Co bude s Volmanovou vilou? Památkou funkcionalismu provádí příběh inspirovaný Krysařem

Volmanova vila v Čelákovicích se stala dějištěm inscenace Malvína, kterou přímo ve funkcionalistické památce připravil projekt Pomezí. Návštěvníci tak mohou sledovat osudy tří postav spojených s tímto domem. Inspirací byl příběh o krysaři.

Uskupení Pomezí se věnuje takzvanému imerzivnímu divadlu. Klasickou scénu nahrazuje konkrétní prostor, po němž se diváci během představení mohou dle libosti pohybovat. Stávají se tak svědky různých divadelních scén v odlišných částech například domu, které jim dohromady ale skládají příběh.

O nezvyklý zážitek jde i pro herce, jak přiznává jeden z nich, Vojtěch Bartoš: „Je to trochu dobrodružství, může se stát i to, že člověk odehraje celou desetiminutovou scénu, a nikdo ji neviděl. Ale musí ji odehrát, protože kdykoliv může někdo přijít. Je to zajímavá věc.“

Krysař bez krysaře

Inscenace Malvína vychází z novely Krysař od Viktora Dyka. Ten si pro svou novelu před více než sto lety vybral zpracování staroněmecké pověsti ze třináctého století. Do Hamelnu přichází krysař, aby hanzovní město zbavil krys. Svou kouzelnou píšťalou ale dokáže zahubit nejen nechtěné hlodavce.

V představení od Pomezí se diváci s hlavní postavou krysaře nesetkají. Z Dykovy novely ale zůstává souboj o lidský charakter, který svádí ostatní výrazné postavy z předlohy. „Jsou charakterem a náturou hodně odlišné, takže mezi nim funguje zajímavá dynamika, když se setkávají v různých konstelacích,“ poznamenal režisér Lukáš Brychta.

Postavy propojuje otázka, jak naložit s odkazem Volmanovy vily, architektonického dokladu české meziválečné avantgardy, do nějž se všichni hrdinové vrací. Agnes žije dneškem a balancuje na hraně, jako by zítřek neměl nikdy přijít. Prosťáček Sepp svou dobrotou zachraňuje ostatní, s nimi chce také dům sdílet, aby nebyl sám. Kristián doufá, že dědictví v podobě vily mu pomůže vyřešit životní nejistotu.

Vila továrníka z Čelákovic

Adaptaci Krysaře tvůrci upravovali přímo na prostory Volmanovy vily. Rodinný dům uprostřed velkého parku nedaleko Labe si po mnohaleté rekonstrukci mohou zájemci prohlížet od loňska.

Jméno nese po továrníkovi Josefu Volmanovi, který dům ve stylu funkcionalismu nechal vystavět těsně před druhou světovou válkou. Kromě továrny na výrobu obráběcích strojů k rozvoji města přispíval také výstavbou bytů pro dělníky nebo podporou fotbalových klubů.

Nahrávám video

Josef Volman zemřel v roce 1943, nedožil se tak znárodnění svého podniku ani poválečného osudu své vily. „Středočeský Tugendhat“, jak je také čelákovická funkcionalistická památka označována s odkazem na svou slavnější brněnskou kolegyni, sloužil jako mateřská školka, v devadesátých letech pak chátral. S opravami začala v novém miléniu skupina místních podnikatelů.

Inscenace Malvína skrze tři postavy a jejich příběhy mimo jiné nastiňuje možné přístupy k takovému typu architektonických památek, jakým je Volmanova vila. Od zakonzervování původního stavu přes využití upřednostňující komerční zájmy až po „esteticko-turistický“ přístup bez hlubšího zájmu o kontext a budoucnost prostoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...