Do Pompejí se po osmi desítkách let vrátila mozaika s erotickým motivem z dob starověkého Říma. Během druhé světové války ji ukradl německý nacistický důstojník.
Umělecké dílo umístěné na travertinové desce se datuje do období mezi posledním stoletím před naším letopočtem a prvním stoletím našeho letopočtu. Vyobrazuje intimní scénu, zachycující polonahého muže v posteli, před nímž stojí spoře oděná žena.
„Vidíme tady nové téma, rutinu domácí lásky,“ popsal výjev ředitel archeologického parku v Pompejích Gabriel Zuchtriegel. Podotkl, že v období od zhruba čtvrtého do prvního století před naším letopočtem se oslavovala hlavně vášeň mytologických a hrdinských postav. Oproti tomu výraz mužské postavy na mozaice „působí téměř znuděně“, poznamenal ředitel.
Kapitán wehrmachtu, který mozaiku před osmdesáti lety odnesl, byl během druhé světové války přidělen k vojenskému logistickému útvaru v Itálii. Následně mozaiku daroval civilistovi, který si ji nechal až do své smrti.
Když si jeho dědicové uvědomili původ díla, kontaktovali italské úřady, aby zařídili jeho vrácení. Mozaika se pak z Německa do Itálie vrátila diplomatickou cestou. Původ díla se podařilo vystupovat i přes nedostatek údajů o kontextu jejího původního umístění.
Vrácení děl napomáhá svědomí i kletba
Ředitel archeologického parku v Pompejích uvítal navrácení mozaiky jako „hojení otevřené rány“. Signalizuje podle něj důležitou změnu v mentalitě lidí, jelikož „pocit vlastnictví (ukradeného umění) se stává těžkým břemenem“.
„Vidíme to často v mnoha dopisech, které dostáváme od lidí, kteří ukradli třeba jen kámen, aby si domů přivezli kousek Pompejí,“ dodal. A nemusí jít jen o otázku svědomí.
Zuchtriegel totiž také připomněl „kletbu“, která podle pověry stihne každého, kdo v Pompejích ukradne nějaký artefakt. Legenda praví, že na takového jedince čeká neštěstí. V průběhu let ji přiživilo několik turistů, kteří vraceli ukradené předměty s tvrzením, že jim přinesly smůlu nebo způsobily tragédie, napsala agentura AP.
Mozaika bude nyní vystavena společně se stovkami dalších předmětů a archeologických nálezů v Pompejích, které v roce 79 našeho letopočtu zničila erupce sopky Vesuv.
