Divoký odsun a venkovské masakry. Bohdan Sláma natáčí drama Krajina ve stínu

Režisér Bohdan Sláma pokračuje v práci na svém prvním historickém filmu. Drama Krajina ve stínu vypráví příběh obyvatel malé pohraniční vesnice, kterou dějiny vláčejí událostmi třicátých, čtyřicátých a padesátých let minulého století. Ve snímku, který nyní vzniká v jihočeské obci Bořice, hrají Bára Poláková, Stanislav Majer, Robert Mikluš, Petra Špalková, Zuzana Kronerová nebo Pavel Nový.

Krajina ve stínu vychází ze skutečných událostí, které se odehrály v pohraniční oblasti Vitorazska v období třicátých až padesátých let minulého století. Pro každého ve vsi bylo vždy důležité zasadit, sklidit, přežít zimu a vychovat děti, žít s ostatními. Najednou je ale nutné vybírat si strany a trestat nepřátele. Je třeba si vybrat, kdo je Rakušan, Němec a kdo je Čech. Autorem scénáře je Ivan Arsenjev.

Oblast Vitorazska s českými obyvateli byla do roku 1920 součástí Rakouska, poté ji na základě územního dělení po první světové válce získalo Československo. V dalším světovém konfliktu bylo Vitorazsko připojeno nedobrovolně k nacistické Říši. V roce 1945 pak Češi v obci Tušť popravili čtrnáct svých krajanů obviněných z kolaborace. Další dramatické změny přišly s nástupem komunistů k moci.

Malý člověk uprostřed dějin

„Zajímá nás, jak malý člověk obstojí uprostřed dějin, které se přes něj valí. Příběh vypráví o postavách, které navzdory všemu nerezignují, dokážou neztratit své lidství, a to z nich činí hrdiny. Některé aspekty těchto situací se opět vracejí, a to nás musí neustále vést k pozornosti a ostražitosti. Musíme si klást otázku, jak bychom se v podobných situacích zachovali my sami,“ říká režisér Bohdan Sláma, který je držitelem několika Českých lvů.

Krajina ve stínu je kronikou celé vesnice, v popředí ale stojí příběh rodiny Veberových, která po válce přichází o hlavu rodiny. Matka tak musí sebe i své děti chránit sama. „Ačkoliv se moje postava přihlásí k české národnosti, je divokým způsobem odsunuta i s dětmi do Rakouska. Pak dostane povolení k návratu, ale ve vesnici ji už nikdo nepřijme. Je totiž jejím živým svědomím,“ říká o své roli Magdaléna Borová.

Ve snímku dále hrají Bára Poláková, Stanislav Majer, Robert Mikluš, Csongor Kassai, Petra Špalková, Zuzana Kronerová nebo Pavel Nový.

Černobílá krajina

Vývoj a přípravy filmu trvaly osm let. První klapka padla už 16. února na Kozákově v Českém ráji. Byla to přitom jediná část natáčení, kdy se štáb pohyboval mimo obec Bořice a její nejbližší okolí, kde pobývá nyní a plánuje tam pokračovat v natáčení až do začátku června.

„Dlouho jsme hledali správnou lokaci a našli jsme ji paradoxně v místě, kde bydlí sám režisér. Náves jsme jen dobově upravili a dostavěli v jejím středu dva domy – radnici a obchod,“ popisuje producent Martin Růžička ze společnosti Luminar Film.

Bolestným kapitolám českých dějin a věrnému zachycení doby odpovídá způsob filmového zpracování. Svou osudovou epopej Krajina ve stínu natáčí Bohdan Sláma v černobílé verzi. Premiéra filmu je naplánována na jaro 2020. Film vzniká v produkci společnosti Luminar Film a České televize, do českých kin ho uvede Bontonfilm. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 22 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...