Drážďanská Frauenkirche měla zůstat hromadou sutin, mementem je ale i po obnově

Při bombardování Drážďan v únoru 1945 byla prakticky srovnána se zemí také jedna z největších a nejvýznamnějších barokních staveb v Německu – Frauenkirche, tedy kostel Panny Marie. Po konci války komunistická vláda rozhodla, že trosky zůstanou jako připomínka hrůz druhé světové války. Pád komunismu znamenal i oživení myšlenek na rekonstrukci a před dvaceti lety, 30. října 2005, byl obnovený kostel slavnostně vysvěcen.

Frauenkirche dosahující výšky bezmála sto metrů představovala po staletí symbol Drážďan. Bomby britského a amerického letectva ničící v únoru roku 1945 saskou metropoli sice kostel přímo nezasáhly, ovšem pískovec, z něhož byl postaven, neustál vysoké teploty. Ohnivá bouře pustošící celé centrum města rozpalovala vzduch až k dvanácti stům stupňům Celsia.

Zhroutila se kopule, charakteristický znak Frauenkirche, která vydržela i přes skeptické názory na kostele přes dvě stě let. A drážďanská dominanta se ocitla v troskách stejně jako velká většina Drážďan.

Při zřícení dómu nebyl nikdo zraněn. Asi tři sta lidí se sice schovávalo před nálety v suterénu, ale před zřícením se vydali do chaosu hroutícího se města, popisuje deník Die Welt.

Po konci války se Frauenkirche nalézala v sovětské zóně, tedy později v Německé demokratické republice spadající pod vliv Moskvy. Tehdejší komunistická vláda rozhodla, že nebude dóm rekonstruovat. Důvodem nebyla ani tak nákladnost obnovy, jako spíše ideologické důvody: investice do sakrální stavby nešla dohromady s myšlenkami socialismu. S přímluvou památkářů bylo rozhodnuto, že trosky ale zůstanou jako memento hrůz druhé světové války.

Ruiny Frauenkriche tak dotvářely panorama Drážďan dalších čtyřicet pět let.

Květinami proti demolici

Původní kameny ale byly krátce po válce očíslovány a zakonzervovány, což pomohlo pozdější rekonstrukci kostela. Úsilí tehdejších památkářů, kteří měli zájem na zachování původní stavby, úřady mařily, připomíná stanice MDR (Der Mitteldeutsche Rundfunk). Část kvádrů byla v poválečných letech bez konzultace použita ke zpevnění břehu Labe, vrátit zpátky do ruin Frauenkirche se podařilo jen část z nich.

Trvala také obava, aby – jako v případě jiných pobořených historických staveb, včetně sakrálních – nedošlo ke kompletní demolici a s troskami nebyly odstraněny i naděje na obnovu. Sutiny tak z iniciativy památkářů byly osázeny červenými růžemi a květinová „bariéra“ ponechání ruin podle všeho pomohla.

Ruiny Frauenkirche v Drážďanech (1958)
Zdroj: Giso Löwe/Wikimedia Commons/ CC BY-SA 3.0 DE/podrobnosti licence níže

Definitivní zárukou se pak v polovině šedesátých let stalo prohlášení trosek Frauenkirche za památník proti válce. Symbol protizápadní propagandy. Každý rok 13. února se u ruin scházelo mírové hnutí, shromáždění se svíčkami se vymezovalo proti militarizaci NDR.

Obnova kámen po kameni

Souběžně s rozpouštěním komunistické moci na sklonku osmdesátých let se začalo mluvit o možné rekonstrukci zničeného chrámu. V roce 1989 – ve stejném roce, kdy kancléř Helmut Kohl formuloval před troskami kostela svou vizi sjednoceného Německa – vznikla Společnost pro rekonstrukci Frauenkirche.

V roce 1993 začali dělníci odklízet kámen po kameni, na to navázalo třídění, evidence a restaurování 22 tisíc kubíků sutin, kdy byl každý kámen zkatalogizován, aby mohl být později použit na rekonstrukci. 23. prosince téhož roku se padesát tisíc obyvatel Drážďan u ruin sešlo na první vánoční mši od roku 1944.

