Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.

Každý z trojice fotografů přijel do Národního Karabachu v jinou dobu, na odlišné místo a za rozdílné situace. Jako první se tam zkraje devadesátých let, tedy krátce po rozpadu Sovětského svazu, vydal právě Mihaliček. „Dostal jsem se tam s úplně první humanitární akcí dnešního Člověka v tísni, tehdejší Nadace Lidových novin. Přivezli jsme tam léky, jídlo, polní nemocnici a můj hlavní úkol byl dokumentovat tu akci. Ale samozřejmě jsem neodolal a fotografoval jsem i spoustu dalších věcí kolem sebe,“ upřesnil Mihaliček.

V té době už měl za sebou focení v bývalém Sovětském svazu i Afghánistánu, přesto na všechno připraven nebyl. „Nejhorší pro mě bylo setkání s tou brutální válkou, když jsme se dostali na frontu. Kdy tam pár vojáků bránilo poměrně dlouhý úsek několika kilometrů v krásném idylickém údolí. Akorát v tom idylickém údolí ležely mrtvoly,“ popisuje.

Smrt k válce patří

Záběry na mrtvá těla se rozhodl v Leica Gallery nevystavit, zařadí je ale do plánované knihy. „Bez toho by nebyla úplná. Mrtvoly prostě k válce patří a lidi by to měli vidět,“ podotýká s vědomím, že takové snímky jsou opakovaným předmětem debaty.

Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, v níž ale historicky žilo většinově arménské obyvatelstvo. Místní arménští separatisté region za podpory Jerevanu ovládli ve válce, která skončila v roce 1994. V září 2023 Ázerbájdžán dobyl Karabach při bleskové vojenské operaci a z enklávy uprchlo do Arménie zhruba sto tisíc Arménů ve strachu z pronásledování. Ázerbájdžánci zároveň zatkli separatistické vůdce.

Nahrávám video

S uprchlíky se potkával i Mihaliček. Lidi žijící na Kavkazu vnímá z pohledu fotografa jako „vizuálně zajímavé“. „Jsou ostře řezaní, tmaví, takové biblické typy, byl do nich hrozně propsaný život a stav války a uprchlíkům byl vidět v očích. Oči pro mě byly při fotografování hodně důležité,“ říká.

Černobílá rozvíjí příběh

Jeho svědectví z Náhorního Karabachu je černobílé. Bez barev převážně fotí dosud. „Černobílá je něco, v čem jsem vyrostl. Díval jsem se na černobílou televizi, noviny na začátku mého působení také vycházely černobíle, takže pro mě to bylo něco přirozeného,“ uvádí jeden z důvodů. A dodává i další: „Pro výstavu nebo knihu mi černobílá přijde skvělá v tom, že si nechává kousek tajemství. Máte šanci jako divák rozjet svůj příběh, něco tam hledat, doplňovat, říkat si, jak by to asi vypadalo.“

Svou fantazii lidé budou moci kromě prohlížení výstavy zapojit i při listování v knize. I tu Mihaliček, Cudlín a Kratochvíl plánují vydat společně, přičemž doufají, že se jim to podaří pomocí crowdfundingové kampaně. Knižní fotografické svědectví o Náhorním Karabachu by mělo být hotové koncem května. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 10 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 13 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...