„Dlouhodobě netransparentní.“ Ministr kultury odvolal ředitele Národní knihovny Kocandu

Nahrávám video

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) se rozhodl odvolat generálního ředitele Národní knihovny Martina Kocandu. Svůj krok odůvodnil netransparentními projekty a nefunkčním řízením. Konkrétně zmínil například problematický projekt e-knihovny a nepostupující revitalizaci Klementina. Kocanda v reakci uvedl, že sporný projekt e-knihovny sám zastavil. O svém konci ve funkci se prý dozvěděl od ministra v úterý ráno, žádné právní kroky v této souvislosti nechystá.

Situaci v Národní knihovně (NK) označil Zaorálek za dlouhodobě netransparentní a opakované rozhovory s šéfem instituce prý příliš úspěšné nebyly. Podle něj Martin Kocanda, stejně jako kdokoliv ve vedení, nese odpovědnost za způsob, jak jsou projekty realizovány a zda jsou smysluplné. 

Otazníky kolem Národní e-knihovny

Zaorálek uvedl, že na doporučení garanční rady Národní knihy pozastavuje projekt e-knihovny spojený s dotací evropských fondů ve výši 144 milionů korun. Nesrovnalosti prověřují policie či Bezpečnostní informační služba.

„Pamatuji si na předposlední jednání garanční rady Národní knihovny, kde byl obecný názor, že Národní knihovna si chce pořídit lamborghini, zatímco ostatní knihovny budou jezdit v trabantech,“ podotkl ministr. Hlavní ideou projektu Národní e-knihovna měla být integrace databází, digitálních knihoven a dalších informačních zdrojů knihoven pomocí jednoduchého rozhraní. 

„Cíle, kterých měl dosáhnout projekt e-knihovny, jsou naprosto zásadní a důležité. To, nad čím jsem měl otazníky, byla otázka ceny za projekt a zvolených technických řešení,“ vyjádřil se Kocanda po Zaorálkově oznámení. Proto prý požádal garanční radu NK, aby se na projekt podívala a vyjádřila se k němu. „Já jsem pak na základě doporučení garanční rady projekt v této podobě zastavil,“ dodává.

Problémy s Klementinem

Za problematickou považuje šéf resortu také třetí fázi revitalizace Klementina. Podle něj přípravy na další úpravy historické budovy dostatečně nepostupují. „Celé to na mě působí dojmem, jako kdyby se knihovna k revitalizaci vůbec nechystala,“ obává se Zaorálek.

Klementinum se rekonstruuje přes deset let a potíže se zřizovatelem kvůli protahované revitalizaci měli i Kocandovi předchůdci. Podle současných plánů vlády by se program, v němž se pro Klementinum počítá ještě s neutracenou miliardou, měl prodloužit o čtyři roky.

„Jsou připravené podklady ke třetí etapě. V procesu její přípravy se sbíhaly dva protichůdné názory na věc,“ vysvětlil průtahy Kocanda. „Po celou dobu jsme hledali kompromis. V současné době ho schválily orgány památkové péče. Revitalizace Klementina způsobí to, že areál bude krásný. Poskytování služeb Národní knihovny ale revitalizace neposune ani o centimetr dopředu,“ obává se odvolaný ředitel.

Nahrávám video

Nejasnosti navíc ministr vidí v pronájmech Klementina na komerční akce. „Podle informací, které mám, se to neděje běžnými komerčními smlouvami, ale jakýmisi memorandy, o nichž mám pochyby, že jsou dodržováním standardních postupů,“ vysvětil ministr. 

Kocanda upozorňuje, že při svém nástupu do funkce podědil několik nevýhodných smluv, především smlouvu firmy na provádění turistů v Klementinu. „Ročně platí knihovně milion korun a získává mnohonásobně více. Jde o dlouhodobou smlouvu, již jsme se snažili vypovědět, ale soud jsme prohráli a nezbývá než strpět doběhnutí smlouvy,“ řekl. To zřejmě potrvá ještě dva roky.

Neuskutečněný nákup notářského zápisu

Zaorálek kritizoval také neuskutečněný nákup notářského zápisu z roku 1406, který loni v červnu vydražila Národní knihovna za více než 18 milionů korun. Nikdy jej však nezaplatila, po aukci se objevily spekulace o jeho původu a policie jej zabavila s podezřením, že je kradený.

Kocanda na Zaorálkovy pochyby namítá, že koupit dílo mu doporučili odborníci z NK na staré tisky. „Ministerstvo na všech úrovních řízení ho doporučilo nakoupit za cenu, kterou určilo, a tehdejší ministr Antonín Staněk (ČSSD) záměr schválil,“ řekl Kocanda.

Případ pro policii

Ministr v souvislosti se změnami v Národní knihovně připomněl své nedávné rozhodnutí o zrušení projektu Czechiana. Portál, který měl umožnit přístup k materiálům kulturního dědictví, označil tehdy za megalomanský a nadbytečný.

„Situací kolem těchto zakázek se zabývají i bezpečnostní složky, takže mi situace v Národní knihovně připomíná, co řešíme na ministerstvu kultury. Shodou okolností je to spojeno se stejnými jmény a firmami,“ prohlásil.

Orgány činné v trestním řízení kontaktoval dle svých slov i Kocanda. Stejně jako jeho předchůdci byl prý v čele knihovny vystaven nátlaku. „V poslední době čelím výhrůžkám z různých skupin, nátlakům, bylo poškozeno i moje vozidlo a bylo mi naznačeno, že to souvisí s otázkami IT a snahou skupin se do Národní knihovny dostat,“ upřesnil.

Knihovnu knihovníkům

Martin Kocanda řídil nejvýznamnější knihovnu v zemi od roku 2017, kdy ho jmenoval ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Bývalý vězeňský kaplan a ředitel ústředí Českobratrské církve evangelické tehdy vystřídal v čele instituce památkáře Petra Kroupu. Kocandovo jmenování vyvolalo protesty odborářů, podle nichž neměl nový ředitel náležité odborné zkušenosti.

Dočasným vedením pověřil Zaorálek dlouholetého zaměstnance knihovny, ředitele Knihovnického institutu NK Víta Richtera. Funkce se ujme ve středu. „Mým úkolem je vyčistit stůl pro nového ředitele,“ shrnul Richter.

Na místo po Kocandovi vypíše ministr výběrové řízení. „Chtěl bych vrátit knihovnu knihovníkům,“ plánuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 19 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...