ČT točí o Kocábovi či Cimrmanovi. Nové dokumenty také zjistí, jak se dělá exekuce nebo škola

Česká televize pracuje na výrobě nových dokumentů, které diváci uvidí na obrazovkách v následujících měsících a letech. Dokumentární cykly rozeberou témata adopce, exekuce či proměny školního vzdělávání. Celovečerní filmy přiblíží osobnosti, jakými jsou básník Jaroslav Seifert, hudebník a politik Michael Kocáb či génius Jára Cimrman.

„Dokumentární tvorba tvoří zhruba polovinu všech projektů schválených v loňském roce do výroby, což zcela jasně ukazuje význam, jaký tento žánr v současnosti má,“ uvádí generální ředitel České televize Petr Dvořák.

„Naléhavost a potřebu zpracovávat dění dokumentární formou výrazně ukázaly zejména poslední dva roky, období celosvětové pandemie a nyní i válečného konfliktu,“ dodává s tím, že snímky reflektují celou škálu témat.

Některé projekty už diváci z obrazovek ČT znají. Například seriál Modrá krev, v němž František Kinský navštěvuje českou šlechtu, či cyklus Mistři medicíny představující české lékaře. Oba projekty se dočkají pokračování.

Seriály o adopci, exekuci i škole

Nové dokumentární projekty se často věnují sociálním otázkám. Seriál Adopce – cizí dítě sleduje příběhy osvojení, Plné hnízdo reflektuje pěstounskou péči. Problém života ve finančních obtížích otevře cyklus V exekuci. Petr Dvořák doufá, že vyvolává celospolečenskou diskusi podobně jako dokument o sexuálních predátorech V síti.

Tyto dva filmy spojuje jedna z tvůrkyň Barbora Chalupová. „Stále bohužel panuje přesvědčení, že si za exekuce mohou lidé sami, protože si půjčili na dovolenou nebo na vánoční dárky. Málokdo ji vnímá jako společenský problém, který je zapříčiněn především nesprávným systémovým nastavením,“ nastiňuje režisérka.

Nekončící je diskuse o podobě vzdělávání, protože jde o téma, které se dotýká prakticky každého. Podle scénáře Tomáše Feřtka, který je spoluautorem oceňovaného hraného seriálu o školním ombudsmanovi Ochránce, vzniká cyklus Jak se dělá dobrá škola. Všímá si většinou veřejných škol.

„Tento dokumentární cyklus je upozornění rodičům, jakým způsobem se budou školy proměňovat i do budoucna. Není jedna správná cesta, kterou by se měla škola vydat, ale pravděpodobně i u té jejich školy k zásadní proměně dojde,“ poznamenává Feřtek.

Kocáb, Hanzlík, Cimrman, Seifert

V různé fázi přípravy či natáčení jsou také portréty osobností, ať už z minulosti, nebo těch stále působících. „Budeme dělat první velký dokument o Jaroslavu Seifertovi, je zajímavé, že žádný takový dosud nevznikl,“ upozorňuje například Petr Dvořák.

Viktor Polesný se ohlédne za hereckou kariérou Jaromíra Hanzlíka. Olga Sommerová připravuje (nejprve pro kina, poté i do televize) film Michael Kocáb – rocker vs. politik. „Byla jsem ráda, že jsem tento film mohla dělat, protože jsem měla příležitost vyslovit se k tomu, v čem s Michaelem souhlasím: že člověk má být jako občan aktivní,“ podotýká dokumentaristka.

Chystá se také snímek o původem slovenském fotografovi The Beatles Dežo Hoffmanovi, rapové skupině PSH či cestopis Stopy Járy Cimrmana. Provede po nich Miroslav Táborský.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 11 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...