Detektivka Sudetenland pátrá, jaké by bylo Československo bez odsunu Němců

Nahrávám video

Jak by vypadalo Československo po sametové revoluci, kdyby nedošlo k odsunu Němců? Náhled do světa, ve kterém se historie odehrála jinak, nabízí detektivní román Sudetenland. Jeden z bestsellerů posledních týdnů napsal Leoš Kyša, známý také pod pseudonymem František Kotleta.

Leoš Kyša si v nové knize pohrává s československou poválečnou historií. Rozvíjí úvahy o alternativní historii, v níž prezident Edvard Beneš zemřel hned po válce, a odsun německého obyvatelstva z pohraničí se proto zastavil. Zajímá ho také, jak dlouho vydrží doutnat nenávist mezi sousedy.

„Předpokládal jsem, že po roce 1948 by celá situace zamrzla. V tuhém socialistickém režimu by se ty věci moc neprojevovaly, a pokud by se projevovaly, tak skrytě. Ale roku 1990 se všechno změnilo,“ fabuluje Kyša.

Historky od dědy

Právě brzy po sametové revoluci, kdy se staré národnostní spory probouzejí, se jeho detektivka odehrává. Do Bruntálu přijíždí mladý novinář a stává se svědkem vzepětí nacionalismu na obou stranách. Zaplete se i do případu vraždy bývalého gestapáka.

„Kdokoliv jiný by to spíš popisoval z pohledu své pozice, svého života, své práce, ale novinář je přece jen zvyklý věci popisovat s určitým rozhledem,“ míní Kyša, který se sám novinařině věnoval.

Sudetenland považuje za svou nejosobnější knihu. V dějišti románu, tedy na Bruntálsku, prožil dětství. „Můj děda v té oblasti prováděl odsun Němců a přísun obyvatelstva, takže jsem hodně stavěl i na historkách, které mi pak vyprávěla babička, máma, ale i učitelé na základní škole, kteří rok 1945 zažili,“ prozradil.

Kotleta by Sudety nebral tak vážně

Z Bruntálu pochází také alter ego Leoše Kyši – píšící řezník František Kotleta. Pseudonym, jímž podepsal přes dvě desítky knih, je v současnosti asi nejvýraznějším jménem české akční fantastiky. Kotleta se mimo jiné podílel i na antologii Ve stínu Říše, kterou nakladatel charakterizuje jako „popkulturní blitzkrieg“.

„František Kotleta bere věci míň vážně. Jako autor sci-fi, fantasy, si z věcí dělá víc legraci. Je to samozřejmě přepálené, je to prostě braková, žánrová literatura. Zatímco když jsem chtěl napsat svůj příběh ze Sudetenlandu, chtěl jsem, aby byl vážnější, aby přinášel něco, co je trochu jiné,“ vysvětluje autor, proč novinku podepsal svým skutečným jménem.

Odsun Němců se podle Kyši promítá do současné podoby pohraničí: „V mnoha oblastech periferie, zvláště Sudetách, v pořádku není. Jsou tam velké ekonomické, sociální, společenské problémy. Spousta lidí má pocit, že nám to tam úplně nepatří, že jsme tam tak úplně nezapustili kořeny. Takže je tu věčná otázka: Co by bylo, kdyby nedošlo k odsunu? Byla by situace lepší, bylo by pohraničí někde jinde?“

Že odpovědi čtenáře zajímají, ukazuje i úspěch knihy. Podle údajů Svazu českých knihkupců a nakladatelů se od začátku října drží mezi tituly nejprodávanější beletrie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...