Divadlo Semafor slaví šedesáté narozeniny. Jiří Suchý legendární scénu vybojoval hned několikrát

Divadlo Semafor patří mezi mimořádné stálice české kulturní scény. Díky originalitě tvorby dvojice Jiří Suchý a Jiří Šlitr, jejichž mnohé písně se staly evergreeny, se scéna proměnila v legendu, zároveň však divadlo nemělo za minulého režimu na růžích ustláno a často se muselo stěhovat. Na jeho jevišti se v průběhu let vystřídaly hvězdy jako Pavel Bobek, Waldemar Matuška, Karel Gott, Eva Pilarová nebo Hana Zagorová.

„Malé divadlo velké významem. Je výjimečné autorstvím Jiřího Suchého, Jiřího Šlitra nebo Ferdinanda Havlíka. Sešla se tam řada skvělých osobností, jenom co já jsem poznala za těch svých padesát let působení v Divadle Semafor, včetně Jana Wericha,“ vzpomíná Jitka Molavcová, která byla hostem pořadu Události, komentáře.

Všechny osobnosti na scéně Semaforu podle Molavcové spojuje především „smysl pro humor, pracovitost, nadšení pro věc a lásku, protože bez lásky nelze hrát divadlo, jak praví klasik.“

Snaživý ochotník

„K smíchu toto představení trochu je a trochu není,“ znělo předposlední říjnový den roku 1959 z prken nového divadla, tehdy ještě v podzemním sále Ženských domovů v pražské ulici Ve Smečkách. První představení se jmenovalo Člověk z půdy. „Byl jsem snaživý ochotník, který se vedral mezi takové profesionály, jako byli Waldemar Matuška, Pavlína Filipovská, František Filipovský či Miloš Kopecký,“ vzpomíná Jiří Suchý.

Nahrávám video

Za vznik Semaforu může podle něj Jiří Šlitr. „Vrátil se z výstavy Expo 58 v době, kdy jsem pohořel v Divadle Na Zábradlí, a přesvědčil mě. Tenkrát jsem si totiž řekl, že divadlo už nikdy,“ vypráví. U začátků divadla stála skupina mladých, převážně amatérských herců a zpěváků, loutkářů, hudebníků, výtvarníků a redaktorů.

V duchu svého názvu, který představuje akronym slov „sedm malých forem,“ se divadlo snažilo v prvních dvou sezonách obsáhnout více žánrů, tedy hudební komedii, poezii, jazz, film, výtvarné umění, tanec a loutky.

Semafor se vyprofiloval především jako autorské divadlo dvojice Suchý a Šlitr. Jejich moderní písně měly originální texty v duchu nonsensové poezie a nesly se na vlnách „amerických“ rytmů, tedy jazzu, rokenrolu a blues.

Nahrávám video

Střet s cenzurou

Jejich tvorba podnítila vznik divadel malých forem po celé republice, ale také tvrdé odsudky kritiky. Útoky vyvrcholily po premiéře detektivky Taková ztráta krve z roku 1960, která byla jako příliš „černá“ komedie zakázána a na jevišti se objevila až po přepracování.

Na konci druhé sezony přišel Semafor o sál v ulici Ve Smečkách a následovala více než roční anabáze po třinácti různých místech mimo pražské centrum, během níž divadlo stále uvádělo  nová pásma písniček, například Zuzana je zase sama doma, kde hráli a zpívali Zuzana Stivínová, Waldemar Matuška, Eva Pilarová nebo Hana Hegerová.

Kvůli kočovné existenci odešly ze souboru pěvecké hvězdy Matuška, Pilarová a Karel Štědrý do existenčně jistějšího Rokoka. Nahradili je Pavel Bobek, Milan Drobný, Karel Gott, Eva Olmerová, Naďa Urbánková, Miluše Voborníková či Hana Zagorová. Repertoár doplňovaly v šedesátých letech autorské pořady Miroslava Horníčka a později tu působila také skupina Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna.

Největší úspěch zaznamenala dvojice Suchý a Šlitr v kabaretním pásmu Jonáš a tingl-tangl. Postavy dvou jevištních kumpánů, vzpomínajících na smyšleného kabaretiéra Jonáše, básnicky evokovaly zašlou slávu šantánů, kabaretů a music-hallů. Byl to i návrat ke slovnímu klaunství dvojice Voskovec a Werich. A jejich kabaretně laděné písně se staly okamžitě hity, třeba Tulipán, Zlá neděle, Klementajn.

Kritické výhrady vůči tvůrcům vystřídaly superlativy, často z pera týchž recenzentů. Semafor získal stálé působiště v podzemním sále v pasáži Alfa, odkud odešlo divadlo Loutka.

Jiří Suchý má šťastnou povahu, je to bojovník, říká Jitka Molavcová

Zlatou éru šedesátých let ukončila Šlitrova smrt na Vánoce roku 1969. Suchý prý v té době uvažoval, že divadlo zavře. Navíc propukla normalizace, Suchému zakázali Semafor řídit a divadlu byla nakrátko zastavena činnost.

„Jiří Suchý má šťastnou povahu, on je bojovník, takže když se přihodilo něco vážnějšího, tak si zamnul ruce a s velkou chutí se pustil do boje, do další hry a další práce a zase objevoval nové mladé lidi, to je jako koloběh vody v přírodě. On dovedl a dodnes dovede bojovat,“ říká Molavcová.

V roli parťáka Suchého nahradila časem Jiřího Šlitra právě ona. „Jitku jsme o několik let později angažovali jako šansoniérku, protože její komický talent byl zpočátku skryt. Když jsme ho odkryli, napsal jsem pro ni roli Žofie Melicharové, v níž už to rozbalila naplno,“ vzpomíná Suchý.

Úspěch se do Semaforu vrátil v roce 1972 s pásmem Kytice, které se stalo jeho nejvíce reprízovaným představením, uváděným dodnes. Nepřízeň režimu ale slavnou scénu stíhala pořád.

Nahrávám video

Děti, studenti, stařenky, prostě národ

Další těžké okamžiky divadla přišly po změně režimu. Prostory v pasáži Alfa mu odebrala privatizace, podle Suchého se pak hrálo „všude, kde nás nechali, celkem ve čtrnácti divadlech v jejich volných dnech.“

A v roce 2002 jim zase divadlo, které tehdy sídlilo v suterénu Hudebního divadla Karlín, odebrala rozvodněná Vltava. „Tenkrát se nad námi slitoval tehdejší ministr kultury Pavel Dostál blahé paměti a propůjčil nám nádhernou konírnu v Nostickém paláci. Nechal ji pro nás upravit jako prozatímní divadlo,“ říká Suchý.

V průběhu let tak scéna vystřídala téměř tři desítky adres, aby nakonec před 14 lety zakotvila v pražských Dejvicích, kde hraje dodnes. V sále se přitom mísí všechny generace diváků. „V hledišti jsou děti, studenti, mládež, dříve narození, stařenky, prostě národ,“ těší Jitku Molavcovou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 10 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 13 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...