Díky stavebnici Merkur vznikly kontaktní čočky, její autor byl zatím dělníkem ve vlastní továrně

Před 135 lety se narodil strojař a průmyslník Jaroslav Vancl, který je tvůrcem jedné z nejznámějších českých hraček – stavebnice Merkur. Kovové děrované dílky, šroubky a matičky, z nichž se daly sestrojit vlaky či konstrukce podle fantazie, bývaly přáním nejednoho kluka, zapsaly se ale i do historie české vědy. Stavebnice pomohla Ottovi Wichterlemu k vynálezu kontaktních čoček.

Jaroslav Vancl se narodil 31. července 1890 v dnešních Benátkách nad Jizerou. Odmala měl blízko ke strojařině, jeho otec vlastnil menší firmu, kde se Vancl vyučil. Během cesty na zkušenou zakotvil v Polici nad Metují, kde pracoval jako zámečník.

Záhy se vypracoval na dílovedoucího, avšak v roce 1914 byl kvůli organizování stávky propuštěn. Poté se pokoušel podnikat s firmou na hloubení artézských studní, té se ale příliš nevedlo. Nakonec se rozhodl pro výrobu hraček, kterých byl v mladém Československu nedostatek.

Nejprve háčky, až pak šroubky a matičky

První stavebnici představil tehdy třicetiletý Vancl již v roce 1920. Nesla název Inventor a fungovala na jiném principu než Merkur – jednotlivé plechové dílky se spojovaly pomocí háčků, obdobně jako dnešní stavební lešení.

O pět let později přišel Vancl s inovací. Dosavadní háčkový systém, který dětem při uchycení součástí stavebnice nevyhovoval, nahradil šroubky a maticemi. Nová verze dostala i nový název, tedy Merkur. Dětem umožnila přiblížit se reálnému konstruování.

Co všechno lze ze stavebnice Merkur postavit, ukazuje například Herna Merkur v Národním technickém muzeu v Praze (NTM). V blízkosti expozice Hornictví a hutnictví jsou vystaveny modely, které mají souvislost s touto tematikou, třeba důlní rypadlo nebo nákladní vlak.

Nahrávám video

Úspěch vystřídalo znárodnění

Kovová stavebnice slavila velký úspěch. Vznikly i stavebnice budov Metropol či elektrických modelů Merkur Elektrus, ve třicátých letech pak přibyly i elektrické mašinky. Vancl, a především jeho zeť František Jirman, který se stal hlavním konstruktérem, vytvořili ucelenou kolekci modelů plechových elektrických vláčků. Inspirací byla tehdy populární rychlíková lokomotiva Mikádo, od které hračka převzala i jméno.

V roce 1940 byla výroba zastavena v souvislosti s válečným nedostatkem barevných kovů a obnovena až v roce 1947. To se již blížil únor 1948 a komunistické znárodnění. Výrobu poté převzal Okresní průmyslový podnik Police nad Metují.

Zakladateli slavné značky Vanclovi se komunisté odvděčili po svém – nejenže musel odevzdat továrnu a opustit byt, ale soud mu dokonce nařídil splatit všechny faktury za materiál, který si objednal ještě jako ředitel své někdejší firmy.

To však z vlastních peněz nezvládl, a tak si „dluh“ musel odsloužit. Až do osmdesáti let tak pracoval jako soustružník ve své bývalé továrně. Zemřel v březnu 1980 prakticky zapomenutý.

Vynález kontaktních čoček

Co na tom, že stavebnice mezitím posloužila chemikovi Ottu Wichterlovi, když se snažil přijít na to, jak nejlépe vyrobit kontaktní čočky, aby nedráždily oči. Po čase dospěl k nápadu vyrábět je odléváním v rotujících otevřených formách. „Údajně ho inspirovalo, když viděl kolegu, jak si míchá kávu, což dělalo vír,“ podotýká mluvčí NTM Jan Duda.

Vlak ze stavebnice Merkur (Jedudedek / Wikimedia Commons / Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported license / podrobnosti licence níže)
Zdroj: Jedudedek/Wikimedia Commons

Aby si Wichterle metodu ověřil, půjčil si od svých dětí stavebnici Merkur a postavil z ní improvizovanou výrobní linku poháněnou dynamem z kola. Na Štědrý den 1961 se „čočkostroj“ poprvé rozběhl, výsledkem byla série dokonale vytvarovaných čoček. Fungování onoho stroje je názorně vidět v Národním technickém muzeu.

Vanclův vynález se i za minulého režimu úspěšně vyvážel – a doma v Československu se často nedal sehnat. Po listopadu 1989 hrozil výrobě stavebnice po nezdařené privatizaci zánik, nakonec se ji ale podařilo zachránit. Dnes se Merkur stále vyrábí ve firmě se sídlem v Polici nad Metují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 11 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...