisérismus, ale aktuální, a ne muzeální koncept práce s jevištěm. Každý, kdo má otevřené srdce a mysl, může pochopit, co se tam prezentuje,“ dodává dirigent. Už při svých předchozích pracovních zkušenostech oceňoval harmonickou atmosféru Královské opery. Na prestižní scéně dirigoval v roce 2018 Bizetovu Carmen a letos Wagnerova Lohengrina.

Hrůša ze zpětné vazby na svá provedení předpokládá, že vedení Královské opery oslovil kombinací velkých nároků na práci a zároveň lidského přístupu.

„Jsem znám tím, že jsem velice náročný na své spolupracovníky. Ale zároveň jim věřím. Když se podnítí jiskra ať ve zpěvákovi, nebo v hráči, když se v nich podnítí touha hrát a zpívat co nejlépe, pak je není třeba k ničemu nutit. To vyznávám a myslím, že Anglie, která je známá svým vztahem k fair play a takovým hodnotám, si toho velice váží,“ podotýká.

Janáček i Wagner

Českou hudbu nechce do programu Královské opery prosazovat na úkor šíře repertoáru, čeští skladatelé ale podle jeho slov v Covent Garden určitě chybět nebudou – a ani nechybí. Momentálně se zde uvádí Dvořákova Rusalka, ještě letos by měl Hrůša nastudovat Janáčka.

„Jde mi o to, aby čeští autoři byli naprosto samozřejmě integrální součástí světového repertoáru. Díky mistrům, jako je Janáček nebo Dvořák, to je možné naprosto přirozeně. Prostě čeští mistři patří mezi ty nejlepší, co se kdy opeře věnovali, takže to se zobrazí i v našich sezonách,“ přislíbil Hrůša.

Z ostatních operních jmen ho v první sezoně čekají díla Pucciniho, Prokofjeva a Benjamina Brittena. Další prací by měl být Prsten Niebelungův od Richarda Wagnera.

Uměleckého vedení se Hrůša ujme v Královské opeře v září 2025. Do té doby ale už bude sdílet zodpovědnost za fungování tohoto operního domu. Na pozici hudebního ředitele vystřídá Antonia Pappana, který v Královské opeře působil přes dvě dekády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...