Čtyřlístek slaví padesátku. „Smrdí to Západem,“ zněla reakce na první číslo

Nahrávám video

Ustrašený Pinďa, jedlík a silák Bobík, vynálezce Mišpulín a hospodyňka Fifinka. Čtyřlístek přátel z Třeskoprsk baví svými dobrodružstvími čtenáře už padesát let. Na stáncích se komiks poprvé objevil 15. května 1969. Příběhy zvířecích kamarádů v lidském světě vyšly z tužky výtvarníka Jaroslava Němečka a jeho ženy Lucie. Právě známý kreslíř se u příležitosti výročí Čtyřlístku v rozhovoru pro Českou televizi ohlédl za půlstoletím stále populárního komiksu.

První číslo Čtyřlístku jste vytvořil s manželkou Lucií už v roce 1969. Jak jste k takovému nápadu dospěli?

S manželkou jsme byli na předsvatební cestě po Itálii. Já jsem už tehdy kreslil do Mateřídoušky a ilustroval pro děti, a tak jsem se díval, jak takové věci vypadají na tom „Divokém západě“. Vypadaly krásně, barevně, tisk byl neuvěřitelně kvalitní, komiksy vycházely jako celá kniha, kdežto u nás v Mateřídoušce byly jen na zadní stránce.

Vrátili jsme takoví nabuzení, že když to umí Italové, tak my to umíme přece taky. Takže jsme vymysleli za odpoledne čtyři figurky, hned jsme je pojmenovali a zapili jsme to italským vínem, které jsme si s sebou přivezli. A protože už jsem dělal pro nakladatelství Orbis leporela pro děti, odnesl jsem jim hotový Čtyřlístek jako jakýsi časopis. A oni řekli: Ano, my to zkusíme, protože takový komiks ještě v Čechách nebyl.

„Jsme poloviční Třeskoprskáči“

Tušili jste, že se ze Čtyřlístku stane takový fenomén? S jakými ambicemi jste začínali? 

Čtyřlístek začínal jako samostatný příběh, samostatný sešit, který prakticky neměl nárok na pokračování. Ale odezva dětí byla taková, že další pokračování bylo – a pak i třetí. Posléze se ustanovila redakční rada a začali jsme příběhy vydávat. Sice nepravidelně, ale přesto. 

Prý jste nejprve vymysleli postavy zvířátek a o jejich jménech jste pak měli jasno během půlhodiny. Opravdu vše vzniklo tak jednoduše? 

Moje paní říká, že to trvalo týden. Že jsme pořád uvažovali, jestli ano, nebo ne, jestli to má být výtvarně něco typu Rychlé šípy, pěkné komiksy před námi dělal také Kája Saudek. Ale my jsme si řekli, že je chceme dělat pro děti. 

A kdo vymyslel název Čtyřlístek?

To byla docela spontánní záležitost. Už jsme měli čtyři figurky, znali jsme jejich jména i charaktery. Takže nás napadl čtyřlístek, když jsou čtyři, a navíc potom byly čtyři příběhy v jednom sešitě. Byl to prostě takový šťastný nápad.  

Předobrazem komiksových Třeskoprsk, kde hrdinové žijí, se staly Doksy. Hrálo roli, že jste v tom místě měli chalupu? 

Čtyřlístek vznikl o chvíli dříve, než jsme se do Doks nastěhovali. Je tam překrásná krajina, romantická, fantastičtí lidé. Vlastně jsme vždy tři dny v týdnu byli na chalupě a zbytek v Praze. Jsme vlastně poloviční Třeskoprsčáci.

„Řekl bych, že jsme zvítězili“

Jaké byly reakce na první číslo Čtyřlístku? Nesetkali jste se s kritikou, že působí příliš prozápadně?

Když jsme Čtyřlístek do nakladatelství přinesli, pan ředitel si ho vzal před sebe, otevřel a řekl: „Smrdí to Západem.“ A mě napadlo: „Tak to je konec.“ Ale mladí redaktoři, kteří tam byli, náš komiks prosadili alespoň na vyzkoušení. A jak už jsem zmiňoval, odezva dětí byla velká. Náklad byl třicet tisíc kusů, pak devadesát a v nejlepších čtyřlístkových letech dosahoval i dvou set tisíc výtisků. 

Která doba naopak Čtyřlístku čtenářsky nepřála? Ta porevoluční, kdy byl hlad po všem neokoukaném? 

Nikdo z nás si předtím nedokázal představit, co je to soutěž. Přišla k nám s tvrdým nárazem. A já to i celkem chápu, že se do prázdného prostoru snaží vždycky dostat ten, kdo má co prodat. A Češi si tenkrát říkali, že všecko, co je ze Západu, je dobrý. Máslo mají určitě lepší než my. A komiksy zrovna tak. Navíc západní konkurence měla propracovanou obchodní strategii. Takže Čtyřlístek klesal a klesal, ale po dvou letech se to obrátilo a řekl bych, že jsme zvítězili. 

Máte vysvětlení, čím jste si zpátky naklonili přízeň čtenářů? 

Nemůžu na to přesně odpovědět, jsou věci mezi nebem a zemí. Ale bylo to určitě i tím, že se najednou rodičům zastesklo po Čtyřlístku a řekli si: Vždyť my jsme na tom vyrostli, my si ho budeme kupovat znovu a svým dětem ho budeme také kupovat. 

Časopisů Čtyřlístek vyšlo více než šest set šedesát. Příběhy se objevily i v několika komiksových knihách a také ve dvou celovečerních filmech, druhý z nich měl premiéru letos v dubnu. Dovedete říct, který příběh je váš nejoblíbenější?  

Je to poslední film o Čtyřlístku. Pracovali jsme na něm tři roky, věnovali mu opravdu velkou píli a snažení a myslím, že dětem se líbí. Odezva je výborná.

Co pro vás po půlstoletí Čtyřlístek znamená?

Pro mě znamená těch padesát let usilovné práce. Je to pro nás velký závazek, musíme příběhy vymyslet, nakreslit, nechat vytisknout a pravidelně každý třetí týden dostat k dětem.

Rozhovor z Událostí, komentářů 14. května byl doplněn o otázky z rozhovoru, který Jaroslav Němeček poskytl Studiu 6 u příležitosti svých narozenin 20. února tohoto roku. Přepis byl redakčně upraven.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...