Cunningham: Že by po přečtení mé knihy někdo vyrazil za Trumpem? To se nestane

Nahrávám video

Potřetí se na Festival spisovatelů Praha vrátil americký romanopisec Michael Cunningham. Jeho nejznámějším titulem jsou Hodiny, i díky filmovému zpracování, které bylo nominované na Oscara za nejlepší snímek i scénář. Tuzemským čtenářům přijel ale přečíst první kapitolu nového románu Glory, prý ve světové premiéře. O těchto dvou knihách, ale také politice mluvil v rozhovoru s Terezou Willoughby.

Jeden spisovatel mi nedávno říkal, že když vydá knihu, cítí se nesvůj a možná i trochu v rozpacích nad svými předcházejícími knihami. Máte to také tak?
Ano. Platí romantická představa o spisovatelích jako extrémně sebevědomých bytostech. ‚Tady to máte. Skvělá práce, ne?‘ Sám ale takovou zkušenost nemám a ani žádný ze spisovatelů, které respektuji. Vždycky se trochu stydím, protože i když se mi kniha třeba povedla, představoval jsem si ji mnohem lepší. Vždy chcete napsat lepší knihu, než dokážete, takže se stále cítíte, že jen děláte, co můžete. 

V čem bude román Glory jiný? Lze vyjádřit důvod, proč novou knihu píšete?
Proč tu knihu píšu, se ptám sám sebe pokaždé, když jsem zhruba v polovině. Tentokrát bude hlavní postavou hned sedm nebo osm lidí najednou. V knize je hodně postav, velká rodina, kterou sledujeme v průběhu několika generací od třicátých let až do současnosti. A je to také mnohem víc politická kniha. Rád bych si myslel, že ani moje předchozí knihy nebyly úplně apolitické, nicméně v současné situaci mi přijde obzvlášť směšné napsat knihu, která ignoruje efekt, jaký na nás mají lidé u moci, vlastníci korporátů a ti, co poslouchají naše rozhovory. 

Už vaše předchozí kniha Sněhová královna se odehrává před znovuzvolením amerického prezidenta George W. Bushe a následně před vítězstvím Baracka Obamy. Současný prezident USA se ale nepodobá ničemu, co bylo před tím…
Hlavní problém politických románů je, že rychle zastarávají. Pokud se nám Bush zdál jako nejhorší možný prezident, pokud se první funkční období Donalda Trumpa zdálo být tou nejhorší věcí, která se Americe stala, jen počkejme na druhé. Bude to ještě horší, a proto se ho musíme zbavit za každou cenu.

Opustil jste někdy dobrý příběh jen proto, že se změnil společenský kontext? Nebo každý příběh musí být univerzální?
Mám dojem, že každý román má svůj čas. Nemyslím si, že jde o nějak zvlášť mocný nástroj společenské změny. Román se spíš podobá záznamu toho, co se dělo, když jste ho psali. Znám pár spisovatelů, kteří považují svoje psaní za příspěvek do politického dění. Ale ne, jejich politický přínos je jen v tom, že mohou vyjít do ulic jako každý jiný občan. Nemyslím si, že by někdo vyrazil do Bílého domu a řekl Donaldu Trumpovi: Četl jsem román Michaela Cunninghama a došlo mi, že děláte hrozné chyby. To se nestane. 

Před dvaceti lety jste dostal Pulitzerovu cenu za román Hodiny. Je o třech ženách v různé době, které se snaží uniknout všednosti. Jaká by byla vaše paní Dallowayová v roce 2019?
To je zajímavá představa, protože nejsoučasnější příběh v Hodinách je už vlastně dvacet let starý. Podle mě se nejvíce změnila sexuální politika, sexuální identita. Ve chvíli, kdy jsem tu knihu psal, se tolik nemluvilo o genderové proměnlivosti. Nicméně v už napsaném příběhu se také nerozlišuje jen v rovině muž–žena. Už tam spí každý s každým. Nejsem si vlastně jistý, v čem by mohla být jiná. 

Co obecně hledají postavy ve vašich knihách? Čekají na zázrak nebo jen chtějí víc, ať už to znamená cokoliv?
Chtějí víc v základní lidské rovině. Vybírám si pochopitelně postavy, které jsou výjimečné, ale zároveň touží po základních věcech, jimž rozumí čtenáři. Chtějí víc mládí, víc života, prostě víc… To je součástí naší existence. Úplně každý román, který si dovedu představit, je v určitém smyslu o lidech, kteří chtějí víc. Takoví jsme prostě všichni.

  • 29. ročník se koná od 16. do 20. října; jeho mottem je citát francouzské filozofky a sociální reformátorky Simone Weilové „Krása spasí svět“.
  • Zahraničními hosty festivalu jsou americký romanopisec Michael Cunningham; jedna z představitelek feministického hnutí 20. století, australská spisovatelka Germaine Greerová, mexická novinářka a spisovatelka Alma Guillermoprietová, nizozemský provokatér Arnon Grunberg nebo kanadská prozaička Nancy Hustonová.
  • Českou literární scénu zastupují Jan Němec a David Zábranský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...