Frauenkirche v Drážďanech během znovuvýstavby a volební kampaně CDU (1998)
Zdroj: Reuters/JE/JDP

Originální stavební plány z osmnáctého století se nedochovaly, a tak restaurátoři vycházeli ze starých obrazů a fotografií a z dokumentace opravy kostela realizované ve dvacátých letech. Snahou bylo zopakovat konstrukční princip barokního stavitelství.

Ne všichni byli myšlenkou obnovy nadšeni, své zastánce mělo i zachování ruin coby jedinečného památníku. Jedním z hlavních argumentů pro výstavbu kostela ale bylo, že i trosky podléhají zubu času a zabránit v jejich rozpadu je čím dál náročnější.

Staré i nové

Vlastní rekonstrukce začala přesně půlstoletí po zničení. Architekti upravili proti původním plánům zejména podzemní prostory, kde vznikl koncertní sál. Všechny nosné pilíře byly postaveny z pískovce. Doplněné kameny, které nahradily ty chybějící původní, by měly získat stejnou patinu za třicet až padesát let.

Nová, dvanáct tisíc tun vážící kopule vznikla postupným skládáním přesně opracovaných kamenných částí na nosný dřevěný skelet. Tato opora byla nakonec odstraněna. Nad samotnou kupolí, označovanou za největší svého druhu na sever od Alp, je ještě umístěna laterna, tedy vyhlídková plošina.

Vyzvedávání 35 tun vážící měděné střechy na kupoli Frauenkirche v Drážďanech (2004)
Zdroj: Reuters/Arnd Wiegmann AKW/FAB/WS

Rekonstrukce stála 180 milionů eur, přičemž bezmála sto milionů eur (asi 2,52 miliardy korun) pocházelo z občanské sbírky, do níž přispělo na šest set tisíc lidí. Nezanedbatelnou částku věnoval například německo-americký lékař, biochemik a Nositel Nobelovy ceny za medicínu nebo fyziologii Günter Blobel.

Připomínka míru, ale také víc než historie

Obnovený kostel byl vysvěcen 30. října 2005. Díky své pohnuté historii se kostel Panny Marie stal celosvětovým symbolem tolerance, „dílem smíření a připomínky míru“, jak jej při slavnostním znovuotevření nazval saský zemský biskup Jochen Bohl.

Znovuvysvěcení Frauenkirche v Drážďanech (2005)
Zdroj: Reuters/Uwe Meinhold/Pool

Údržba rozsáhlé sakrální stavby si ročně vyžádá milion eur, vyčíslily místní noviny Dresner Neuste Nachrichten (DNN). Financování je stále závislé na darech a příspěvcích. „S Frauenkirche můžeme ukázat, že z ruin se dá znovu vstát, že existuje budoucnost a že existuje naděje,“ uvedla farářka tohoto evangelicko-luteránského kostela Angelika Behnkeová. Odkazuje se přitom na stanovy nadace, spravující památku, které ukládají povinnost spojovat církev a společnost.

Její kolega Markus Engelhardt v souvislosti s výročím nicméně poznamenal, že by se evangelicko-luteránský kostel chtěl „vymanit z neustálého opakování historie obnovy – zejména s ohledem na nastupující generaci, pro kterou to již nemá takový emocionální význam“.

Drážďanská Frauenkirche (kostel Panny Marie) je rozpoznatelná především díky kupoli. Takzvaný kamenný zvon byl konstrukční výzvou pro stavitele Georga Bähra, pod jehož dohledem především získával chrám v letech 1726 až 1743 barokní podobu.  Ta už vydržela.

Na místě Frauenkirche stála ale první církevní stavba už v jedenáctém století. Zasvěcena byla rovněž Panně Marii. Sloužila tehdy misionářům, kteří přinášeli křesťanství do okolních srbských vesnic. 

Začátkem třináctého století, po vzniku Drážďan, se stala městským farním kostelem, kde se odehrávaly všechny důležité církevní obřady včetně křtů, svateb a pohřbů. Jak stoupala sláva města, jež se mezitím stalo sídlem saských kurfiřtů, přestávala kapacita kostela stačit. Několikrát byl rozšířen a přestavěn. Svoje jméno si však zachoval i po reformaci, kdy byl předán do rukou protestantské církve, která nevyznává mariánský kult.

Drážďanská Frauenkirche na obraze italského malíře Bernarda Bellotta z roku 1749
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 12 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...