„Chtěl jsem si zahrát prince,“ přiznává Budař. Mamánkovi v jeho filmové pohádce táhne na čtyřicet

Jan Budař na podzim uvede do kin pohádku Princ Mamánek. Ve své celovečerní režijní prvotině si zahrál i titulní roli – rozmazleného téměř čtyřicátníka Ludvíka, kterého donutí dospět, až když ho „tatík vykopne z baráku“. V roli královny se po bezmála třiceti letech vrací před kameru Jana Nagyová, známá jako princezna Arabela.

Dřív, než ve filmu stihl příběh vyjít v knižní podobě – s ilustracemi Jana Budaře. Jako filmovou pohádku Budař Prince Mamánka nejen napsal, ale také natočil, složil k ní hudbu a v titulcích je uveden i jako producent.

„Stal jsem se producentem vlastně omylem, protože jsem obcházel české producenty, ale buď neměli čas, nebo to nebylo pro ně, nebo naopak já jsem vyhodnotil, že to nebude pro ně,“ vysvětluje Budař. Od myšlenky na zfilmování pohádky po první klapku uteklo šest let. Realizace Budařova scénáře se podařila i díky zapojení České televize.

Režírovat sám sebe byl životní zážitek

Princ Mamánek je Budařův celovečerní režijní debut. Navíc si uložil nelehký úkol režírovat i sám sebe v hlavní roli. „Je to dvojí práce, ale zároveň nesmírně tvůrčí. Pro mě rozhodně životní zážitek,“ říká.

Protahování příprav podle Budaře nemohlo postavě Prince Mamánka uškodit. Jak přezdívka hlavního hrdiny napovídá, je starým mládencem, jemuž se nechce opustit „mama hotel“. Mamánkovi je v pohádce devětatřicet let, je tedy jen o pár let mladší než čtyřicátník Budař.

„Toužil jsem si zahrát prince,“ přiznává v nadsázce, že i proto dědice království stvořil o něco staršího, než v pohádkách bývá obvyklé. „Myšlenka, že takový přestárlý chlapík, který nechce z baráku od maminky, se dostane takzvaně do světa, a na peripetie, které to s sebou přináší, mě velmi pobavila, začaly se na ni nabalovat další nápady. Tak vznikl příběh,“ dodal.

Návrat Jany Nagyové

Mamánek, tedy Ludvík, je donucen vydat se na dobrodružství, které by mělo být začátkem jeho proměny v samostatného dospělého muže. Společníkem na cestě je mu rytíř Hudroval z Dětenic, jehož si zahrál Ondřej Vetchý. Královské rodiče, kteří se svým rozmazleným synem postupně ztrácejí trpělivost, ztvárnili Martin Huba a Jana Nagyová. Někdejší představitelka princezny Arabely se před kameru vrátila po téměř třiceti letech.

„Role královny Ludmily mě nadchla tolik, že jsem jí nemohla odolat, hned po přečtení scénáře jsem se s ní ztotožnila. Celý měsíc před natáčením jsem měla trému, ale hned první den, v okamžiku, kdy jsem vkročila na plac a viděla kolem sebe připravený a sympatický štáb, jsem se začala cítit jako ve velké rodině,“ popsala Nagyová své dojmy z návratu na plac.

Do obsazení Budař získal také Boleslava Polívku, Veroniku Khek Kubařovou či Vladimíra Javorského. „Většině z nich jsem psal role téměř na tělo a je pro mě úžasné, že se mnou do toho šli,“ cení si režisér.

Přispět můžou i diváci

Natáčelo se během loňského září a října na několika místech Česka. Tvůrci vystřídali prostředí Pohanska na jižní Moravě, Lednicko-Valtický areál, Žehrovskou oboru v Českém ráji, skály a lesy Kokořínska nebo zámek Dětenice.

Nyní je pohádka ve fázi postprodukce, na dokončení mohou přispět i diváci prostřednictvím crowdfundingové kampaně. „Jsou to prostředky na vyladění úplného finále, jsme těsně před dokončením,“ upřesnil Budař. Výsledek diváci uvidí od 27. října v kinech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...