Da Vinciho matka byla kavkazská princezna a otrokyně, tvrdí historik

Matka italského renesančního umělce a vynálezce Leonarda da Vinciho byla kavkazská princezna, která skončila v otroctví. Italský filolog a historik renesance Carlo Vecce své tvrzení opírá o dokument, který objevil ve státním archivu ve Florencii. Jiní historici jsou ale k novému poznatku skeptičtí.

Vecce svá tvrzení opírá o dokument propuštění z otroctví ženy jménem Caterina, který podepsal florentský notář a otec renesančního umělce Piero da Vinci.

„Notář, který propustil Caterinu z otroctví, byl tím samým mužem, který ji miloval, když byla ještě otrokyně, a který s ní počal dítě,“ řekl Vecce. Podle Vecceho bylo osvobození Cateriny jediným obdobným dokumentem, který Piero da Vinci sepsal během své kariéry notáře.

Několik drobných chyb v dokumentu podle historika dokazuje, že Piero da Vinci byl při sepisování listiny nervózní. „Přivést otrokyni někoho jiného do jiného stavu byl totiž zločin,“ vysvětluje.

Zajatá princezna z Kavkazu

Vecce tvrdí, že Caterina byla princeznou z Čerkesie, někdejšího regionu nacházejícího se na severním Kavkaze. Země byla zničena ruskou okupací v první polovině devatenáctého století.

Caterina padla do zajetí a musela se stát otrokyní. V roce 1439 byla v Konstantinopoli prodána benátským kupcům. Do Florencie přicestovala v roce 1442, když jí bylo patnáct let. O desetiletí později porodila Leonarda da Vinciho. Z otroctví byla osvobozena v listopadu 1452, zhruba šest měsíců po porodu. 

„Caterinin příběh není krásný,“ uvedl Vecce, „je to příběh otroctví, je to příběh dějin, globalizace, vykořisťování a zrušení lidské svobody. Je to příběh dívky, které bylo všechno ukradeno: svoboda, budoucnost a sny. Je to příběh současnosti, který má každý z nás denně před očima. Cítil jsem naléhavou potřebu vyprávět Caterinin příběh pro všechno, co nám přináší k zamyšlení a pochopení našeho dnešního světa.“

Podle italského historika Caterina vychovávala Leonarda da Vinciho prvních deset let jeho života. Poté se provdala za jiného Florenťana a porodila dalších pět dětí. O údajné da Vinciho matce napsal Vecce také román Il sorriso di Caterina (Kateřinin úsměv).

„Všechno je v ní pravdivé, dokonce i jména protagonistů,“ uvedl Vecce při prezentaci knihy. Zdůraznil, že ji napsal na základě výzkumu a historických dokumentů. „Fikce do knihy zasahuje jen proto, aby propojila příběhy a začlenila mezery, jak to dělá filologie,“ cituje autora list La Nazione.

Jen snaha najít něco exotického, namítá jiný historik

K Vecceho tvrzení se však staví skepticky další velký da Vinciho znalec a bývalý profesor na Oxfordské univerzitě Martin Kemp. Míní, že tvrzení jeho kolegy, jehož si váží jako vědce, „naplňuje potřebu nalézt něco mimořádného a exotického v Leonardově původu“.

Podle Kempa byla da Vinciho matkou patnáctiletá dívka Caterina Di Meo Lippiová z toskánského venkova. Dodal, že Caterina bylo jméno, které běžně dostávaly otrokyně, když z donucení konvertovaly ke křesťanství.

Kemp se také pozastavil nad tím, že Vecce zveřejnil své poznatky prostřednictvím románu, a nikoliv v historické studii. Ten to zdůvodnil tím, že se chtěl o své zjištění podělit se širším publikem a málokdo by četl akademický text s poznámkami pod čarou a bibliografií. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...