Divadelní Hukot času zjišťuje, co si myslel rozpolcený Šostakovič

Nahrávám video

Skladatel Dmitrij Šostakovič většinu svého díla vytvořil v éře Sovětského svazu. Režimu prokazoval loajalitu, ale zároveň byl perzekvován. Jak obstát ve složité době je jedna z otázek, které nastoluje inscenace Hukot času. V pražském prostoru MeetFactory ji nastudovali podle stejnojmenné knihy Juliana Barnese, který napsal fiktivní životopis jednoho z nejvýznamnějších představitelů hudební moderny dvacátého století.

Dramatizace Barnesova románu se zabývá především Šostakovičovým vnitřním světem. „Jeho životní rozhodování se dá vidět rozporuplně, určitě nelze tvrdit, že je to nějaká jednoznačně kladná postava,“ říká dramaturg Matěj Samec. „Dokonce není ani zcela jasné, co si přesně myslel, jak celou situaci vnímal.“

Postavu skladatele ztvárňují dva herci a jedna herečka. „To vychází z tématu vnitřního konfliktu člověka, který bojuje s tím, jak se zachovat a co ve skutečnosti cítí,“ vysvětluje režisérka Viktorie Vášová.

Podle not státní propagandy

Šostakovič se narodil v roce 1906, prožil tedy skoro celý život v sovětském Rusku. Jeho první velkou zakázkou byla symfonie k desátému výročí Říjnové revoluce. Velký rozruch pak vyvolala opera Lady Macbeth Mcenského újezdu. Nejdříve byla velmi úspěšná, pak ale jedno představení osobně navštívil Stalin. Následně v komunistickém listu Pravda vyšel úvodník, v němž se psalo o „matoucí změti zvuků, rámusení, vrzání a vřískání“.

Po této kritice operu v Sovětském svazu zakázali a proti Šostakovičovi se vedla ostrá kampaň. Byl viněn z toho, že jeho hudba neodpovídá požadavkům státní propagandy, což v době stalinského teroru znamenalo tenký led. Vykoupil se Pátou symfonií s podtitulem „Odpověď sovětského umělce na zaslouženou kritiku“, jež znamenala jednoznačný úspěch.

V roce 1948 se nicméně Šostakovičova tvorba opět stala terčem kritiky. Po obvinění z „formalistické zvrácenosti a protilidové tendence cizí sovětskému lidu“ ztratil profesuru na konzervatoři a jeho díla zmizela z repertoárů.

Hukot času
Zdroj: MeeFactory

V době tání po Stalinově smrti využívali komunisté Šostakovičovy popularity doma i na Západě, opakovaně prokazoval svou loajalitu Sovětskému svazu, napsal také oratorium v duchu socialistického realismu Píseň o lesích.

Ovšem v roce 1962 se opět dostal do konfliktu s mocí kvůli Třinácté symfonii, která obsahuje báseň Jevgenije Jevtušenka Babí Jar o masakru, kdy v této rokli nacisté postříleli téměř 34 tisíc kyjevských Židů. Šostakovič se symfonií postavil veřejně antisemitismu, který vedl k vytlačování paměti spojené s touto událostí.

Jazyk hudby

„Jazyk hudby je jiný jazyk než jazyk slov. Ale i pro jazyk slov platí, že právě ve chvíli, kdy je pravda společensky nepřijatelná, nebo dokonce zakázaná, tak se jí lze dobrat jenom skrz nějakou uměleckou formu,“ míní dramaturg Matěj Samec.

V inscenaci hraje důležitou roli právě hudba. Složil ji Jakub Rataj, který se inspiroval Šostakovičovými motivy a postupy. „Šostakovičova hudba byla složená z různých odkazů a šifer. Takovým příkladem je Šostakovičův kryptogram, který je složen z tónů D, Es, C, H, což je jeden z motivů, se kterým v představení pracujeme,“ prozradila režisérka.

Divadelní Hukot času zkoumá, jaké možnosti má talentovaný člověk v morálně pokřivených okolnostech. Tvůrci doufají, že diváci si tuto otázku položí nejen v souvislosti s Dmitrijem Šostakovičem, ale i s nimi samotnými.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...